Flavinadenindinukleotid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-fosfáty +fosfáty)
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Úprava parametrů infoboxu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
|Název=Flavinadenindinukleotid
|název=Flavinadenindinukleotid
|Obrázek=[[Soubor:Flavin adenine dinucleotide.png|200px]]
|obrázek=[[Soubor:Flavin adenine dinucleotide.png|200px]]
|Systematický název=Flavinadenindinukleotid
|systematický název=Flavinadenindinukleotid
|Sumární vzorec=C<sub>27</sub>H<sub>33</sub>N<sub>9</sub>O<sub>15</sub>P<sub>2</sub>
|sumární vzorec=C<sub>27</sub>H<sub>33</sub>N<sub>9</sub>O<sub>15</sub>P<sub>2</sub>
|Číslo CAS=146-14-5
|číslo CAS=146-14-5
|Molární hmotnost= 785,55&nbsp;g/mol
|molární hmotnost= 785,55&nbsp;g/mol
}}
}}



Verze z 30. 8. 2015, 19:23

Flavinadenindinukleotid
[[Soubor:|280px|]]
Obecné
Systematický názevFlavinadenindinukleotid
Sumární vzorecC27H33N9O15P2
Identifikace
Registrační číslo CAS146-14-5
Vlastnosti
Molární hmotnost785,55 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavinadenindinukleotid (FAD či FADH2, případně riboflavinadenosindifosfát) je prostetická skupina obsahující vitamín B2(riboflavin) navázáný na adenosindifosfát (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva fosfáty, cukr ribózu a adenin.

Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. flavoproteinů. FAD je jeho oxidovaná forma, zatímco FADH2 je jeho forma redukovaná.[1] Redukovaná forma vzniká zejména v Krebsově cyklu při dehydrogenaci sukcinátu na fumarát. Je schopen přenášet elektrony a vodíkové atomy z tohoto cyklu do elektronového transportního řetězce (tzv. dýchací řetězec), na jehož konci se uskutečňuje syntéza ATP.[2]

Odkazy

Reference

  1. Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
  2. ALBERTS, Bruce, et al. Essential Cell Biology. 2. vyd. New York: Garland Science, 2004. 

Související články