1964: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Česko: doplnění |
→Svět: doplnění |
||
Řádek 244: | Řádek 244: | ||
* [[3. červen|3. června]] – [[Frans Eemil Sillanpää]], finský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* [[16. září]] [[1888]]) |
* [[3. červen|3. června]] – [[Frans Eemil Sillanpää]], finský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* [[16. září]] [[1888]]) |
||
* [[11. červen|11. června]] – [[Werner Heuser]], německý expresionistický malíř (* [[11. listopad]]u [[1880]]) |
* [[11. červen|11. června]] – [[Werner Heuser]], německý expresionistický malíř (* [[11. listopad]]u [[1880]]) |
||
* [[18. červen|18. června]] – [[Giorgio Morandi]], italský malíř a grafik (* [[20. červenec|20. července]] [[1890]]) |
|||
* [[25. červen|25. června]] |
* [[25. červen|25. června]] |
||
** [[Augusta Marie Luisa Bavorská]], bavorská princezna a rakouská arcivévodkyně (* [[28. duben|28. dubna]] [[1875]]) |
** [[Augusta Marie Luisa Bavorská]], bavorská princezna a rakouská arcivévodkyně (* [[28. duben|28. dubna]] [[1875]]) |
Verze z 4. 10. 2015, 15:40
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 ► ►►
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události
Československo
- Na trh byl uveden automobil Škoda 1000 MB.
- Do provozu bylo v průběhu roku postupně předáno 6 výrobních energetických bloků nové tepelné elektrárny Tušimice I na Chomutovsku. Elektrárna je prostřednictvím pásových dopravníků zásobována hnědým uhlím z přilehlého dolu Nástup.[1]
- 5. března – V platnost vešel nový Občanský zákoník (zákon 40/1964 Sb.), který má platit až do roku 2014.
- 26. března – V platnost vešlo usnesení vlády č. 180/1964 Sb., které řešilo likvidaci historického centra Mostu z důvodu těžby hnědého uhlí a jeho nahrazení novým městem jižně od původního.
- 31. března – V Národním shromáždění byl přijat zákon o Československém rozhlase a Československé televizi.
- 1. duben – Byla přijata nová úprava výplaty důchodů. Důchody přesahující 700 Kčs začaly být progresivně zdaňovány, důchody nižší byly zvýšeny. Cílem opatření mělo být srovnání příjmů ze sociálních dávek mezi důchodci.
- 30. května – Do provozu byla předána dokončená spojovací železniční trať Radotín – Krč – Vršovice v Praze, která tvořila 1. etapu přestavby pražského železničního uzlu. Dominantou tratě se stal 910 m dlouhý Branický most přes Vltavu pro pěší a železnici, nazývaný lidově most Inteligence (v 50. letech se na jeho výstavbě ve velké míře podíleli příslušníci inteligence). Zahájení provozu na nové trati se zúčastnil ministr dopravy Alois Indra.
- 14. června – Uskutečnily se volby do Národního shromáždění, do všech stupňů národních výborů a volby soudců z lidu.
- 3. července – Na dně Černého jezera u Železné Rudy na Šumavě nalezli potápěči Svazarmu několik beden s nacistickými písemnostmi. Ve skutečnosti se jednalo o akci Neptun zinscenovanou StB, která měla zkompromitovat mnohé význačné osobnosti NSR a Rakouska. Bedny s dokumenty byly do jezera vhozeny až v červnu t. r. Přestože většina z nalezených dokumentů skutečně pocházela z období nacistické okupace Československa, dramatický způsob jejich nálezu měl zvýšit zájem médií o uvedené materiály nejen v Československu, ale zejména v NSR, a zastrašit zkompromitované osoby.
- 27. srpna – Na oficiální návštěvu Československa přicestoval do Prahy generální tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov. Během návštěvy se zúčastnil také oslav 20. výročí Slovenského národního povstání v Banské Bystrici.
- 12. listopadu – Uskutečnila se volba prezidenta ČSSR. Jediným kandidátem byl Antonín Novotný, který byl také jednomyslně do této funkce zvolen (podle nové ústavy na 5 let).
Svět
- Rover P6 byl zvolen autem roku.[2]
- V západním Německu byly poprvé do automobilů montovány Wankelovy motory s rotačním pístem.
- V USA se konaly první pokusy s iontovými raketovými motory nad zemskou atmosférou.
