Textilní vlákno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Doplněk: údaj z roku 2014
Řádek 70: Řádek 70:


== Světová výroba vláken ==
== Světová výroba vláken ==
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).<ref>Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref>
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).<ref>Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> (Podle údajů z roku 2014 dosáhla světová spotřeba 87,4 milionů tun s podílem 62 milionů tun chemických vláken <ref>Výroční zpráva firmy [[Lenzing AG]] o hospodaření 2014: http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf</ref>).
{| class="wikitable" border=1 width="50%"
{| class="wikitable" border=1 width="50%"

Verze z 19. 9. 2015, 15:30

Textilní vlákno je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Za textilní vlákna se považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování.[1]

Vlastnosti

Struktura přírodních i umělých vláken se zakládá na monomerech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. fibril, což jsou velmi jemná vlákénka, viditelná jen pod elektronovým mikroskopem. Spojením fibril lepkavou hmotou (např. pektiny nebo ligniny) pak vzniká textilní vlákno.

Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují

Užitné vlastnosti (měkkost, přijímání vlhkosti, izolační schopnosti, chemická odolnost atp.) zajímají především spotřebitele.

Rozdělení vláken podle původu

Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:

PŘÍRODNÍ VLÁKNA rostlinná živočišná anorganická
Druh lýková ze semen z listů ze srstí sekrety hmyzu ¡
Příklad len bavlna sisal ovčí vlna přírodní hedvábí azbest


UMĚLÁ VLÁKNA přírodní polymery syntetické polymery nepolymerní
Původ rostlinný zvířecí kondenzace polymerace polyadice kov minerál pyrolýza
Příklad viskóza kasein PE, PA PAC, PP elast. vl. ocel sklo uhlík. vl.

Světová výroba vláken

V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).[2] (Podle údajů z roku 2014 dosáhla světová spotřeba 87,4 milionů tun s podílem 62 milionů tun chemických vláken [3]).

Podíly na výrobě vláken v roce 2007
 Pořadí  Skupina Nejvyšší podíl %
     1 bavlna   Čína, USA, Indie  32
     2 filamenty  PES, PA, PP, GF,  31
     3 stříž z umělých vláken  PES, PAN, CV  25
     4 ostatní rostlinná vlákna JU, LI, CC, SI    7
     5 živočišná vlákna   WO, WL, WK, WM    4

Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken

Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [4]

Vlákno Zkratka Vlákno Zkratka
bavlna CO elast. vlákna EL
len LI skleněná vl. GF
konopí HF juta JU
velbloudí srst WK kokos. vl. CC
lama WL modal CMD
mohér WM polyakryl PAN
polyamid PA polyester PES
polyethylen PE polypropylen PP
ramie RA ovčí vlna WO
hedvábí (z bource moruš.) SE sisal SI
viskóza CV kozí chlupy HZ

Literatura

  • Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210

Reference