Kategorický imperativ: Porovnání verzí
m WPCleaner v1.31 - záv. odkazy (úroveň nadpisů) |
Poupravil jsem vysvětlení druhé formulace kategorického imperativu o idei humanity a vysvětlení ohledně vztahu ke zlatému pravidlu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Znění [[imperativ]]u (jeden z možných překladů jedné z formulací): |
Znění [[imperativ]]u (jeden z možných překladů jedné z formulací): |
||
''Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.''<ref>I. Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1990, str. |
''Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.''<ref>I. Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1990, str. 83</ref> |
||
Neboli: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“ V principu to znamená chovat se tak, jak bychom si představovali chování ostatních lidí. |
Neboli: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“ V principu to znamená chovat se tak, jak bychom si představovali chování ostatních lidí. |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
''Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek''<ref>I. Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1990, str. 91</ref> |
''Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek''<ref>I. Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1990, str. 91</ref> |
||
Znamená to, že lidé jako svobodné racionální bytosti mají právo být zodpovědní za své vlastní činy. Pokud bychom druhého člověka použili jako prostředku k nějakému cíli, upřeli bychom mu toto výsadní právo a neumožnili mu jednat jako svobodná bytost. |
|||
Neboli nemanipulujte druhými pouze ku svému prospěchu. |
|||
Kantův kategorický imperativ je základem mnoha morálních systémů a filosofických argumentací. Jeho obdobu v sobě obsahují i všechna velká [[náboženství]] |
Kantův kategorický imperativ je základem mnoha morálních systémů a filosofických argumentací. Jeho obdobu v sobě obsahují i všechna velká [[náboženství]]{{Doplňte zdroj}} v podobně "zlatého pravidla", které ovšem sám Kant kritizuje, protože neobsahuje povinnost k sobě samému, ani povinnost lásky k bližnímu.<ref>I. Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1974, str. 35</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 26. 11. 2015, 16:17
Kantův kategorický imperativ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá ve svých knihách Immanuel Kant. Jeho hodnocení mravnosti vychází z motivů jednání, ne z jejich důsledků.
Znění imperativu (jeden z možných překladů jedné z formulací):
Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.[1]
Neboli: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“ V principu to znamená chovat se tak, jak bychom si představovali chování ostatních lidí.
Jiná formulace zní:
Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek[2]
Znamená to, že lidé jako svobodné racionální bytosti mají právo být zodpovědní za své vlastní činy. Pokud bychom druhého člověka použili jako prostředku k nějakému cíli, upřeli bychom mu toto výsadní právo a neumožnili mu jednat jako svobodná bytost.
Kantův kategorický imperativ je základem mnoha morálních systémů a filosofických argumentací. Jeho obdobu v sobě obsahují i všechna velká náboženství[zdroj?] v podobně "zlatého pravidla", které ovšem sám Kant kritizuje, protože neobsahuje povinnost k sobě samému, ani povinnost lásky k bližnímu.[3]
Reference
Související články
Externí odkazy
Téma Kategorický imperativ ve Wikicitátech
