Dákové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 12. 2015, 15:47

Dákové (rumunsky Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.

Roku 106 n. l. dobyli říši Dáků Římané. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako Keltové z Čech. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.

V dnešní rumunštině se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako brynza, bača, vatra, která se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a do valašského nářečí češtiny.

Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmizegetuse v dnešním Rumunsku. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města Orăștie směr Gradištea.

Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v Římě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení.

Etymologie

Původně se podle Strabóna označení Dákové (dáoi Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v balkánském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí Getové obývali břehy Černého moře až k Dněstru. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády Burebisty a Decebala kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu.

Už Hésychios z Alexandrie jejich jméno spojoval s frýžským dáos “vlk”. Německý lingvista Paul Kretschmer toto slovo odvozoval od indoevropského kořene *dháu “tlačit, tisknout, škrtit”.^[1] Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále Kandaula, thráckého boha války Kandaóna nebo ilyrské slovo dhaunos “vlk”. Podle Mircey Eliadeho získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.^[2] Tento způsob pojmenování indoevropských kmenů není ojedinělý.

Reference

↑ ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 15.
↑ ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 23.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dákové na Wikimedia Commons
Getové a Dákové na antice

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 15.

[2] ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 23.

[1]

[2]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Dákové''' ({{Vjazyce|ro}} ''Daci'') byli původní obyvatelé [[Karpaty|karpatského]] oblouku, blízce příbuzní [[Thrákové|Thráků]] a [[Ilyrové|Ilyrů]].
-Roku [[106]] n. l. dobyli říši Dáků [[Římané]]. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako [[Keltové]] z [[Česko|Česka]]. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.
+Roku [[106]] n. l. dobyli říši Dáků [[Římané]]. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako [[Keltové]] z [[Čechy|Čech]]. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.
 V dnešní [[rumunština|rumunštině]] se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako ''brynza'', ''bača'', ''vatra'', která se v [[16. století]] dostala z rumunštiny do [[slovenština|slovenštiny]] a do valašského nářečí [[čeština|češtiny]].