Mars (mytologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis
m infobox, portály, odkazy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - božstvo
[[Soubor:Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG|thumb|Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]]]
| jméno = Mars
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi.
| obrázek = Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG
| velikost obrázku = 225px
| popisek = Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]
| symbol = [[kopí]] a [[štít]]
| bydliště = [[Olymp]]
| partner = [[Bellona]]
| rodiče = [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] a [[Juno (mytologie)|Juno]]
| sourozenci =
| děti = [[Romulus a Remus]]
| původ = římský
| oblast uctívání = [[Římská říše]]
| řecký ekvivalent = [[Arés]]
| poznámky =
}}
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl [[Starověký Řím|starořímský]] [[bůh]] [[Slunce]] a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s [[Řecko|řeckým]] bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi.


Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]].
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]].
Řádek 6: Řádek 21:
Mars byl nejvýznamnější římský [[bůh]]. Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Mars byl nejvýznamnější římský [[bůh]]. Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.


Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na [[Campus Martius|Martově poli]] před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na [[Forum Romanum|římském Foru]], kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.


Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy [[Mars (planeta)|Mars]].
Již ve [[starověk]]u byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy [[Mars (planeta)|Mars]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 21: Řádek 36:
* {{Commonscat|Mars (deus)}}
* {{Commonscat|Mars (deus)}}
* {{Wikislovník|heslo=Mars}}
* {{Wikislovník|heslo=Mars}}

{{Portály|Antika|Náboženství}}


[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Římští bohové]]

Verze z 16. 9. 2015, 00:47

Mars
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Původřímský
Symbolykopí a štít
SídloOlymp
PartnerBellona
RodičeJupiter a Juno
DětiRomulus a Remus
Oblast uctíváníŘímská říše
Řecký ekvivalentArés
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars (2. pád Marta) byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války Áreem, i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému Apollónovi.

Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou byla bohyně Bellona.

Mars byl nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.

Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.

Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.

Odkazy

Literatura

  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
  • Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

Související články

Externí odkazy