Karolína Augusta Bavorská: Porovnání verzí
m →Odkazy: defsort |
adata+portály, kat, zs, lf |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Krátce po narození Karolínina bratra Karla jejich matka zemřela a ovdovělý otec se po roce oženil s princeznou [[Karolína Frederika Vilemína Bádenská|Karolínou Frederikou Bádenskou (1776–1841)]]. Z tohoto manželství přišlo na svět několik dětí, ale dospělosti se dožilo pouze pět dcer: [[Alžběta Ludovika Bavorská|Alžběta Ludovika (1801–1873)]], [[Amálie Augusta Bavorská|Amálie Augusta (1801–1877)]], [[Marie Anna Bavorská (1805–1877)|Marie Anna Leopoldina (1805–1877)]], [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie Frederika Dorothea Vilemína (1805–1872)]] a [[Ludovika Bavorská|Ludovika Vilemína (1808–1892)]]. |
Krátce po narození Karolínina bratra Karla jejich matka zemřela a ovdovělý otec se po roce oženil s princeznou [[Karolína Frederika Vilemína Bádenská|Karolínou Frederikou Bádenskou (1776–1841)]]. Z tohoto manželství přišlo na svět několik dětí, ale dospělosti se dožilo pouze pět dcer: [[Alžběta Ludovika Bavorská|Alžběta Ludovika (1801–1873)]], [[Amálie Augusta Bavorská|Amálie Augusta (1801–1877)]], [[Marie Anna Bavorská (1805–1877)|Marie Anna Leopoldina (1805–1877)]], [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie Frederika Dorothea Vilemína (1805–1872)]] a [[Ludovika Bavorská|Ludovika Vilemína (1808–1892)]]. |
||
Poslední dvě sestry se staly matkami pozdějšího rakouského císařského páru, [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a [[Sissi]]. |
Poslední dvě sestry se staly matkami pozdějšího rakouského císařského páru, [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a [[Alžběta Bavorská|Sissi]]. |
||
== Manželství == |
== Manželství == |
||
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
Dne [[24. září]] [[1816]] se Šarlota provdala za rakouského císaře Františka I., přijala jméno '''''Karolína Augusta''''', a stala se jeho čtvrtou manželkou. Manželství s Františkem bylo šťastné, Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti. Roku [[1817]] podnikli manželé cestu na Moravu, kde pobyli hlavně v [[Kroměříž]]i a [[Olomouc]]i. Druhá jejich cesta na Moravu proběhla až roku [[1820]], kdy celý týden (od 1. května), strávili v [[Brno|Brně]]. Roku 1825 byla v Bratislavě korunována uherskou královnou. |
Dne [[24. září]] [[1816]] se Šarlota provdala za rakouského císaře Františka I., přijala jméno '''''Karolína Augusta''''', a stala se jeho čtvrtou manželkou. Manželství s Františkem bylo šťastné, Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti. Roku [[1817]] podnikli manželé cestu na Moravu, kde pobyli hlavně v [[Kroměříž]]i a [[Olomouc]]i. Druhá jejich cesta na Moravu proběhla až roku [[1820]], kdy celý týden (od 1. května), strávili v [[Brno|Brně]]. Roku 1825 byla v Bratislavě korunována uherskou královnou. |
||
Císařovna Karolína Augusta podporovala sňatek, který se uskutečnil roku [[1824]], své mladší sestry [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie]] s mladším synem císaře Františka I. a pravděpodobným následníkem trůnu, protože starší [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand]] byl dlouho považován za neschopného vlády, [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františkem Karlem]]. Obě ženy si dobře rozuměly. Karolína měla také velmi dobré vztahy s jejími dětmi, mj. i se starším synem, pozdějším císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] a byla také jedním z mála členů Arcidomu, který dobře vycházel i se ženou Františka Josefa [[Sissi]]. |
Císařovna Karolína Augusta podporovala sňatek, který se uskutečnil roku [[1824]], své mladší sestry [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie]] s mladším synem císaře Františka I. a pravděpodobným následníkem trůnu, protože starší [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand]] byl dlouho považován za neschopného vlády, [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františkem Karlem]]. Obě ženy si dobře rozuměly. Karolína měla také velmi dobré vztahy s jejími dětmi, mj. i se starším synem, pozdějším císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] a byla také jedním z mála členů Arcidomu, který dobře vycházel i se ženou Františka Josefa [[Alžběta Bavorská|Sissi]]. |
||
== Vdova == |
== Vdova == |
||
Řádek 92: | Řádek 92: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 103: | Řádek 102: | ||
{{Posloupnost|co=[[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]]| před = [[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika z Modeny]]|po=[[Marie Anna Savojská]]|kdy=[[1816]]–[[1835]]}} |
{{Posloupnost|co=[[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]]| před = [[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika z Modeny]]|po=[[Marie Anna Savojská]]|kdy=[[1816]]–[[1835]]}} |
||
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika z Modeny]]|po=[[Marie Anna Savojská]]|kdy=[[1816]]–[[1835]]}} |
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]| před = [[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika z Modeny]]|po=[[Marie Anna Savojská]]|kdy=[[1816]]–[[1835]]}} |
||
=== Externí odkazy === |
|||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Lidé|Německo|Politika}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Bavorská, Karolína Augusta}} |
{{DEFAULTSORT:Bavorská, Karolína Augusta}} |
||
Řádek 115: | Řádek 120: | ||
[[Kategorie:Narození 8. února]] |
[[Kategorie:Narození 8. února]] |
||
[[Kategorie:Narození 1792]] |
[[Kategorie:Narození 1792]] |
||
[[Kategorie:Narození v Mannheimu]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 9. února]] |
[[Kategorie:Úmrtí 9. února]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1873]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1873]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí ve Vídni]] |
|||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
Verze z 3. 10. 2015, 21:43
Šablona:Infobox panovnice Karolína (Šarlota) Augusta Bavorská (8. února 1792, Mannheim – 9. února 1873, Vídeň) byla rakouská císařovna a česká a uherská královna z rodu Wittelsbachů, čtvrtá manželka Františka I..
