Maďaři: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 147: Řádek 147:


Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Róbert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]].
Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Róbert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]].

V sociálních vědách se výrazně prosadil marxistický filozof [[György Lukács]].
Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhly uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikl houslista [[Joseph Joachim]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]].
Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhly uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikl houslista [[Joseph Joachim]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]].

Verze z 13. 10. 2015, 12:21

Šablona:Infobox etnické skupiny

Maďaři (maďarsky magyarok, vysl. [maďarok]) jsou původem kočovnické etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům. Většina z nich ovládá maďarštinu jako svůj mateřský jazyk, která je velmi odlišná od okolních jazyků (nepatří do rodiny indoevropských jazyků).

Historie

Do Evropy přišli Maďaři pod vedením vůdce Arpáda v roce 895 a usadili se v Uherských nížinách, kde roku 1001 založil Štěpán I. Uherský samostatný stát Uherské království, které bylo od počátku multinárodní (žili zde např.: Chorvati, Kumáni a Jasové (od 13. století), Srbové, Němci (od 12. století) Polovci, Slováci, Avaři). V rumunské Transylvánii sídlili pomaďarštění Sikulové, kterí byli pověřeni ostrahou uherských hranic.[1]

Uhersko se až do roku 1918 rozkládalo na dnešním území:

Geny

Testy haploskupin chromozómu Y lidské DNA prokázaly, že asi 29,5 % mužské populace Maďarů je nositelem haploskupiny R1a, která je hojná mezi Slovany. 18,5 % maďarských mužů je nositelem haploskupiny R1b, rozšířené hlavně na západě Evropy. Haploskupinu N1c1, jež se četně nachází mezi ugrofinskými národy, najdeme u zhruba 0,5 % mužské populace Maďarska.[2] Mongoloidní (t. j. východoeuroasijské) genetické znaky tvoří u dnešních Maďarů jen 5 %[3] resp. 1,7 %[4], přičemž zbylá procenta jsou shodná s ostatním evropským obyvatelstvem.

Původ jména

Pojmenování magyar – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce Magora, bratra Hunora, praotce Hunů. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.[5]

Podle lingvistů předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ty, kteří mluví. Magyar v sobě obsahuje ugrofinské mon (mluvit, maď. mond) a er (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně češtiny. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ungri (latinsky Hungari). Předci Maďarů, žijící na dolním Donu, se v 6. století přidali ke kmenovému svazu Onogurů (znamená deset národů) a stali se součástí turkické říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako turci nebo ungri (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ungri prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku 834 z Byzance.[6]

Čeština rozlišuje označení maďarský a Maďarsko na jedné straně a uherský a Uhersko (z latinského hungaricus a Hungaria) na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem uherský se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též slovenština, chorvatština, srbština a slovinština. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. Magyar znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak Magyarország označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.

Počet

Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v Maďarsku samotném jich žije pouze 9,9 miliónů.[7] Čtvrtina všech Maďarů žje v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území západní Evropy, v USA a jinde ve světě.

Maďaři jsou velice vlastenecký národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na maďarských školách je vyučován povinný předmět – Vlastenectví (Hazafiság).

Maďaři na Slovensku

Na území Slovenska žije podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 8,5 % obyvatel maďarské národnosti.[8] Žijí převažně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskou republikou. Najvíc Maďarů žije v okresech Dunajská Streda (cca 83 %) a Komárno (cca. 64 %). Město Komárno je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních častech okresů Nové Zámky (hl. Štúrovo), Levice, Galanta, Šaľa, Rimavská Sobota, Lučenec, Veľký Krtíš, Revúca, Rožňava, Košice-okolie, Trebišov. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 750 obyvatel z celkového počtu cca 240 000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně katolíci (asi dvě třetiny), zbytek převážně kalvinisti. Malé skupiny tvoří i řeckokatolíci a evangelíci.

Slovenští Maďaři mají i vlastní politické strany (Strana maďarskej koalície a Most-Híd), periodika, divadla, média atd. (např. Új Szó).

Maďaři v Rumunsku

Západní části Rumunska byly kdysi součástí Uherska. Jde zejména o Sedmihradsko a část Banátu. Právě v těchto oblastech žije nejpočetnější maďarská menšina v Evropě.

Většina Maďarů v Rumunsku jsou převážně římští katolíci (okolo 50%), ale početně jsou zastoupeni i příslušníci reformované církve (kolem 37%). Zbytek tvoří evangelíci a řečtí katolíci, případně pravoslavní a příslušníci menších protestantských církví (baptisté, unitáři apod.).

Nejvíce Maďarů žije na území žup Harghita (až 84,6%), Covasna (až 75,2%) a Mures (okolo 44,1%) ve středním Sedmihradsku. Mnoho Maďarů žije i v župách Bihor, Temešvár, Kluž, Satu Mare. Kulturním centrem Maďarů je na rumunském území Kluž (Cluj).

Maďary lze v Rumunsku rozdělit na tři skupiny:

  • Sikulové (Székelyek) v Sedmihradsku
  • Csángó (Csángók) – v Moldavsku
  • ostatní: žijí zejména při hranicích s Maďarskou republikou v župách Satu Mare, Bihar, Arad a Timešvár. Jsou převážně reformování (kalvinisté), částečně i římští katolíci, hl. v župách Timešvár a Arad. Žijí i v župě Maramures na severozápadě Rumunska.

Významní Maďaři

Gabriel Betlen, kníže Sedmihradska a jeden z vůdců protihabsburského povstání
Štěpán I. Uherský
Béla Bartók

Z Maďarska pocházela řada významných vědeckých osobností, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku Dennis Gabor. Známým fyzikem byl též Loránd Eötvös. Leó Szilárd byl jednou z klíčových postav Projektu Manhattan, stejně jako Edward Teller a John von Neumann, rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 Eugene Paul Wigner či odborník na aerodynamiku Theodore von Kármán.

Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří János Bolyai, Farkas Bolyai, Rudolf E. Kálmán či Paul Erdős.

Nobelovu cenu za chemii získali Richard Adolf Zsigmondy, George de Hevesy a George Andrew Olah, za fyziologii objevitel vitamínu C Albert Szent-Györgyi, Róbert Bárány a Georg von Békésy. Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů Ernő Rubik, vynálezce kuličkového pera László Bíró či proslulý porodník Ignác Filip Semmelweis. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii Avram Herško.

V sociálních vědách se výrazně prosadil marxistický filozof György Lukács.

Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé Franz Liszt a Béla Bartók jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhly uznání i Zoltán Kodály, Ernő Dohnányi, Ferenc Erkel, György Kurtág či György Ligeti. Králem světové operety se stal Franz Lehár. Mezi interprety vynikl houslista Joseph Joachim. Mezi dirigenty Georg Solti, George Szell a Eugene Ormandy.

Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu László Moholy-Nagye, představitele hyperrealismu Istvána Sándorfiho a představitele op-artu Victora Vasarelyho. Podobně proslulí jsou fotografové André Kertész, Robert Capa a Brassaï (původním jménem Gyula Halász).

Spisovatel Imre Kertész získal roku 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Roli národního básníka sehrává Sándor Petőfi. Hranici rodné země překročil též věhlas autorů jako Mikuláš Zrinský, Endre Ady, Attila József, Mihály Babits, János Arany, Mihály Vörösmarty, Géza Gárdonyi, Mór Jókai, Sándor Márai, Ferenc Molnár, Péter Esterházy či Magda Szabó. V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi Emmuska Orczy.

Nejúspěšnějšími maďarskými filmovými režiséry jsou István Szabó, Miklós Jancsó a Béla Tarr. Michael Curtiz se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku Casablanca. Alexander Korda byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Z herců se v Hollywoodu prosadili Peter Lorre, Paul Lukas či herečka a skandalistka Zsa Zsa Gaborová. Hvězdou hororových filmů se stal Bela Lugosi. Ilona Stallerová známá jako Cicciolina byla jednou z prvních pornohvězd. Harry Houdini patří k symbolům kouzelnické profese.

Investor a filantrop George Soros pochází rovněž z Maďarska. Andrew Grove (rodným jménem András István Gróf) byl významnou postavou Silicon Valley, která se podílela na vzestupu firem Intel a Apple, Charles Simonyi zase Microsoftu.

Maďaři ctí i řadu politických osobností. Hrdiny revoluce z roku 1848 byli Lajos Kossuth a István Széchenyi, té z roku 1956 Imre Nagy. Podobnou roli jako u nás Karel IV. sehrává v Maďarsku Štěpán I. Svatý. Legendami je opředen život hraběnky Alžběty Báthoryové.

Ve sportu se Maďaři prosazují například v plavání. Pět olympijských medailí má plavkyně Krisztina Egerszegiová, čtyři plavec Tamás Darnyi. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: Alfréd Hajós.

Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: Aladár Gerevich má sedm zlatých medailí z olympiád, Pál Kovács šest. Gymnastka Ágnes Keletiová pět, boxer László Papp tři.

V 50. letech 20. století měli Maďaři nesmírně silnou generaci fotbalistů. Jejich národní tým nebyl tehdy poražen 4 roky. Jeho páteř tvořili Ferenc Puskás, Sándor Kocsis, Zoltán Czibor, Gyula Grosics, Nándor Hidegkuti či József Bozsik.

Známí jsou i někteří maďarští šachisté, v současnosti zejména Peter Leko a Judit Polgárová.

Další osobnosti

2000 magyar

V roce 1999 proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obdoba soutěže Největší Čech v ČR), hlasovalo se ve dvou kategoriích – historické (již zemřelí) a současné (žijící).

Historická kategorie:

  1. Štěpán I. Uherský
  2. István Széchenyi
  3. János Kádár
  4. Arpád
  5. Matyáš Korvín
  6. Ignác Semmelweis
  7. Albert Szent-Györgyi
  8. Endre Ady
  9. János Arany
  10. Lajos Kossuth
  11. János Neumann
  12. Sándor Petőfi
  13. Attila József
  14. Ferenc Deák
  15. János Hunyadi
  16. Béla Bartók
  17. István Dobó
  18. František II. Rákóczi
  19. Ferenc Erkel
  20. Zoltán Kodály

Současná kategorie:

  1. Árpád Göncz
  2. Gyula Horn
  3. Krisztina Egerszegi
  4. Ede Teller
  5. József Béres
  6. Géza Hofi
  7. István Kovács
  8. Imre Makovecz
  9. András Balczó
  10. György Soros
  11. Miklós Németh
  12. Ferenc Puskás
  13. Bertalan Farkas
  14. Endre Czeizel
  15. Imre Sinkovits
  16. Ernő Rubik
  17. Ferenc Zenthe
  18. Tamás Vitray
  19. László Papp
  20. Nándor Fa

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarok na maďarské Wikipedii.

  1. "Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ". Navýchod. 5/2002.
  2. http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml
  3. .http://studentorgs.utexas.edu/husa/origins/matsumoto.lecture.html
  4. B. A. Malyarchuk, M. A. Perkova, and M. V. Derenko. On the Origin of Mongoloid Component in the Mitochondrial Gene Pool of Slavs. in: Russian Journal of Genetics, 2008, 44/3
  5. Kontler (2011), str. 26.
  6. Kontler (2011), str. 31.
  7. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené KSH není určen žádný text
  8. [1]

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 

Související články