- V červnu 1964 byli Mandela a sedm dalších obviněných v tzv. Rivonijském procesu odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu.
- V létě roku 1964 americká armáda oficiálně vstoupila do války ve Vietnamu.
- 12. září byl Národní park Canyonlands prohlášen za národní park.
- 21. září Malta získala nezávislost na Velké Británii.
- 29. září byly uzavřeny hranice mezi Bulharskem a Řeckem.
- 15. října byl odvolán ministerský předseda SSSR Nikita Sergejevič Chruščov. Jeho nástupcem se stal Leonid Iljič Brežněv.
- 16. října Čína poprvé zkušebně odpálila jadernou zbraň.
Vědy a umění
- 25. června bylo zatmění Měsíce
- 6. července měl v Londýně premiéru film o Beatles Perný den
- 19. srpna byla vypuštěna první stacionární družice Syncom 3 určená ke komunikačním účelům.
- 12. října byla v Sovětském svazu vypuštěna na oběžnou dráhu první vícemístná kosmická loď Voschod 1 a úspěšně přistála po 24 hodinách a 17 minutách. Na palubě byli kosmonauti Vladimir Michajlovič Komarov, Konstantin Petrovič Feoktistov a Boris Borisovič Jegorov.
- 14. října společnost Philips začíná experimentovat s barevnou televizí.
- 28. listopadu byla v USA vypuštěna sonda Mariner 4 a začala úspěšně zkoumat planetu Mars.
- 20. prosince bylo nahráno album Johnnyho Cashe Orange Blossom Special
- Byla ohlášena příprava chemického prvku rutherfordia v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně (SSSR).
Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku – Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov, Alexandr Prochorov
- Nobelova cena za chemii – Dorothy Crowfoot Hodgkin
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Konrad Bloch, Feodor Lynen
- Nobelova cena za literaturu – Jean-Paul Sartre (cenu odmítl)
- Nobelova cena míru – Martin Luther King
Narození
Česko
- 6. ledna – Michael Hofbauer, český herec († 10. ledna 2013)
- 19. ledna – Milan Peroutka, bubeník skupiny Olympic († 4. května 2013)
- 20. ledna – Luboš Kubík, fotbalista a trenér
- 8. února – Robert Nebřenský, herec, kytarista, textař
- 20. března – Petr Fiala, frontman skupiny Mňága a Žďorp
- 5. dubna – Petr Čtvrtníček, herec
- 22. dubna – Barbora Hrzánová, herečka
- 29. dubna – Radek Jaroš, horolezec
- 11. května – Václav Knoll, astronom († 10. února 2010)
- 20. května – Petr Kellner, podnikatel
- 4. června – Veronika Jeníková, herečka
- 10. června – Petr Malásek, klavírista
- 15. června – Pavel Ploc, skokan na lyžích
- 16. června – Věra Jakubková, politička
- 22. června – Miroslav Kadlec, fotbalista
- 30. června – Ivan Trojan, herec
- 15. srpna – Petr Gandalovič, politik
- 23. srpna – Matěj Forman, herec
- 23. srpna – Petr Forman, herec
- 29. srpna – Jana Bobošíková, politička
- 29. srpna – Petr Motloch, herec
- 6. září – Alois Grussmann, fotbalista a trenér
- 7. září – Sagvan Tofi, herec, zpěvák a model
- 26. října – Naděžda Dobešová, kuželkářka a zastupitelka
- 20. října – Petra Procházková, novinářka a humanitární pracovnice
- 4. listopadu – Ivo Harák, básník a literární kritik
- 19. listopadu – Petr Nečas, politik
- 9. prosince – Petr Bříza, hokejový brankář
- 22. prosince – Miroslav Etzler, herec
- 29. prosince – Lenka Lanczová, spisovatelka
- 29. prosince – Norbert Lichý, herec a hudebník
Svět
- 7. ledna – Nicolas Cage, americký herec
- 17. ledna – Michelle Obamová, americká právnička a první dáma Spojených států
- 27. ledna – Bridget Fonda, americká herečka
- 9. března – Juliette Binocheová, francouzská herečka
- 10. března – Edward, hrabě z Wessexu, člen britské královské rodiny
- 11. března – Raimo Helminen, finský lední hokejista
- 20. března – Natacha Atlas, belgická zpěvačka
- 3. dubna – Bjarne Riis, dánský profesionální cyklista
