Gama Cassiopeiae: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hvězda
'''Gama Cassiopeiae''' (γ Cas, γ Cassiopeiae) je hvězdná soustava v [[Souhvězdí Kasiopeji]]. Při pohledu ze [[Země]] se nachází uprostřed "W", které symbolizuje souhvězdí Kasiopeji.
| název = Gama Cassiopeiae A
| foto =
| foto_popis =
| mapa = {{LocMap
|100x100
|AlternativeMap = Cassiopeia constellation map.svg
|caption =
|width = 250
|lat = 50.6
|long = 40.9
|mark = Cercle rouge 100%.svg
|marksize = 14
|float = center
}}
| mapa_popis = Poloha Gama Cassiopeiae v souhvězdí Kasiopeji (v červeném kroužku)
| ekvin = J2000,0
| con_cz = [[Souhvězdí Kasiopeji|Kasiopeja]]
| con_lt = Cassiopeia
| ra = {{RA|00|56|42,50108}}
| dec = +60° 43′ 00.2984″
| par = 5,94 ± 0.12
| dist_ly = 550 ± 10
| dist_pc = 168 ± 3
| u-b = -1,08
| b-v = -0,15
| v-r =
| r-i =
| appmag_v = 2,47 (1,6 – 3,0)
| absmag_v =
| rad_r = -6,8 km/s
| poh_r = +25,17 mas/rok
| poh_d = -3,92 mas/rok
| var = Gama Cassiopeiae
| spektrum = B0.5IVe
| hmot_kg =
| hmot_msol = 17
| rad_km =
| rad_rsol = 10
| lum_v = 34 000
| teplota = 25 000
| stáří = 8,0 ± 0,4 × 10<sup>6</sup> let
| p_rot =
| v_rot = >400 km/s
| p_osc =
| HD = 5394
| HR = 264
| SAO = 11482
| HIP = 4427
| TYC =
| GC =
| BD = +59°144
| Argeland =
| Gl =
| Flamst = 27
| con_zkr = Cas
| Bayer = γ
| pismeno =
| synonyma = Tsih
| SIMBAD = http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=gamma+Cas
}}

'''Gama Cassiopeiae''' (γ Cas, γ Cassiopeiae) je hvězdná soustava v&nbsp;[[souhvězdí Kasiopeji]]. Při pohledu ze [[Země]] se nachází uprostřed "W", asterismu, který symbolizuje souhvězdí Kasiopeji.


== Gama Cassiopeae A ==
== Gama Cassiopeae A ==
Řádek 6: Řádek 68:
Gama Casiopeiae A má vysokou rychlost rotace kolem vlastní osy, přes 400 km/s. Důsledkem této rychlosti je, že hvězda je výrazně zploštělá. Spolu s vysokým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] to způsobuje rozsáhlé výrony hmoty. Uniklá hmota kolem hvězdy zformovala horký plynný disk. [[Rentgenové záření]] a změny jasnosti Gama Cassiopeae mohou mít původ právě v tomto disku.
Gama Casiopeiae A má vysokou rychlost rotace kolem vlastní osy, přes 400 km/s. Důsledkem této rychlosti je, že hvězda je výrazně zploštělá. Spolu s vysokým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] to způsobuje rozsáhlé výrony hmoty. Uniklá hmota kolem hvězdy zformovala horký plynný disk. [[Rentgenové záření]] a změny jasnosti Gama Cassiopeae mohou mít původ právě v tomto disku.


Třída jasnosti IV identifikuje Gama Cassiopeiae A jako [[podobr]]a, který dospěl do stadia, kdy přestává v jádře spalovat [[vodík]] a mění se na [[obr (hvězda)|obra]]. Přípona "e" ve spektrální klasifikaci označuje hvězdy se [[spektrální čára|spektrálními čarami]] voddíku v elektromagnetickém spektru. Tento jev je u Gama Cassiopeae A způsoben výše zmíněným plynným diskem.
Třída jasnosti IV identifikuje Gama Cassiopeiae A jako [[podobr]]a, který dospěl do stadia, kdy přestává v jádře spalovat [[vodík]] a mění se na [[obr (hvězda)|obra]]. Přípona "e" ve spektrální klasifikaci označuje hvězdy se [[spektrální čára|spektrálními čarami]] vodíku v elektromagnetickém spektru. Tento jev je u Gama Cassiopeae A způsoben výše zmíněným plynným diskem.


Gama Cassiopeiae A je zhruba 17krát hmotnější než [[Slunce]] a vyzařuje energii jako 34 000 Sluncí. Při takovémto vyzařování lze odhadnout, že hvězda dospěla do konce své životnosti jako hvězda typu B [[hlavní posloupnost]]i za relativně krátkých 8&nbsp;milionů let.
Gama Cassiopeiae A je zhruba 17krát hmotnější než [[Slunce]] a vyzařuje energii jako 34 000 Sluncí. Při takovémto vyzařování lze odhadnout, že hvězda dospěla do konce své životnosti jako hvězda typu B [[hlavní posloupnost]]i za relativně krátkých 8&nbsp;milionů let.

