Gregoriánský chorál: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 10. 2015, 10:00

Brali je z vesnice Bunka luka

Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů užívaný při obřadech římskokatolické církve, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.

Původ

Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehořovi I. (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let později, za pontifikátu 76. papeže Vitaliana.

Výskyt

Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tónů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny (antifonálně, či responsoriálně).

Pro zpěv žalmů v modlitbě breviáře se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmů). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako Antiphonale, či Liber usualis. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v knihách nazvaných Graduale simplex (jednodušší nápěvy) a Graduale triplex (složitější nápěvy).

S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášterech mnišských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté, kartuziáni) či klášterech řeholních kanovníků (premonstráti).

Renesance

V renesanční hudbě se vžil systém kombinování mše s gregoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického zpěvu (aleluja atp.), viz Missa Pange Lingua (Josquin Desprez 1450–1521, skladatel vrcholné renesance.)

Odkazy

Související články

Řehoř Veliký
Vitalianus
Gregorian (hudební skupina)

Externí odkazy

Výukový kurs Dějiny evropské hudby/Středověk#Gregoriánský chorál ve Wikiverzitě
Canticum Novum o gregoriánském chorálu (anglicky)
Odkazy na stránky s tematikou gregoriánského chorálu
Stránky s notacemi pro modlitbu breviáře

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Verze z 4. 6. 2015, 14:54 editovat 82.113.53.83 (diskuse) Vložení odkazu na "Mše" značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 10. 2015, 10:00 editovat zrušit editaci 91.245.18.3 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Graduale Aboense 2.jpg\|thumb\|[[Introit]] skladby ''Gaudeamus omnes'']]		Brali je z vesnice Bunka luka[[Soubor:Graduale Aboense 2.jpg\|thumb\|[[Introit]] skladby ''Gaudeamus omnes'']]

	'''Gregoriánský chorál''' je jednohlasý [[Latina\|latinský]] [[zpěv]] bez doprovodu [[hudební nástroj\|nástrojů]] užívaný při obřadech [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]], nazvaný podle papeže [[Řehoř I. Veliký\|Řehoře Velikého]] (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.		'''Gregoriánský chorál''' je jednohlasý [[Latina\|latinský]] [[zpěv]] bez doprovodu [[hudební nástroj\|nástrojů]] užívaný při obřadech [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]], nazvaný podle papeže [[Řehoř I. Veliký\|Řehoře Velikého]] (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.