Giovanni Battista Aostalli de Sala: Porovnání verzí
+ adata |
|||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* ''Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I., ed. Anděla Horová, Praha 1995, strana 31. |
* ''Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I., ed. Anděla Horová, Praha 1995, strana 31. |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Lidé}} |
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Lidé}} |
||
Verze z 12. 12. 2015, 11:50
| Giovanni Battista Aostalli de Sala | |
|---|---|
| Narození | 1510 Savosa |
| Úmrtí | 30. července 1575 (ve věku 64–65 let) Poděbrady |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Poděbradech |
| Povolání | stavitel a architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Giovanni Battista Aostalli, také Avostalli, Avostalo, Aostalli de Sala, Vostalis (kolem 1510 Savosa v dnešním Ticinu ve Švýcarsku – 30. července 1575 Poděbrady), byl italský architekt a stavitel vrcholné renesance, který působil převážně v Čechách.
Život a působení
Pocházel z rozvětvené rodiny stavitelů Aostalli z oblasti, která je dnes pod názvem Ticino italskojazyčným kantonem Švýcarska. Ve službách krále a císaře Ferdinanda I. přišel do Prahy už jeho otec, Giovanni Maria Aostalli (1500-1567). Roku 1539 k práci přivedl svého příbuzného Ulrica Aostalli (1525-1597), své syny Giovanni Battistu, Antonia, Francesca a Stefana, také oni zde vyučili své syny. Společně pracovali nejprve pod vedením Paola Stelly na stavbě Letohrádku královny Anny, dále dostavbě katedrály sv. Víta po jejím požáru a na dalších hradních staveb.
Od roku 1549 měl Giovanni Battista na starosti královské stavby ve východních Čechách. Pracoval hlavně na přestavbě zámku v Poděbradech, kde se usadil, měl několik domů a na vlastní náklady rozšířil tamní kostel. V letech 1551–1555 přestavoval zámek v Chlumci nad Cidlinou a v letech 1567–1575 vedl rozšíření zámku v Litomyšli. Před rokem 1557 stavěl dvůr v Sadské. Roku 1572 postavil v Poděbradech novou bránu a pivovar. Připisuje se mu také účast na renesanční přestavbě zámků Pardubice, Brandýs nad Labem a Lysá nad Labem.
Je pohřben v kostele v Poděbradech, kde je zachován jeho náhrobek.
Literatura
- Jarmila Krčálová, in: Allgemeines Künstlerlexikon. Sv. 6, str. 4–5
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I., ed. Anděla Horová, Praha 1995, strana 31.