Verze z 12. 12. 2015, 03:11

Gama Cassiopeiae A
Gama Cassiopeiae (100x100)
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
SouhvězdíKasiopeja (Cassiopeia)
Rektascenze00h 56m 42,50108s
Deklinace+60° 43′ 00.2984″
Paralaxa5,94 ± 0.12
Vzdálenost550 ± 10 ly
(168 ± 3 pc)
Barevný index (U-B)-1,08
Barevný index (B-V)-0,15
Zdánlivá hvězdná velikost2,47 (1,6 – 3,0)
Radiální rychlost-6,8 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi+25,17 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci-3,92 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnostiGama Cassiopeiae
Spektrální typB0.5IVe
Hmotnost17 M
Poloměr10 R
Zářivý výkon (V)34 000 L
Povrchová teplota25 000 K
Stáří8,0 ± 0,4 × 106 let
Rychlost rotace>400 km/s
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 5394
Bonner DurchmusterungBD +59°144
Bright Star katalogHR 264
2MASS2MASS J00564251+6043002
SAO katalogSAO 11482
Katalog HipparcosHIP 4427
Tychův katalogTYC 4017-2319-1
General CatalogueGC 1117
Bayerovo označeníγ Cas
Flamsteedovo označení27 Cas
SynonymaTsih
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gama Cassiopeiae (γ Cas, γ Cassiopeiae) je hvězdná soustava v souhvězdí Kasiopeji. Při pohledu ze Země se nachází uprostřed "W", asterismu, který symbolizuje souhvězdí Kasiopeji.

Gama Cassiopeae A

Gama Cassiopeiae je vícenásobnou hvězdou. Hlavní složkou je eruptivní proměnná hvězda Gama Cassiopeiae A, což je hvězda spektrální klasifikace B0.5IVe, jejíž magnituda se nepravidelně mění v intervalu 1,6 až 3,0m. Jedná se o prototyp proměnných hvězd typu Gama Cassiopeiae. Koncem 30. let 20. století prodělala Gama Cassiopeiae explozivní epizodu, během níž její jasnost stoupla nad magnitudu +2,0, následně prudce klesla na 3,4m. Od té doby její jasnost pravidelně osciluje až k hodnotě 2,2m. Při maximální jasnosti je Gama Cassiopeiae jasnější než Schedir (Alfa Cassiopeae, jasnost +2,25m) i Caph (Beta Cassiopeae, jasnost +2,3m).

Gama Casiopeiae A má vysokou rychlost rotace kolem vlastní osy, přes 400 km/s. Důsledkem této rychlosti je, že hvězda je výrazně zploštělá. Spolu s vysokým zářivým výkonem to způsobuje rozsáhlé výrony hmoty. Uniklá hmota kolem hvězdy zformovala horký plynný disk. Rentgenové záření a změny jasnosti Gama Cassiopeae mohou mít původ právě v tomto disku.

Třída jasnosti IV identifikuje Gama Cassiopeiae A jako podobra, který dospěl do stadia, kdy přestává v jádře spalovat vodík a mění se na obra. Přípona "e" ve spektrální klasifikaci označuje hvězdy se spektrálními čarami vodíku v elektromagnetickém spektru. Tento jev je u Gama Cassiopeae A způsoben výše zmíněným plynným diskem.

Gama Cassiopeiae A je zhruba 17krát hmotnější než Slunce a vyzařuje energii jako 34 000 Sluncí. Při takovémto vyzařování lze odhadnout, že hvězda dospěla do konce své životnosti jako hvězda typu B hlavní posloupnosti za relativně krátkých 8 milionů let.

Rentgenové záření

Gama Cassiopeiae je prototypem malé skupiny hvězd, které emitují zhruba 10× více rentgenové radiace, než ostatní hvězdy typu B či Be. Původ tohoto záření je doposud předmětem diskusí.

Systém

Gama Cassiopeiae je optickou trojhvězdou. Průvodci září výrazně slaběji, než primární hvězda Gama Cassiopeae A. V hvězdných katalozích jsou označování jako Gama Cassiopeiae B a C. Gama Cassiopeiae B má magnitudu 11 a její vzdálenost od primární hvězdy je zhruba 2 úhlové vteřiny.[1] Gama Cassiopeiae C je magnitudy 13 a její vzdálenost od primární hvězdy činí 53 úhlových vteřin.[2] Není jasné, zda Gama Cassiopeae C má fyzické vazby na hlavní hvězdu, nebo zda je pouze opticky ve stejném hvězdném poli.

Podle spektroskopických měření je Gama Cassiopeae A spektroskopickou dvojhvězdou.[1][3] Společníkem je výrazně méně hmotná hvězda, která obíhá hlavní hvězdu s periodou 203,5 dne ve vzdálenosti cca 1,5 AU.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gamma Cassiopeae na anglické Wikipedii.

  1. a b c KALER, Jim. GAMMA CAS (Gamma Cassiopeiae [online]. University of Illinois, 1999-01-08, rev. 2013-03-05 [cit. 2015-12-12]. Dostupné online. 
  2. DOMMANGET, Jean; NYS, Omer. Catalogue of the Components of the Double and Multiple stars [online]. 2002 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. 
  3. Nemravová, J.; Harmanec, P.; Koubský, P.; Miroshnichenko, A.; Yang, S.; Šlechta, M.; Buil, C.; Korčáková, D.; Votruba, V. Properties and nature of Be stars. 29. Orbital and long-term spectral variations of γ Cassiopeiae. Astronomy & Astrophysics. 2012-01-09, čís. 537. DOI doi:10.1051/0004-6361/201117922. (anglicky)