Heinrich Brüning: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 11. 2015, 23:42

Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo - 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.

Politika

V roce 1928, již jako předseda konzervativně-nacionálně-katolické frakce v říšském sněmu, podporoval Müllerovu druhou vládu, která vládla ve formě velké koalice (SPD, DVP, DDP, Centrum a BVP). Ta se však roku 1930 rozpadla

Brüning byl posledním kancléřem Výmarské republiky, jehož vláda měla demokratické základy. Jeho tzv. „Brüningův systém“ se opíral o tzv. „nouzové nařízení“ („Notverordnung“, též „článek 48“) říšského prezidenta Paul von Hindenburga, které tak nahradilo stávající legislativu říšského sněmu, jelikož prezidentu umožňovalo v určitých případech schvalovat některá nařízení bez souhlasu říšského sněmu.

V květnu 1932 Brüning ve funkci kancléře skončil, jelikož jeho vláda byla prakticky neustále odkázána na toleranci opoziční SPD ve sněmu. Ještě krátce předtím se též Brüning úspěšně zasadil o Hindenburgovo znovuzvolení do funkce prezidenta. Jedním z jeho cílů bylo skoncovat s německým závazkem o plnění válečných reparací, ten byl dosažen až krátce po jeho odstoupení.

Brüning nebyl v důsledku úsporných opatření jako kancléř oblíbený. Jeho podpora utrpěla také tím, že svým systémem "nouzových nařízení" přispěl k oslabení parlamentarismu v tehdejším Německu.

Jeho postoje vůči nacionalistům v čele s Adolfem Hitlerem nebyly zcela jasné. Ve své pravicové koalici se pohyboval mezi bojem s nacionalisty a jejich podporou. V březnu 1933 souhlasil se schválením tzv. "Zmocňovacího zákona", díky němuž se dostal k moci Adolf Hitler.

V roce 1934 utekl před nacisty z Německa, zbytek svého života strávil především v USA, kde přednášel na univerzitě.

Rozruch vzbudilo posmrtné vydání jeho vzpomínek v roce 1970. V nich se potvrzuje, že v roce 1932 chtěl zřídit parlamentní monarchii po anglickém vzoru a proto chtěl zamezit nacionalismu. Historikové v tomto vidí však pouhý alibismus, jelikož pro to v dobových dokumentech není žádný důkaz. Nicméně o uvedených úmyslech a snahách Heinricha Brüninga se zmiňuje i Winston S. Churchill v díle Druhá světová válka, I.díl Blížící se bouře, kapitola4.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Brüning na německé Wikipedii.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Brüning na Wikimedia Commons

↑ CHURCHILL, Winston. Druhá světová válka. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7422-385-3.

[1] CHURCHILL, Winston. Druhá světová válka. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7422-385-3.

[1]

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 V roce 1934 utekl před nacisty z Německa, zbytek svého života strávil především v [[Spojené státy americké|USA]], kde přednášel na univerzitě.
-Rozruch vzbudilo posmrtné vydání jeho vzpomínek v roce [[1970]]. V nich se potvrzuje, že v roce 1932 chtěl zřídit parlamentní monarchii po anglickém vzoru a proto chtěl zamezit nacionalismu. Historikové v tomto vidí však pouhý alibismus, jelikož pro to v dobových dokumentech není žádný důkaz.
+Rozruch vzbudilo posmrtné vydání jeho vzpomínek v roce [[1970]]. V nich se potvrzuje, že v roce 1932 chtěl zřídit parlamentní monarchii po anglickém vzoru a proto chtěl zamezit nacionalismu. Historikové v tomto vidí však pouhý alibismus, jelikož pro to v dobových dokumentech není žádný důkaz. Nicméně o uvedených úmyslech a snahách Heinricha Brüninga se zmiňuje i Winston S. Churchill v díle Druhá světová válka, I.díl Blížící se bouře, kapitola4.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Churchill|jméno = Winston|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Druhá světová válka|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = |počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7422-385-3}}</ref>
 == Odkazy ==