- 7. dubna – Russell Crowe, novozélandský herec, režisér a producent
- 20. dubna – Andy Serkis, anglický herec
- 15. května – Lars Løkke Rasmussen, dánský politik
- 21. května – Ivan Bella, slovenský kosmonaut
- 26. května – Lenny Kravitz, americký rockový hudebník
- 7. června – Jana Hubinská, slovenská herečka
- 15. června – Courteney Cox, americká filmová a televizní herečka
- 22. června – Dan Brown, americký spisovatel
- 11. července – Craig Charles, britský herec
- 21. července – Chris Cornell, americký zpěvák
- 26. července – Sandra Bullock, americká herečka
- 9. srpna – Brett Hull, kanadsko-americký hokejista
- 2. září – Keanu Reeves, americký herec
- 9. září – Courtney Love, americká herečka
- 15. září – Robert Fico, slovenský politik
- 30. září – Monica Bellucci, italská herečka
- 3. října – Clive Owen, anglický herec
- 9. října – Guilermo Del Toro, mexický režisér, scenárista a producent
- 28. října – Mouss Diouf, francouzský herec († 7. července 2012)
- 11. listopadu – Calista Flockhart, americká herečka
- 16. listopadu – Diana Krall, kanadská jazzová zpěvačka a pianistka
- 25. listopadu – Mark Lanegan, americký rockový hudebník a písničkář
- 8. prosince – Teri Hatcher, americká herečka
Úmrtí
Česko
- 11. ledna – Antonín Dědourek, český knihař a nakladatel (* 2. května 1882)
- 15. ledna – Eugen Wiškovský, český filolog a fotograf (* 20. září 1888)
- 16. ledna – Milan Fijala, československý politik slovenské národnosti (* 16. února 1877)
- 19. ledna – Josef Adámek, československý politik (* 25. března 1881)
- 20. ledna – Jan Rychlík, hudební skladatel (* 27. dubna 1916)
- 22. ledna – Miroslav Ambro, kameraman a režisér dabingu (* 17. února 1934)
- 28. ledna – Vladislav Brdlík, zemědělský odborník, ministr československé vlády (* 26. července 1879)
- 12. února – František Xaver Boštík, básník, spisovatel a fotograf (* 27. října 1883)
- 15. února – Adolf Šimperský, československý fotbalový reprezentant (* 5. srpna 1909)
- 15. března – Július Klimko, československý politik (* 12. dubna 1871)
- 21. března – Wolfgang Dorasil, sudetoněmecký hokejista (* 7. března 1903)
- 23. března – Míla Mellanová, česká herečka (* 23. srpna 1899)
- 4. dubna – Václav Hadač, český archivář (* 13. srpna 1891)
- 5. dubna – František Formánek, český sochař, konstruktér a vynálezce (* 1. dubna 1888)
- 14. dubna – Kurt Brass, československý politik německé národnosti (* 4. října 1880)
- 24. dubna – Josef Hais Týnecký, spisovatel (* 3. března 1885)
- 29. dubna – Anton Štefánek, československý politik slovenské národnosti (* 15. dubna 1877)
- 30. dubna – Jan Obenberger, profesor entomologie na Karlově univerzitě v Praze (* 15. května 1892)
- 1. května – Emil Vachek, spisovatel (* 2. února 1889)
- 3. května – Ludwig Eichholz, sudetoněmecký politik (* 16. února 1903)
- 5. května – Jindřich Baumruk, český fotbalista a hokejista (* 23. září 1881)
- 26. května – František Pala, hudební vědec (* 9. května 1887)
- 5. června – Jiří Havelka, československý právník a politik, protektorátní ministr dopravy (* 25. července 1892)
- 7. června – Vítězslav Veselý, chemik a vysokoškolský pedagog (* 29. prosince 1877)
- 9. června – Václav Kubásek, filmař, herec, scenárista a režisér (* 3. června 1897)
- 12. června – Otakar Husák, československý generál, legionář a ministr obrany (* 23. dubna 1885)
- 20. června – Bartoloměj Kutal, děkan olomoucké teologické fakulty (* 26. srpna 1883)
- 22. června – Jindřich Máslo, hudební pedagog a skladatel (* 11. dubna 1875)
- 26. června – Mirko Očadlík, hudební vědec (* 1. března 1904)
- 9. července – Richard Kubla, český operní pěvec (* 11. února 1890)
- 14. července – Jaroslav Eminger, československý generál (* 4. června 1886)
