Lázně Kyselka

Pohled na Lázně Kyselka v roce 1902

Lázně Kyselka 2014

Lázně Kyselka (německy Bad Gießhübl), starším jménem Kysibl, je komplex bývalých městských lázní v obci Kyselka u Karlových Varů v západních Čechách. Lázeňské budovy leží na jih od vlastní obce, na pravém břehu Ohře a severozápadním úpatí vrchu Bučina (582 m n. m.), tvořícího západní výběžek Doupovských hor. Právě v těchto lázních pramení slavná Mattoniho minerálka.

Historie

Řecký král Ota I. byl jedním ze slavných návštěvníků, vodu odtud si dokonce nechal dovézt do Athén

Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku 1522. K roku 1614 už je doloženo, že prameny byly ohrazeny a jejich okolí řádně vyčištěno. Za pití „Bukové kyselky“ se muselo platit. Až v roce 1687, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo, povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným kyselku popíjet zdarma. Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1793, kdy nového držitele panství, hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, napadlo minerální vodu vyvážet a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni, Praze i v samotných Karlových Varech.

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826–34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Ota I. (Otto), na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo.

Mattoniho epocha

Hlavní pramen si roku 1867 pronajal (to už se mezitím změnil majitel, stal se jím opět rod Černínů z Chudenic, jindřichohradecká větev) český podnikatel italsko-německého původu Heinrich K. Mattoni (1830–1910), který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce 1876). Za zisky z prodeje vody Mattoni nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku 1873 lázně i s okolními pozemky zakoupil a následně velkoryse přebudoval a rozšířil. Postupně tu do své smrti postavil novou kolonádu, která zastřešila slavný „Ottův pramen“, dále budovy sanatorií (mezi nimi i „Švýcarský dům“), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny (1884), své monumentální sídlo („Zámeček“), vodní elektrárnu a budovy stáčírny. Nakonec do obce přivedl i železnici (1894), aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. světové války.

V majetku státu

Po válce tu po krátké epizodě uprchlického tábora pro sirotky z řecké občanské války byla zřízena dětská ozdravovna. Ta fungovala až do r. 1990 v rámci podniku Československé státní lázně a zřídla. Během této doby areál postupně upadal, nicméně se tu alespoň prováděla určitá údržba. Rozsah ozdravovnou používaných budov se zmenšoval až na počet sedm, z nichž tři byly ještě v plném provozu, když bylo rozhodnuto areál privatizovat.

Současnost

Dezolátní stav k lednu 2015

Od chaotické privatizace, která proběhla rozděleně v letech 1991 (samotné lázně) a 1993 (stáčírna) v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele německého i ruského původu (U. Markard, Š. Chalitujev). Ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání. Z megalomanských projektů, které měly Kyselku proměnit v součást velkého luxusního zábavně-rekreačního centra, postupně sešlo pro nedostatek financí. Poslednímu vlastníku, firmě RIS s.r.o. (do ledna 2012 vystupující pod názvem C.T.S.–DUO s.r.o.) pražského podnikatele P. Dostála, byly lázně prodány (2006) za 17,5 mil. Kč.

Z celkem 22 dochovaných budov jich většinu vlastní RIS, zbylých 7 budov spolu s naprostou většinou lázeňských pozemků (včetně těch pod domy patřícími RISu), a také všemi pozemky okolo areálu, patří Karlovarským minerálním vodám a.s. italského velkopodnikatele A. Pasqualeho, jenž vlastní i stáčírnu a s ní značku Mattoni. Pasquale však opakovaně tvrdí, že KMV a.s. nic v lázních nevlastní a nemá možnost to opravit. (Přitom na mimořádně špatný stav jednoho domu ve vlastnictví KMV, ve kterém firma přesto nechává dál bydlet nájemníky, upozornil před časem i tisk.)

Vlastníci opakovaně slibují rekonstrukci lázní, ale po posledním prohlášení je zřejmé, že počítají se stržením většiny budov a přebudováním zbylých „bez nostalgie po nevratné minulosti“ – a to navzdory stanovisku orgánů památkové péče, postoji představitelů Karlovarského kraje i poměrně silnému občanskému petičnímu hnutí. Už předchozí vlastníci opakovaně žádali úřady o sejmutí památkové péče (aby se tak mohlo přistoupit k demolici budov). KMV i C.T.S.–DUO, resp. RIS v této snaze pokračují. Poslední oficiální pokus v tomto směru dopadl v listopadu 2011 pro obě firmy neúspěšně, stejně tak vyzněla i podobná snaha na polotajné schůzce s krajskými a státními úředníky v březnu 2012. Soubor lázeňských budov nadále zůstává památkově chráněn.

Současný stav lázní je ale tristní. Budovy jsou částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěrají v rumištích domů a zatékají do základů, mnoho objektů je prakticky odsouzeno k demolici. Krátce po privatizaci byl spálen bohatý firemní archiv, a to včetně původních licencí a Mattoniho listin; výzdobné kamenické prvky budov byly plánovitě (přímo vlastníkem) rozkradeny a částečně vyvezeny do Německa, novorenesanční výmalby interiérů otlučeny. Z kaple sv. Anny si někdo udělal udírnu. Celý areál je navíc, po zrušení železniční vlečky roku 1997, mimořádně zatížen nákladní dopravou (cca 140 kamionů denně). Provoz železniční vlečky byl sice v srpnu 2012 z prestižních důvodů obnoven, ale reálně toto opatření příliš nepomůže: prozatím ze silnice ubylo jen cca 15 kamionů/den.

Snahy o záchranu

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. Webové petiční stránky s výzvou Zachraňte lázně Kyselka! získaly již přes 27 000 podpisů a hnutí se podařilo přitáhnout pozornost odborné i laické veřejnosti k tomuto případu, mj. i díky propracované mediální strategii, jež kontrastuje s vystupováním fy KMV.

Výzvy ASORKDu i příslušných úřadů směrem ke státu, aby architektonicky významné a památkově chráněné lázně na základě nečinnosti majitelů vyvlastnil, se zatím nesetkávají s odezvou. Prezident Václav Klaus při své návštěvě v září 2011 vyvlastnění státem odmítl, petici za záchranu označil za zmanipulovanou, argumenty za falešné a místní protestující lidi obvinil z emotivního přístupu k věci – prý na rozdíl od majitele lázeňských objektů, který jedná racionálně a jediný může přinést schůdné řešení.

Postupem doby se však do úsilí za záchranu lázní připojily i některé známé osobnosti: už dříve to učinil herec a režisér Ladislav Smoljak anebo ombudsman Otakar Motejl, jenž poukázal na naprostou nečinnost odpovědných úřadů; v poslední době se k výzvám ASORKDu přidal i např. pravnuk zakladatele lázní Rudi Mattoni, režisérka Olga Sommerová, dokumentarista Martin Mareček, který při obdržení ceny Český lev 2011 veřejně zkritizoval postup KMV ve věci Kyselky, anebo umělec Roman Týc, jenž vytvořil provokativní klip, parodující oficiální reklamu Mattoni a poukazující na „vandráka z Itálie“, ničícího kulturní bohatství Česka.

Kampaň i nadále pokračuje, zejména KMV slibuje nápravu a brzkou „revitalizaci“; zároveň firma zahájila svou protikampaň, zažalovala u soudu člena ASORKDu a také R. Týce a majitel A. Pasquale prohlásil, že firma kvůli „lžím, jímž musí čelit“ možná pozastaví své investice v ČR.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Kyselka na Wikimedia Commons
  • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Kyselka
    • Wikidata: Lázně Kyselka
• Zachraňte lázně Kyselka! – podrobné info a petiční hnutí iniciované ASORKDem
• VIDEO: Propadlé střechy, zborcené zdi, tak vidí lázně v Kyselce ptáci, iDNES.cz, 21. 1. 2013
• Toulky s Ladislavem Smoljakem 5/7: Po Karlových Varech a Lázních Kyselka za obchodníkem a vizionářem Heinrichem Mattonim – záznam pořadu ČT z 1. 5. 2010
• Mattoni už není – videospot (z r. 2010) poukazující na katastrofální stav lázní
• Umírající Mattoniho lázně Kyselka – krátké video Petra Lněničky ukazující stav lázní v roce 2011
• Lázně Kyselka – historie lázní za Mattoniho éry na stránkách projektu Regionální historie Ostrovska v česko-německých souvislostech (vypracováno studenty Gymnázia Ostrov)