Poptávka po penězích: Porovnání verzí
typos |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Poptávka po penězích''' (také poptávka po peněžních zůstatcích) je pojem z [[ekonomie|ekonomické teorie]], který označuje snahu držet peněžní zůstatky ([[likvidita aktiva|likvidní aktiva]] s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem |
'''Poptávka po penězích''' (také poptávka po peněžních zůstatcích) je pojem z [[ekonomie|ekonomické teorie]], který označuje snahu držet peněžní zůstatky ([[likvidita aktiva|likvidní aktiva]] s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem – [[oběživo]], vklady na běžných účtech) místo jiných aktiv (s nižší likviditou a vyšším rizikem a vyšším výnosem – [[akcie]], [[dluhopis]]y,…). Tato [[poptávka]] představuje rozhodování člověka o struktuře svého bohatství ([[portfolium|portfolia]]). |
||
== Motivy držení peněžních zůstatků == |
== Motivy držení peněžních zůstatků == |
||
Nákladem držení peněžních zůstatků jsou ušlé [[výnos]]y, které by majitel získal uložením aktiva v jiné formě. Z toho plyne, že poptávka po peněžních zůstatcích je nepřímo závislá na [[úrok|úrokové míře]]. |
Nákladem držení peněžních zůstatků jsou ušlé [[výnos]]y, které by majitel získal uložením aktiva v jiné formě. Z toho plyne, že poptávka po peněžních zůstatcích je nepřímo závislá na [[úrok|úrokové míře]]. |
||
''Tím, že firma neuloží 1000000 Kč, které má v hotovosti, na týden na termínový účet s lhůtou splatnosti 14 dní a úrokovou mírou 8% nezíská (14/365)*0,08*1000000 = 3068 korun na úrocích. Ale firma tyto peníze potřebuje na financování běžného provozu, tzn. kupuje si likviditu za [[náklady obětované příležitosti]] (ony tři tisíce, které nezíská) |
''Tím, že firma neuloží 1000000 Kč, které má v hotovosti, na týden na termínový účet s lhůtou splatnosti 14 dní a úrokovou mírou 8% nezíská (14/365)*0,08*1000000 = 3068 korun na úrocích. Ale firma tyto peníze potřebuje na financování běžného provozu, tzn. kupuje si likviditu za [[náklady obětované příležitosti]] (ony tři tisíce, které nezíská) – rozhoduje o struktuře svého bohatství.'' |
||
=== Transakční motiv === |
=== Transakční motiv === |
||
Lidé poptávají peněžní zůstatky z tohoto motivu, aby mohli provádět běžné peněžní operace |
Lidé poptávají peněžní zůstatky z tohoto motivu, aby mohli provádět běžné peněžní operace – nákupy zboží, služeb, atd. Kromě plánovaných výdajů lidé počítají i s výdaji neplánovanými. Tento motiv je zapříčiněn zejména časovým nesouladem příjmů a výdajů. Transakční motiv je rozhodováním mezi likviditou a výnosem |
||
Protože velikost výdajů závisí na velikosti důchodu, zavádí tento motiv přímou závislost mezi důchodem a velikostí poptávky po peněžních zůstatcích. |
Protože velikost výdajů závisí na velikosti důchodu, zavádí tento motiv přímou závislost mezi důchodem a velikostí poptávky po peněžních zůstatcích. |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
=== Opatrnostní motiv === |
=== Opatrnostní motiv === |
||
Akcie nebo dluhopisy poskytují určitý výnos, který je však spojen s rizikem |
Akcie nebo dluhopisy poskytují určitý výnos, který je však spojen s rizikem – akcie firmy se mohou propadnout, firma může zkrachovat a dluhopisy nevyplatit. Peněžní zůstatky jsou aktiva s velmi nízkým nebo žádným rizikem, tomu odpovídá výnos – žádný nebo velmi nízký výnos. Opatrnostní motiv je rozhodováním mezi rizikem a výnosem. |
||
== Podívejte se také na == |
== Podívejte se také na == |
||
Verze z 12. 3. 2007, 08:46
Poptávka po penězích (také poptávka po peněžních zůstatcích) je pojem z ekonomické teorie, který označuje snahu držet peněžní zůstatky (likvidní aktiva s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem – oběživo, vklady na běžných účtech) místo jiných aktiv (s nižší likviditou a vyšším rizikem a vyšším výnosem – akcie, dluhopisy,…). Tato poptávka představuje rozhodování člověka o struktuře svého bohatství (portfolia).
Motivy držení peněžních zůstatků
Nákladem držení peněžních zůstatků jsou ušlé výnosy, které by majitel získal uložením aktiva v jiné formě. Z toho plyne, že poptávka po peněžních zůstatcích je nepřímo závislá na úrokové míře.
Tím, že firma neuloží 1000000 Kč, které má v hotovosti, na týden na termínový účet s lhůtou splatnosti 14 dní a úrokovou mírou 8% nezíská (14/365)*0,08*1000000 = 3068 korun na úrocích. Ale firma tyto peníze potřebuje na financování běžného provozu, tzn. kupuje si likviditu za náklady obětované příležitosti (ony tři tisíce, které nezíská) – rozhoduje o struktuře svého bohatství.
Transakční motiv
Lidé poptávají peněžní zůstatky z tohoto motivu, aby mohli provádět běžné peněžní operace – nákupy zboží, služeb, atd. Kromě plánovaných výdajů lidé počítají i s výdaji neplánovanými. Tento motiv je zapříčiněn zejména časovým nesouladem příjmů a výdajů. Transakční motiv je rozhodováním mezi likviditou a výnosem
Protože velikost výdajů závisí na velikosti důchodu, zavádí tento motiv přímou závislost mezi důchodem a velikostí poptávky po peněžních zůstatcích.
Pracovník dostává mzdu na konci každého měsíce. Ale nakupovat potřebuje v jeho průběhu. Mohl by sice uložit celou svoji mzdu na termínový účet a získat tak výnos, ale pak by nemohl nakupovat potraviny a běžné spotřeby. Protože ale nespotřebuje celou mzdu najednou, může na termínový účet uložit polovinu své mzdy a v půlce měsíce ji vyzvednout i s úrokem.
Opatrnostní motiv
Akcie nebo dluhopisy poskytují určitý výnos, který je však spojen s rizikem – akcie firmy se mohou propadnout, firma může zkrachovat a dluhopisy nevyplatit. Peněžní zůstatky jsou aktiva s velmi nízkým nebo žádným rizikem, tomu odpovídá výnos – žádný nebo velmi nízký výnos. Opatrnostní motiv je rozhodováním mezi rizikem a výnosem.