- 15. července – Bedřich Neumann, generál, legionář, velitel Obrany národa (* 3. dubna 1891)
- 16. července – Jaromír Smutný, legionář, kancléř prezidenta Edvarda Beneše a diplomat (* 23. června 1892)
- 12. srpna – Rudolf Maria Mandé, dirigent a hudební skladatel (* 12. ledna 1904)
- 13. srpna – Jindřich Urbánek, lékař a politik (* 6. července 1884)
- 15. srpna – Jaroslav Kabeš, čs. ministr financí (* 18. května 1896)
- 19. srpna – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec (* 19. dubna 1900)
- 21. srpna
- Rudolf Col, katolický teolog a biblista (* 29. října 1902)
- Miloš Vávra, český lékař a amatérský herec (* 1. ledna 1894)
- Bedřich Karen, český divadelní a filmový herec (* 15. října 1887)
- 22. srpna – Emil Lehmann, sudetoněmecký folklorista a etnograf (* 18. listopadu 1880)
- 27. srpna – Alois Adamus, český historik a archivář (* 28. ledna 1878)
- 28. srpna – Vlastislav Hofman, architekt, urbanista a malíř (* 6. února 1884)
- 29. srpna – Josef Šroubek, fotbalista a lední hokejista (* 2. prosince 1891)
- 16. září – Bohuslav Fiala, generál (* 29. ledna 1890)
- 17. září – Josef Jambor, malíř (* 29. října 1887)
- 20. září – František Novotný, klasický filolog a překladatel (* 29. srpna 1881)
- 8. října – Karel Vik, český malíř (* 4. listopadu 1883)
- 10. října – František Pícha, hudební skladatel a pedagog, sběratel lidových písní (* 3. října 1893)
- 20. října – Antonín Hojer, fotbalista (* 31. března 1894)
- 21. října – Jaromíra Hüttlová, spisovatelka a překladatelka (* 11. listopadu 1893)
- 26. října
- Josef Marcel Sedlák, český spisovatel (* 7. května 1895)
- Rudolf Hromada, autorem esperantských slovníků a překladatel (* 9. listopadu 1890)
- 3. listopadu – Jaroslav Mackerle, architekt, historik, etnograf (* 8. srpna 1913)
- 9. listopadu – Felix Weltsch, česko-izraelský, německy i hebrejsky píšící novinář, spisovatel, filosof (* 6. října 1884)
- 18. listopadu – Jan Dvořáček, československý fotbalový reprezentant (* 29. ledna 1902)
- 19. listopadu – Josef Bartovský, hudební skladatel (* 3. prosince 1884)
- 25. listopadu – Jan Šoupal, hudební skladatel, sbormistr a dirigent (* 21. října 1892)
- 28. listopadu
- Rudolf Myzet, český herec, režisér a scenárista (* 11. června 1888)
- Hanuš Zápal, český architekt (* 7. února 1885)
- 3. prosince – Bohumil Schweigstill, pedagog a autor loutkových her (* 27. března 1875)
- 9. prosince – Václav Marel, hudební skladatel (* 18. července 1904)
- 16. prosince – Hanuš Svoboda, hudební skladatel a pedagog (* 15. června 1876)
- 27. prosince – Michal Slávik, československý politik slovenské národnosti (* 27. září 1880)
- 29. prosince – Miroslav Krejčí, hudební skladatel a pedagog (* 4. listopadu 1891)
- ? – Miroslav Pospíšil, český fotbalista, československý reprezentant (* 27. září 1890)
- ? – Jiří Pujman, český voják, odbojář, manžel Marie Pujmanové (* 1904)
Svět
- 4. ledna – Wilhelm Heckrott, německý malíř a grafik (* 15. ledna 1890)
- 6. ledna – Werner Kempf, generál tankových jednotek Wehrmachtu (* 9. března 1886)
- 7. ledna – Reg Parnell, britský pilot Formule 1 (* 2. července 1911)
- 8. ledna – Julius Raab, rakouský kancléř (* 29. listopadu 1891)
- 9. ledna – Halide Edip Adıvar, turecká spisovatelka a politička (* 1883)
- 15. ledna – Jack Teagarden, americký jazzový pozounista a zpěvák (* 20. srpna 1905)
- 16. ledna – Aharon Cizling, izraelský ministr zemědělství (* 26. února 1901)
- 21. ledna – Suzanne Renaud, francouzská básnířka a překladatelka (* 30. září 1889)
- 3. února – Clarence Irving Lewis, americký filozof a logik (* 12. dubna 1883)
- 4. února – Alfred Wiener, německý bojovník proti antisemitismu a rasismu (* 16. března 1885)
