Punk: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava pravopisu.
oprava chyb
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Punk Red Mohawk Morecambe 2003.jpeg|thumb|Pankáči]]
[[Soubor:Punk Red Mohawk Morecambe 2003.jpeg|thumb|"Pankáči"]]
'''Punk''' [pank] je hudební a životní styl. V [[angličtina|angličtině]] slovo punk znamená „výtržník“. Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé polovině sedmdesátých let hlavně v Anglii.<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Punk''' [pank] je hudební a životní styl. V [[angličtina|angličtině]] slovo punk znamená „výtržník“. Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé polovině sedmdesátých let hlavně v Anglii.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
Řádek 39: Řádek 39:


== Móda ==
== Móda ==
[[Soubor:Bleach_hawk2.JPG|thumb|Takto může vypadat účes [[číro]]]]
[[Soubor:Bleach_hawk2.JPG|thumb|Takto může vypadat účes "číro"]]
Hlavním cílem punkerů bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme extravagantní oblečení, což mělo provokovat ostatní. Později při vzniku neonacistické scény se punk dostal do pozice odpůrců [[nacismus|nacismu]].
Hlavním cílem punkerů bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme extravagantní oblečení, což mělo provokovat ostatní. Později při vzniku neonacistické scény se punk dostal do pozice odpůrců [[nacismus|nacismu]].



Verze z 25. 11. 2015, 17:32

"Pankáči"

Punk [pank] je hudební a životní styl. V angličtině slovo punk znamená „výtržník“. Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé polovině sedmdesátých let hlavně v Anglii.[1] Punk nemá žádný jednotný ideový směr, nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, komunismu, rasové diskriminaci, politice, válčení, globalizaci, konvencím či komerci[2]. Mnoho punkerů má blízko k anarchismu.[3] Také se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace. Hnutí je obecně velmi tolerantní k měkkým drogám, hlavně marihuaně. Subkultura punk vychází ze subkultury skinhead[zdroj?] (ztotožňování se s dělnickou třídou, "těžké boty") a subkultury glam (okouzlující, šokující a provokativní zjev).

Hudba

Petr Hošek ze skupiny Plexis
Podrobnější informace naleznete v článku Punk rock.

Hudebně se punk rock vrátil k počátkům rocku a rock 'n' rollu, tzn. k využívání jednoduché melodie zpravidla o několika akordech a k ostrému, často satirickému textu. Za první punkovou skupinu jsou považováni Ramones,[4] kteří vznikli v roce 1974 v New Yorku. Největší rozmach punk zaznamenal po roce 1976 v Británii, kde v té době začali hrát např. Sex Pistols, The Clash nebo Adicts.[5] O styl blízký punk rocku se již asi o deset let dříve pokoušeli např. Stooges, Velvet Underground, či Patti Smithová.[6] [7]

V Československu se punk rock začíná objevovat až o tři roky později. První skupinou hrající covery zahraničních punkových skupin s českými texty byli v roce 1979 Extempore, hned vzápětí následovaní Energií G a Zikkuratem, který, stejně jako Extempore, nebyl čistě punkovou kapelou, ale kombinoval ho s dalšími styly, dokonce i s jazz-rockem. Následovalo mnoho dalších skupin, např.: S.P.S., Plexis, Visací zámek, F.P.B., Šanov 1, H.N.F., Zeměžluč, E!E, Tři sestry, N.V.Ú., nebo slovenská Zóna A. Tyto skupiny to ovšem neměly vůbec jednoduché, protože punk za komunistického režimu patřil k zakázaným stylům.[8]

Větší rozmach punk rock zaznamenal až po roce 1989, vznikly např. Malomocnost prázdnoty, Totální nasazení... Později The Fialky, Nežfaleš, Punk Floid apod.

Na punkových koncertech se často tancuje chaotický tanec zvaný pogo.

Móda

Takto může vypadat účes "číro"

Hlavním cílem punkerů bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme extravagantní oblečení, což mělo provokovat ostatní. Později při vzniku neonacistické scény se punk dostal do pozice odpůrců nacismu.

Častými prvky oblečení jsou roztrhané jeansy, roztrhané silonky, nášivky, tunely, piercing, placky, spínací špendlíky, stahováky, těžké boty, bunda křivák, nebo účes číro.[9]

Počátky tohoto hnutí však neměly s agresivními účesy typu číro nic společného. První punkové kapely jako Ramones, Sex Pistols nebo Buzzcocks nosily naprosto normální účesy. John Lydon, známý též jako Johny Rotten, zpěvák kapely Sex Pistols sám kritizoval pankáče, kteří měli vlasy jako bodce, chodili celí v černém a kdejaká braková kapela se začala nazývat punkem[zdroj?]. Původně to o tom ale vůbec nebylo. Celé punkové hnutí se zakládalo na tom, že člověk je sám sebou. Více o tomto komentáři můžete vidět ve filmu o Sex Pistols The Filth and the Fury.

Hesla

  • No future! (žádná budoucnost)
  • Punk's not dead! (punk není mrtev)
  • Fuck the system! (srát na systém)
  • Punk's not dead, Vy volové!

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Punk subculture na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy