Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
oprava citačního aparátu
Řádek 24: Řádek 24:
}}
}}


'''Helfenburk u Úštěka''' (též ''Hrádek'') je zřícenina hradu ze [[14. století]] vzdálená asi 3&nbsp;km od městečka [[Úštěk]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Helfenburk|ID=154930|datum=2014-12-28}}</ref> Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí ''Hrádecký důl'' v&nbsp;nadmořské výšce 310 m n. m. s&nbsp;převýšením 70 metrů nad dnem údolí.
'''Helfenburk u Úštěka''' (též ''Hrádek'') je zřícenina hradu ze [[14. století]] vzdálená asi 3&nbsp;km od městečka [[Úštěk]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Helfenburk|ID=154930|datum=2014-12-28}}</ref> Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí ''Hrádecký důl'' v&nbsp;nadmořské výšce 310 m n. m. s&nbsp;převýšením 70 metrů nad dnem údolí.


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 39: Řádek 39:
| kapitola = Hrádek (Helfenburk) – hrad
| kapitola = Hrádek (Helfenburk) – hrad
| strany = 151–155
| strany = 151–155
| svazek = III}}</ref> ale v&nbsp;roce [[1375]] hrad odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v&nbsp;lesích k&nbsp;pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v&nbsp;níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie
| svazek = III}}</ref> ale v&nbsp;roce [[1375]] hrad odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v&nbsp;lesích k&nbsp;pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v&nbsp;níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá-192">{{Citace monografie
| příjmení = Toušlová
| příjmení = Toušlová
| příjmení2 = Podhorský
| příjmení2 = Podhorský
Řádek 53: Řádek 53:
| strany = 192
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad [[Hřídelík]]. Pobýval zde krátce i&nbsp;jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, [[relikvie]] a&nbsp;knihy z&nbsp;pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv.&nbsp;Víta]]. Z&nbsp;roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z&nbsp;Jenštejna o&nbsp;Janově nehodě na můstku vedoucím z&nbsp;nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i&nbsp;v&nbsp;době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V&nbsp;roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zemřel zde roku [[1431]]).
}}</ref> Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad [[Hřídelík]]. Pobýval zde krátce i&nbsp;jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, [[relikvie]] a&nbsp;knihy z&nbsp;pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv.&nbsp;Víta]]. Z&nbsp;roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z&nbsp;Jenštejna o&nbsp;Janově nehodě na můstku vedoucím z&nbsp;nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i&nbsp;v&nbsp;době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá-192"></ref> V&nbsp;roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zemřel zde roku [[1431]]).


[[Soubor:Helfenburk u Úštěka, zřícenina (Rašovice), Rašovice..JPG|thumb|left|Plošina hradního jádra]]
[[Soubor:Helfenburk u Úštěka, zřícenina (Rašovice), Rašovice..JPG|thumb|left|Plošina hradního jádra]]
V&nbsp;létě roku [[1427]] se hradu nakrátko zmocnil pan [[Půta z Častolovic]] a&nbsp;po něm Jaroslav a&nbsp;Jindřich Berkové z&nbsp; Dubé, ale zastavili ho [[Jan Smiřický ze Smiřic|Janu Smiřickému]]. Vdova po něm prodala hrad [[Jindřich z Rožmberka|Jindřichu z&nbsp;Rožmberka]] za 4&nbsp;000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] a&nbsp;ten ho vzápětí postoupil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka]], který byl významným představitelem odboje proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z&nbsp;Poděbrad]]. Královské vojsko poté Helfenburk i&nbsp;blízkou Roudnici oblehlo a&nbsp;dobylo. Hrad od krále potom dostal [[Petr Kaplíř ze Sulevic]], který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a&nbsp;uvězněn v&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]], dokud nepropustil služebníky a&nbsp;neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.<ref name="andel"/> Jako poslední je uváděn na hradě pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a&nbsp;pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření jeho rodu roku [[1538]] na hradě žilo pouze služebnictvo a&nbsp;hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
V&nbsp;létě roku [[1427]] se hradu nakrátko zmocnil pan [[Půta z Častolovic]] a&nbsp;po něm Jaroslav a&nbsp;Jindřich Berkové z&nbsp; Dubé, ale zastavili ho [[Jan Smiřický ze Smiřic|Janu Smiřickému]]. Vdova po něm prodala hrad [[Jindřich z Rožmberka|Jindřichu z&nbsp;Rožmberka]] za 4&nbsp;000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] a&nbsp;ten ho vzápětí postoupil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka]], který byl významným představitelem odboje proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z&nbsp;Poděbrad]]. Královské vojsko poté Helfenburk i&nbsp;blízkou Roudnici oblehlo a&nbsp;dobylo. Hrad od krále potom dostal [[Petr Kaplíř ze Sulevic]], který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a&nbsp;uvězněn v&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]], dokud nepropustil služebníky a&nbsp;neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.<ref name="andel"/> Jako poslední je uváděn na hradě pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a&nbsp;pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá-193">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření jeho rodu roku [[1538]] na hradě žilo pouze služebnictvo a&nbsp;hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení = Peša
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
Řádek 87: Řádek 87:
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk
| strany = 40
| strany = 40
}}</ref> V&nbsp;druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a&nbsp;začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a&nbsp;udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a&nbsp;stará se o&nbsp;průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref>
}}</ref> V&nbsp;druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a&nbsp;začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a&nbsp;udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a&nbsp;stará se o&nbsp;průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá-194">Toulavá kamera, str.194 </ref>


== Stavební podoba ==
== Stavební podoba ==
Řádek 107: Řádek 107:
Z&nbsp;Úštěku vede ke zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.
Z&nbsp;Úštěku vede ke zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.


Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v&nbsp;3&nbsp;km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z&nbsp;Lovosic do České Lípy. Oblast je vyznačená např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15&nbsp;–&nbsp;Máchův kraj a 11&nbsp;–&nbsp;České středohoří východ.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.195 </ref><ref name="Peša2">Peša – České hrady, str. 117 </ref>
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v&nbsp;3&nbsp;km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z&nbsp;Lovosic do České Lípy. Oblast je vyznačená např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15&nbsp;–&nbsp;Máchův kraj a 11&nbsp;–&nbsp;České středohoří východ.<ref name="Toulavá-195">Toulavá kamera, str.195 </ref><ref name="Peša2">Peša – České hrady, str. 117 </ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 9. 11. 2015, 19:58

Helfenburk
Obytná věž
Obytná věž
Základní informace
Slohgotický
Výstavba1. polovina 14. století
Zánikkonec 16. století
StavitelKlinštejnové
Další majiteléArcidiecéze pražská, Smiřičtí ze Smiřic, Šternberkové aj.
Poloha
Adresa3 km východně od města, Úštěk, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°34′45,7″ s. š., 14°23′1,5″ v. d.
Helfenburk
Helfenburk
Další informace
Rejstříkové číslo památky42722/5-2256 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helfenburk u Úštěka (též Hrádek) je zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 m n. m. s převýšením 70 metrů nad dnem údolí.

Historie

Hrad pravděpodobně vystavěli Páni z Klinštejna, pocházející z Ronovců, v první polovině 14. století. Zakladatelem byl snad Jan z Klinštejna, který se po Helfenburku začal psát,[2] ale v roce 1375 hrad odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[3] Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad Hřídelík. Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [3] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zemřel zde roku 1431).

Plošina hradního jádra

V létě roku 1427 se hradu nakrátko zmocnil pan Půta z Častolovic a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z  Dubé, ale zastavili ho Janu Smiřickému. Vdova po něm prodala hrad Jindřichu z Rožmberka za 4 000 kop pražských grošů a ten ho vzápětí postoupil Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který byl významným představitelem odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal Petr Kaplíř ze Sulevic, který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v Českých Budějovicích, dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.[2] Jako poslední je uváděn na hradě pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[4] Po vymření jeho rodu roku 1538 na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.[5] Roku 1622 pak vyhořel poté, co ho vyplenili císařští vojáci pod vedením maršála Buquoye.[6] Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.

Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a ta začala být atraktivní pro turisty. V letech 1887–1890 zde nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, na kterou vede 143 schodů.[7] V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu.[8]

Stavební podoba

Původní hrad na skalní plošině byl převážně dřevěný. Teprve po rozšíření za Jana Očka z Vlašimi byl nahoře postaven kamenný palác, kaple a řada menších provozních budov. Byla vyhlubena nová 63 m hluboká studna vybavená šlapacím kolem. Jan z Jenštejna nechal rozšířit palác a především vystavět nový hradební okruh, jehož hradba se dosud zachovala včetně cimbuří. V čele hradu byla v dominantní poloze postavena obytná věž. Vstupní brány byly chráněny kolébkovým padacím mostem.[9]

Přístup

Z Úštěku vede ke zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.

Nejbližší železniční zastávka se nachází v 3 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Oblast je vyznačená např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 – České středohoří východ.[10][11]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-28]. Identifikátor záznamu 154930 : Hrad Helfenburk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrádek (Helfenburk) – hrad, s. 151–155. 
  3. ↑ a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192. 
  4. ↑ Toulavá kamera, str.193
  5. ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113. 
  6. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia a.s., 1998. ISBN 80-7033-702-8. Kapitola Hrádek - Helfenburk, s. 78. 
  7. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40. 
  8. ↑ Toulavá kamera, str.194
  9. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Helfenburk u Úštěka, s. 157–158. 
  10. ↑ Toulavá kamera, str.195
  11. ↑ Peša – České hrady, str. 117

Literatura

  • GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav; PODROUŽEK, Kamil. Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů. Borek: Hrádek, 2011. 524 s. ISBN 978-80-904730-0-3. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Hrádek hrad, s. 96–104. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helfenburk_u_Úštěka&oldid=13033005“