- 5. února – Harold McMunn, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 6. října 1902)
- 6. února – Emilio Aguinaldo, prezident první filipínské republiky (* 22. března 1869)
- 7. února – Flaminio Bertoni, italský automobilový konstruktér, malíř, sochař a architekt (* 10. ledna 1903)
- 8. února – Ernst Kretschmer, německý psychiatr (* 8. října 1888)
- 12. února – Gerald Gardner, anglický úředník, antropolog, spisovatel a okultista (* 13. června 1884)
- 15. února – Réginald Marie Garrigou-Lagrange, francouzský teolog (* 21. února 1877)
- 13. února – Patrick Ryan, americký olympijský vítěz v hodu kladivem (* 4. ledna 1881)
- 17. února – Heinrich Tietze, rakouský matematik (* 31. srpna 1880)
- 18. února
- Ján Borodáč, slovenský herec, dramatik, divadelní režisér a pedagog (* 18. června 1892)
- Joseph-Armand Bombardier, kanadský vynálezce (* 16. dubna 1907)
- 25. února
- Alexander Archipenko, ukrajinsko americký sochař a grafik (* 30. května 1887)
- Maurice Farman, francouzský automobilový závodník, letec a konstruktér (* 21. března 1877)
- 6. března – Pavel I. Řecký, řecký král (* 14. prosince 1901)
- 8. března – Franz Alexander, maďarsko-americký psychoanalytik (* 22. ledna 1891)
- 9. března – Paul von Lettow-Vorbeck, německý generál (* 20. března 1870)
- 10. března – Oliver Sandys, britská spisovatelka, scenáristka a herečka (* 7. října 1886)
- 18. března
- Sigfrid Edström, předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 21. listopadu 1870)
- Norbert Wiener, americký matematik, zakladatel kybernetiky (* 26. listopadu 1894)
- 23. března – Peter Lorre, americký herec a režisér (* 26. června 1904)
- 5. dubna – Douglas MacArthur, generál armády Spojených států amerických (* 26. ledna 1880)
- 7. dubna – Konštantín Čulen, slovenský politik, novinář a historik (* 26. února 1904)
- 10. dubna – Eino Antero Luukkanen, finský stíhací pilot (* 4. června 1909)
- 14. dubna – Rachel Carsonová, americká zooložka (* 27. května 1907)
- 16. dubna – Mordechaj Šatner, izraelský politik (* 1904)
- 19. dubna – Štefan Barnáš, slovenský biskup a filozof (* 19. ledna 1900)
- 20. dubna
- Georg Johansson-Brandius, švédský hokejista (* 10. května 1898)
- August Sander, německý fotograf (* 17. listopadu 1876)
- 23. dubna – Karl Polanyi, maďarsko-kanadský historik, filozof a ekonom (* 25. října 1886)
- 24. dubna – Gerhard Domagk, německý lékař, Nobelova cena 1939 (* 30. října 1895)
- 28. dubna – Alexandre Koyré, historik a filosof ruského původu (* 29. srpna 1882)
- 2. května – Nancy Astor, první žena-členka britské Dolní sněmovny (* 19. května 1879)
- 8. května – Masuzó Šikata, japonský chemik (* 10. srpna 1895)
- 9. května – Erik Malmberg, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 15. března 1897)
- 15. května – Vladko Maček, chorvatský politik (* 20. června 1879)
- 17. května – Otto Ville Kuusinen, finský a sovětský politik a básník (* 4. října 1881)
- 22. května – Michał Karaszewicz-Tokarzewski, polský generál (* 5. ledna 1893)
- 27. května – Džaváharlál Néhrú, indický premiér (* 14. listopadu 1889)
- 30. května – Leó Szilárd, americký fyzik maďarského původu (* 11. února 1898)
- 3. června – Frans Eemil Sillanpää, finský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 16. září 1888)
- 11. června – Werner Heuser, německý expresionistický malíř (* 11. listopadu 1880)
- 18. června – Giorgio Morandi, italský malíř a grafik (* 20. července 1890)
- 25. června
- Augusta Marie Luisa Bavorská, bavorská princezna a rakouská arcivévodkyně (* 28. dubna 1875)
- Gerrit Rietveld, holandský architekt a [designér (* 24. června 1888)
- 29. června – Eric Dolphy, americký jazzový saxofonista, flétnista a basklarinetista (* 20. června 1928)
- 1. července – Pierre Monteux, francouzský dirigent (* 4. dubna 1875)
