Bitva u Wantu: Porovnání verzí
m odkaz |
m Oprava odkazů dle ŽOPP z 23.11.2015; kosmetické úpravy |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| velitel1 = {{flagicon|USA}} Jonathan P. Brostrom † |
| velitel1 = {{flagicon|USA}} Jonathan P. Brostrom † |
||
| velitel2 = |
| velitel2 = |
||
| síla1= {{flagicon|USA}} 48 vojáků <br /> + letecká a dělostřelecká podpora<br /> {{flagicon|Afghanistan}} 24 vojáků |
| síla1= {{flagicon|USA}} 48 vojáků <br /> + letecká a dělostřelecká podpora<br /> {{flagicon|Afghanistan}} 24 vojáků |
||
| síla2 = přibližně 200 |
| síla2 = přibližně 200 |
||
| ztráty1 = {{flagicon|USA}} 9 mrtvých, 27 zraněných <br /> {{flagicon|Afghanistan}} 4 zranění |
| ztráty1 = {{flagicon|USA}} 9 mrtvých, 27 zraněných <br /> {{flagicon|Afghanistan}} 4 zranění |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
|}} |
|}} |
||
'''Bitva u Wantu''' proběhla [[13. červenec|13. července]] [[2008]] v [[Afghánistán|afghánské]] provincii [[Núristán]]. |
'''Bitva u Wantu''' proběhla [[13. červenec|13. července]] [[2008]] v [[Afghánistán|afghánské]] provincii [[Núristán]]. |
||
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 [[Mudžáhid|mudžáhidů]] koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v [[ |
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 [[Mudžáhid|mudžáhidů]] koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v [[údolí]] Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla [[HMMWV]] a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér [[Rockwell B-1 Lancer|B-1B Lancer]] a následně i dva bitevní vrtulníky [[Hughes AH-64 Apache|AH-64 Apache]] a letadla [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15E Strike Eagle]] a [[Fairchild A-10 Thunderbolt II|A-10 Thunderbolt II]]. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly [[HMMWV]] bojová činnost nepřátel utichla. |
||
Tři dny po bitvě [[16. červenec|16. července]] vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty. |
Tři dny po bitvě [[16. červenec|16. července]] vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 25. 11. 2015, 11:44
Bitva u Wantu | |||
---|---|---|---|
Američtí vojáci den před bitvou u Wantu | |||
Trvání | 13. červenec 2008 | ||
Místo | provincie Nuristán, Afghánistán | ||
Souřadnice | 35°3′ s. š., 70°54′ v. d. | ||
Výsledek | Strategické vítězství Talibánu | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Wantu proběhla 13. července 2008 v afghánské provincii Núristán.
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 mudžáhidů koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v údolí Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla HMMWV a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér B-1B Lancer a následně i dva bitevní vrtulníky AH-64 Apache a letadla F-15E Strike Eagle a A-10 Thunderbolt II. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly HMMWV bojová činnost nepřátel utichla.
Tři dny po bitvě 16. července vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty.
Literatura
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část I.. ATM. Leden 2010, čís. 01, s. 10 až 13. ISSN 1802-4823.
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část II.. ATM. Únor 2010, čís. 02, s. 4 až 7. ISSN 1802-4823.