Mars (mytologie): Porovnání verzí
pravopis značka: editace z Vizuálního editoru |
m infobox, portály, odkazy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - božstvo |
|||
⚫ | |||
| jméno = Mars |
|||
⚫ | '''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi. |
||
⚫ | |||
| velikost obrázku = 225px |
|||
| popisek = Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]] |
|||
| symbol = [[kopí]] a [[štít]] |
|||
| bydliště = [[Olymp]] |
|||
| partner = [[Bellona]] |
|||
| rodiče = [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] a [[Juno (mytologie)|Juno]] |
|||
| sourozenci = |
|||
| děti = [[Romulus a Remus]] |
|||
| původ = římský |
|||
| oblast uctívání = [[Římská říše]] |
|||
| řecký ekvivalent = [[Arés]] |
|||
| poznámky = |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl [[Starověký Řím|starořímský]] [[bůh]] [[Slunce]] a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s [[Řecko|řeckým]] bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi. |
||
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]]. |
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]]. |
||
Řádek 6: | Řádek 21: | ||
Mars byl nejvýznamnější římský [[bůh]]. Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků. |
Mars byl nejvýznamnější římský [[bůh]]. Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků. |
||
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti. |
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na [[Campus Martius|Martově poli]] před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na [[Forum Romanum|římském Foru]], kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti. |
||
Již ve |
Již ve [[starověk]]u byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy [[Mars (planeta)|Mars]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 21: | Řádek 36: | ||
* {{Commonscat|Mars (deus)}} |
* {{Commonscat|Mars (deus)}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=Mars}} |
* {{Wikislovník|heslo=Mars}} |
||
{{Portály|Antika|Náboženství}} |
|||
[[Kategorie:Římští bohové]] |
[[Kategorie:Římští bohové]] |
Verze z 16. 9. 2015, 00:47
Mars | |
---|---|
Mars, autor Bertel Thorvaldsen | |
Původ | římský |
Symboly | kopí a štít |
Sídlo | Olymp |
Partner | Bellona |
Rodiče | Jupiter a Juno |
Děti | Romulus a Remus |
Oblast uctívání | Římská říše |
Řecký ekvivalent | Arés |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mars (2. pád Marta) byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války Áreem, i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému Apollónovi.
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou byla bohyně Bellona.
Mars byl nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.
Odkazy
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
- Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Mars (deus)
- Wikidata: Mars (god)
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Slovníkové heslo Mars ve Wikislovníku