Původ
Šarlota Augusta byla mladší dcerou pozdějšího bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho první manželky Augusty Vilemíny. Měla tři starší sourozence, bratra Ludvíka a dvě sestry Augustu Amálii (1788–1851), Amálii Marii (1790–1794), a mladšího bratra Karla Teodora (1795–1875).
Krátce po narození Karolínina bratra Karla jejich matka zemřela a ovdovělý otec se po roce oženil s princeznou Karolínou Frederikou Bádenskou (1776–1841). Z tohoto manželství přišlo na svět několik dětí, ale dospělosti se dožilo pouze pět dcer: Alžběta Ludovika (1801–1873), Amálie Augusta (1801–1877), Marie Anna Leopoldina (1805–1877), Žofie Frederika Dorothea Vilemína (1805–1872) a Ludovika Vilemína (1808–1892).
Poslední dvě sestry se staly matkami pozdějšího rakouského císařského páru, Františka Josefa I. a Sissi.
Manželství
Württemberská princezna
V roce 1808 byla Šarlota provdána za württemberského následníka trůnu a pozdějšího krále Viléma I. (1781–1864). Nešťastně manželství bylo v srpnu 1814, po Napoleonově pádu, württemberským soudem rozloučeno a roku 1815 anulováno papežem.
Královna a císařovna
Dne 24. září 1816 se Šarlota provdala za rakouského císaře Františka I., přijala jméno Karolína Augusta, a stala se jeho čtvrtou manželkou. Manželství s Františkem bylo šťastné, Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti. Roku 1817 podnikli manželé cestu na Moravu, kde pobyli hlavně v Kroměříži a Olomouci. Druhá jejich cesta na Moravu proběhla až roku 1820, kdy celý týden (od 1. května), strávili v Brně. Roku 1825 byla v Bratislavě korunována uherskou královnou.
Císařovna Karolína Augusta podporovala sňatek, který se uskutečnil roku 1824, své mladší sestry Žofie s mladším synem císaře Františka I. a pravděpodobným následníkem trůnu, protože starší Ferdinand byl dlouho považován za neschopného vlády, Františkem Karlem. Obě ženy si dobře rozuměly. Karolína měla také velmi dobré vztahy s jejími dětmi, mj. i se starším synem, pozdějším císařem Františkem Josefem I. a byla také jedním z mála členů Arcidomu, který dobře vycházel i se ženou Františka Josefa Sissi.
Vdova
Po Františkově smrti se Karolína Augusta věnovala péči o mládež, pomáhala chudým a nemocným a na jejich podporu založila nadace ve Štýrském Hradci, Salzburgu a v Praze. Dále pomohla se založením nadace pro výchovu služebných.
Zajímavosti
Díky zájmu Karolíny Augusty o literaturu bylo ve Dvorním divadle roku 1825 uvedeno Grillparzerovo drama Sláva a pád krále Otakara.[1] Další Grillparzerovo dílo Věrný služebník svého pána bylo od autora císařským dvorem odkoupeno a tím zabráněno jeho uvedení.[1]
Jméno rakouské císařovny Karolíny Augusty dnes nese gymnázium v Rosenheimu a muzeum v Salzburku, kde pobývala po smrti manžela. Na její počest bylo v roce 1817 pojmenováno nově založené první pražské předměstí Karlín (německy Karolinenthal).
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 220.
Literatura
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Ženy na habsburském trůnu: Rakouské císařovny 1804–1918. Praha: Brána ; Knižní klub, 1. vydání, 2000. ISBN 80-7202-647-X.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Nebe lásky, peklo manželství : sňatky mezi Habsburky a Wittelsbachy. Praha: Brána, 1. vydání, 2001. ISBN 80-7243-105-6.
Rakouská císařovna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: |
Chorvatská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: |
Uherská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolína Augusta Bavorská na Wikimedia Commons