Vojenská okupace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odebrána Kategorie:Politická geografie; přidána Kategorie:Státní území za použití HotCat
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{různé významy|redirect=Okupace|tento=vojenské okupaci|stránka=okupace (rozcestník)}}
{{různé významy|redirect=Okupace|tento=vojenské okupaci|stránka=okupace (rozcestník)}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg|right|thumb|[[Sovětský svaz|Sovětští]] a [[Německo|němečtí]] vojáci v okupovaném [[Polsko|Polsku]] (Brest-Litovsk, [[20. září]] [[1939]])]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg|right|thumb|[[Sovětský svaz|Sovětští]] a [[Německo|němečtí]] vojáci v okupovaném [[Polsko|Polsku]] (Brest-Litovsk, [[20. září]] [[1939]])]]
'''Vojenská okupace''' je efektivní dočasná kontrola<ref> A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - ''Am. J. Int'l L.'', 1990, p. 47.</ref> nad cizím [[teritorium|územím]], které nepřísluší pod formální [[svrchovanost]] okupující mocnosti.<ref>Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi</ref><ref>Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59</ref>
'''Vojenská okupace''' je efektivní dočasná kontrola<ref> A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - ''Am. J. Int'l L.'', 1990, p. 47.</ref> nad cizím [[teritorium|územím]], které nepřísluší pod formální [[svrchovanost]] okupující mocnosti.<ref>Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi</ref><ref>Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59</ref> Takto ovládané území je '''okupované území''' nebo '''okupační zóna'''.
== Definice ==

Takto (obvykle vojensky) ovládané území je '''okupované území''' nebo '''okupační zóna'''. Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od [[kolonialismus|kolonialismu]] nebo [[anexe]].<ref>David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. ''Journal of Peace Research'' 2010; 47; 59</ref> Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat [[Emerich de Vattel]] ve svém díle ''Zákon národů'' ({{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''Droit des gens''}}, [[1758]]). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a později bylo zakotveno v haagských úmluvách ([[1907]]) a čtvrté ženevské úmluvě ([[1949]]).
V případě, že ozbrojené síly jedné ze znepřátelených stran obsadí část území druhé strany a jsou schopny je udržet a vykonávat zde své pravomoci, jedná se o okupaci. O okupaci jde i v případě, že se okupující mocnost nesetkává s ozbrojeným odporem. <ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR|vydání = 2.|vydavatel = Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín|místo = Vyškov|rok = 2007|počet stran = 252|strany = 20|isbn = |url = http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/images/stories/vojenska-prisaha-vojensky-slib-tahak/prirucka-vojaka-acr-pdf-ke-stazeni.pdf|autor = }}</ref> Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od [[kolonialismus|kolonialismu]] nebo [[anexe]].<ref>David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. ''Journal of Peace Research'' 2010; 47; 59</ref>

== Klasifikace ==
Historicky lze okupaci území klasifikovat také podle toho, jestli území před okupací náleželo jinému státu:
* '''Prvotní okupace'''{{doplňte zdroj}} je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
* '''Vojenská okupace'''{{doplňte zdroj}} je násilný čin [[stát]]u, který proti vůli jiného státu se zmocní a vojensky obsadí jeho [[státní území]] – jde o [[válečný akt]]. Okupační mocnost ustavujeokupační správu nebo [[kolaborační vláda|kolaborační vládu]], orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě [[Druhá světová válka|druhé světové války]]) nebo trvalá{{Fakt/dne|20150519065502}} (v případě pobaltských zemí v roce [[1940]], kdy byly začleněny do SSSR)


== Válečné právo ==
== Válečné právo ==
Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle ''Zákon národů'' ({{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''Droit des gens''}}, [[1758]]). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a později bylo zakotveno v Čtvrté úmluvě druhé haagské konference <ref>Čl. 42 a násl., č. 180/1913 [[Říšský zákoník|ř. z.]] </ref> a [[S:Čtvrtá Ženevská úmluva o ochraně obětí války|Čtvrté ženevské úmluvě]] <ref>Vyhláška ministerstv azahraničních věcí č. 65/1954 Sb.</ref>.
Od druhé poloviny [[18. století]] [[mezinárodní právo]] odlišuje vojenskou okupaci země a získání území [[invaze|invazí]] a následnou [[anexe|anexí]], rozdíl vyložil [[Emerich de Vattel]] v ''Zákoně národů'' (1758). Toto rozlišení se poté stalo jasným a bylo uznáno jako princip mezinárodního práva od konce [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Zvykové právo vojenské okupace se vyvíjelo jako část [[válečné právo|válečného práva]] a zakotvuje právní ochranu obyvatelstva pod vojenskou okupací nepřítele. Práva a povinnosti okupační mocnosti a právo obyvatel upravují [[Haagské úmluvy]] a [[čtvrtá Ženevská úmluva]].


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 1. 12. 2015, 17:29

Na tento článek je přesměrováno heslo Okupace. Tento článek je o vojenské okupaci. Další významy jsou uvedeny na stránce okupace (rozcestník).
Sovětští a němečtí vojáci v okupovaném Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939)

Vojenská okupace je efektivní dočasná kontrola[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.[2][3] Takto ovládané území je okupované území nebo okupační zóna.

Definice

V případě, že ozbrojené síly jedné ze znepřátelených stran obsadí část území druhé strany a jsou schopny je udržet a vykonávat zde své pravomoci, jedná se o okupaci. O okupaci jde i v případě, že se okupující mocnost nesetkává s ozbrojeným odporem. [4] Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od kolonialismu nebo anexe.[5]

Válečné právo

Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle Zákon národů (francouzsky Droit des gens, 1758). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po napoleonských válkách a později bylo zakotveno v Čtvrté úmluvě druhé haagské konference [6] a Čtvrté ženevské úmluvě [7].

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam okupací a okupovaných území.

Po první světové válce bylo Porýní obsazeno spojeneckými vojsky na základě Versailleské smlouvy. Po druhé světové válce bylo Spojenci okupováno Německo, Rakousko a také Japonsko.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Military occupation na anglické Wikipedii.

  1. ↑ A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.
  2. ↑ Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi
  3. ↑ Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
  4. ↑ PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR. 2.. vyd. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 252 s. Dostupné online. S. 20. 
  5. ↑ David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
  6. ↑ Čl. 42 a násl., č. 180/1913 ř. z.
  7. ↑ Vyhláška ministerstv azahraničních věcí č. 65/1954 Sb.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojenská_okupace&oldid=13102979“