Stanislav Titzl: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Narození v Zábřehu za použití HotCat |
m přidána Kategorie:Úmrtí v Praze za použití HotCat |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Narození v Zábřehu]] |
[[Kategorie:Narození v Zábřehu]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]] |
Verze z 22. 12. 2015, 18:42
Stanislav Titzl (9. února 1929 v Zábřehu na Moravě - 15. srpna 1990 v Praze) byl významný český hudební publicista, novinář-žurnalista, redaktor, jazzový hudebník (akordeonista, klavírista a kytarista) a hudební organizátor.
Jedná se o průkopníka české hudební publicistiky na poli pop‑music, jenž založil první pravidelný informační bulletin nazvaný Hudba pro radost vydavatelské firmy Supraphon, coby vůbec první specializované hudební periodikum v oblasti popmusic v bývalém Československu, pozdější časopis Gramorevue. V roce 1971 převzal od Lubomíra Dorůžky a až do roku 1984 vedl coby šéfredaktor odborný hudební měsíčník Melodie. Jeho jméno lze také nalézt pod mnoha doprovodnými texty na obalech mnoha československých gramofonových desek firmy Supraphon. V roce 1964 stál u zrodu Mezinárodního jazzoého festivalu, který byl největším jazzovým počinem před Pražským jarem. Přispíval do měsíčníku Repertoár malé scény, napsal řadu textů k LP deskám a ve vydavatelství Panton založil spolu s šéfred.Jiřím Maláskem edici EP desek Mini Jazz Salon, kde se objevovaly soubory, pro které nebylo v edičních řadách z kapacitních důvodů místo. Byl zakládajícím členem Mezinárodní jazzové federace a také Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Jeho vůbec první ediční počin bylo vydávání tzv. dopisů milovníkům jazzu, který pouze ve dvou kopiích koloval mezi příznivci (jinak by šlo o nedovolenou a tedy trestnou ediční činnost). Občastník se jmenoval Bop Time a koloval v letech 1951-1952, tedy v období největších represí proti všemu ze Západu.Jedna řada "dopisů je v archívu Jazzové sekce. Titzl se velice zasloužil o publikování rozhovorů s hudebníky období před a po 2.světové válce (R.A.Dvorský, Tino Muf,Zdena Vincíková,Zdena Vincíková, Jiřina Salačová, S.E.Běhounek, Rudolf Cortéz,Emil Ludvík, Karel Vlach a desítky dalších. Ačkoliv byl v období normalizace po určitý čas šéfredaktorem Melodie (po dr.Dorůžkovi), nikdy se svými spoluredaktory Horáčkem a Čestmírem Klosem nevstoupili do Komunistické strany.
Stanislav Titzl spolupracoval i na hudebních festivalech populární hudby: Děčínská kotva, Bratislavská lyra, vydal řadu jazzových LP a také s popmusic (Soňa Salvis a Gustav Brom)
Spolu s Lubomírem Dorůžkou je považován za zakladatelskou osobnost moderní hudební žurnalistiky a publicistiky v oblasti populární hudby u nás.
Externí odkazy
- Stanislav Titzl v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/titzl__stanislav
- http://www.discogs.com/artist/Stanislav+Titzl
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Titzl