- 7. července – Lillian Copelandová, americká olympijská vítězka v hodu diskem (* 25. listopadu 1904)
- 11. července – Maurice Thorez, vůdce francouzské komunistické strany (* 28. dubna 1900)
- 16. července – Alfred Junge, německo-britský filmový produkční (* 29. ledna 1886)
- 24. července – Albert Edwin Roberts, australský fotograf (* 26. února 1878)
- 31. července – Jim Reeves, americký zpěvák (* 20. srpna 1923)
- 3. srpna – Flannery O'Connorová, americká spisovatelka (* 25. března 1925)
- 7. srpna – Aleksander Zawadzki, prezident Polska (* 16. prosince 1899)
- 11. srpna – Leopold Mannes, americký hudebník, vynálezce barevného reverzního filmu (* 26. prosince 1899)
- 12. srpna – Ian Fleming, anglický spisovatel (* 28. května 1908)
- 21. srpna – Palmiro Togliatti, předseda komunistické strany Itálie (* 26. března 1893)
- 22. srpna – Cecil von Renthe-Fink, německý diplomat (* 27. ledna 1885)
- 12. září – Sergiusz Piasecki, polský spisovatel (* 1. dubna 1901)
- 14. září
- Lord Raglan, britský šlechtic, voják, včelař, farmář a nezávislý učenec (* 10. června 1885)
- Vasilij Grossman, ruský spisovatel (* 12. prosince 1905)
- 17. září – Clive Bell, britský kritik umění (* 16. září 1881)
- 29. září – Frederic Tootell, americký olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 1924 (* 9. září 1903)
- 10. října – Eddie Cantor, americký komik, tanečník a zpěvák (* 31. ledna 1893)
- 15. října – Cole Porter, americký hudební skladatel a textař (* 9. června 1891)
- 20. října – Herbert Hoover, prezident USA (* 10. srpna 1874)
- 27. října
- Fred Herko, americký herec, tanečník, choreograf, hudebník (* 23. února 1936)
- Rudolph Maté, polský filmový režisér a kameraman (* 21. ledna 1898)
- 6. listopadu
- Hugo Koblet, švýcarský cyklista(* 21. března 1925)
- Hans von Euler-Chelpin, švédský biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 15. února 1873)
- 24. listopadu – László Moholy-Nagy, maďarský malíř a fotograf (* 20. července 1895)
- 28. listopadu – Ville Pörhölä, finský olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 24. prosince 1897)
- listopad – H. Beam Piper, americký spisovatel science fiction (* 23. března 1904)
- 1. prosince – J. B. S. Haldane, britský genetik a evoluční biolog (* 5. listopadu 1892)
- 6. listopadu – Hugo Koblet, švýcarský profesionální cyklista (* 21. března 1925)
- 9. prosince – Edith Sitwell, anglická básnířka (* 7. září 1887)
- 11. prosince
- 17. prosince – Victor Franz Hess, rakouský fyzik, Nobelova cena za fyziku (* 24. června 1883)
- 19. prosince – Hugon Hanke, ministerský předseda polské exilové vlády (* 26. března 1904)
- 21. prosince – Carl van Vechten, americký spisovatel a fotograf (* 17. června 1880)
- 24. prosince – Kukša Oděský, světec Ukrajinské pravoslavné církve (* 25. ledna 1875)
- prosinec – Arkadij Alexandrovič Sobolev, stálý zástupce SSSR při OSN (* 1903)
- ? – Nikolaj Sviščev-Paola, sovětský fotograf (* 1874)
- ? – Dragan Aleksić, jugoslávský spisovatel (* 1901)
Domácí demografický vývoj
1964 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 9 730 019 |
Narození | 155 666 |
Zemřelí | 101 984 |
Přirozený přírůstek | 52 436 |
Přírůstek stěhováním | 4 814 |
Celkový přírůstek | 57 250 |
Hlava státu
Evropa:
- Československo – prezident Antonín Novotný
- Vatikán – papež Pavel VI.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Anastáz Ivanovič Mikojan
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie – prezident Charles de Gaulle
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína – předseda ČLR Liu Šao-čchi
- USA – prezident Lyndon B. Johnson
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1964 na Wikimedia Commons