Textilní vlákno: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
Doplněk: údaj z roku 2014 |
||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
== Světová výroba vláken == |
== Světová výroba vláken == |
||
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).<ref>Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> |
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).<ref>Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> (Podle údajů z roku 2014 dosáhla světová spotřeba 87,4 milionů tun s podílem 62 milionů tun chemických vláken <ref>Výroční zpráva firmy [[Lenzing AG]] o hospodaření 2014: http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf</ref>). |
||
{| class="wikitable" border=1 width="50%" |
{| class="wikitable" border=1 width="50%" |
||
Verze z 19. 9. 2015, 15:30
Textilní vlákno je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Za textilní vlákna se považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování.[1]
Vlastnosti
Struktura přírodních i umělých vláken se zakládá na monomerech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. fibril, což jsou velmi jemná vlákénka, viditelná jen pod elektronovým mikroskopem. Spojením fibril lepkavou hmotou (např. pektiny nebo ligniny) pak vzniká textilní vlákno.
Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují
- Vlákna spřadatelná (zvaná také staplová) - s délkou nad 10 mm
- Filamenty ( v češtině se jim dříve říkalo hedvábí) - s „nekonečnou“ délkou (až několik tisíc metrů)
- Nespřadatelná – pod 10 mm délky (na netkané textilie, kompozity atd.)
Užitné vlastnosti (měkkost, přijímání vlhkosti, izolační schopnosti, chemická odolnost atp.) zajímají především spotřebitele.
Rozdělení vláken podle původu
Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:
| PŘÍRODNÍ VLÁKNA | rostlinná | živočišná | anorganická | ||||||||
| Druh | lýková | ze semen | z listů | ze srstí | sekrety hmyzu | ¡ | |||||
| Příklad | len | bavlna | sisal | ovčí vlna | přírodní hedvábí | azbest | |||||
| UMĚLÁ VLÁKNA | přírodní polymery | syntetické polymery | nepolymerní | |||||||||||||
| Původ | rostlinný | zvířecí | kondenzace | polymerace | polyadice | kov | minerál | pyrolýza | ||||||||
| Příklad | viskóza | kasein | PE, PA | PAC, PP | elast. vl. | ocel | sklo | uhlík. vl. | ||||||||
Světová výroba vláken
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).[2] (Podle údajů z roku 2014 dosáhla světová spotřeba 87,4 milionů tun s podílem 62 milionů tun chemických vláken [3]).
| Podíly na výrobě vláken v roce 2007 | |||
| Pořadí | Skupina | Nejvyšší podíl | % |
|---|---|---|---|
| 1 | bavlna | Čína, USA, Indie | 32 |
| 2 | filamenty | PES, PA, PP, GF, | 31 |
| 3 | stříž z umělých vláken | PES, PAN, CV | 25 |
| 4 | ostatní rostlinná vlákna | JU, LI, CC, SI | 7 |
| 5 | živočišná vlákna | WO, WL, WK, WM | 4 |
Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken
Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [4]
| Vlákno | Zkratka | Vlákno | Zkratka |
|---|---|---|---|
| bavlna | CO | elast. vlákna | EL |
| len | LI | skleněná vl. | GF |
| konopí | HF | juta | JU |
| velbloudí srst | WK | kokos. vl. | CC |
| lama | WL | modal | CMD |
| mohér | WM | polyakryl | PAN |
| polyamid | PA | polyester | PES |
| polyethylen | PE | polypropylen | PP |
| ramie | RA | ovčí vlna | WO |
| hedvábí (z bource moruš.) | SE | sisal | SI |
| viskóza | CV | kozí chlupy | HZ |
Literatura
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210
Reference
- ↑ Definice textilního vlákna: http://business.center.cz/business/pojmy/p443-textilni-vlakno.aspx
- ↑ Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
- ↑ Výroční zpráva firmy Lenzing AG o hospodaření 2014: http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf
- ↑ Terminologie umělých vláken BISFA z roku 2009 (anglicky): http://www.bisfa.org/BOOKLETS/Terminologyoffibres.aspx