Sebevražda: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrán 1 bajt ,  před 6 lety
Záměna pátého a šestého přikázání.
(Verze 12794454 uživatele 88.103.96.101 (diskuse) zrušena - neencyklopedické)
(Záměna pátého a šestého přikázání.)
Ve většině forem křesťanství je sebevražda pokládána za [[hřích]], což vychází zejména ze spisů vlivných křesťanských myslitelů [[Středověk|středověku]], jako byli [[svatý Augustin]] a [[svatý Tomáš Akvinský]]; podle [[Byzantská říše|byzantského]] křesťanského [[Justiniánův zákoník|Justiniánova zákoníku]] však sebevražda považována za hřích nebyla.<ref>{{cite web |author=Dr. Ronald Roth, D.Acu. |url=http://www.acu-cell.com/suicide.html|title=Suicide & Euthanasia – a Biblical Perspective |publisher=Acu-cell.com|accessdate=2009-05-06}}</ref><ref>{{cite web |url= http://www.clas.ufl.edu/users/nholland/suicide.htm|title=Norman N. Holland, Literary Suicides: A Question of Style |publisher=Clas.ufl.edu|accessdate=2009-05-06}}</ref> Katolická církev zakládá svůj postoj k sebevraždě na [[Desatero přikázání|přikázání]] „Nezabiješ“ (stanoveného na základě [[Nové smlouvy]] Ježíšem v [[evangelium svatého Matouše|evangeliu svatého Matouše 19,18]]) a na myšlence, že život je dar daný nám Bohem, který by neměl být zavrhován, že sebevražda je proti „přirozenému řádu“ a tedy proti Božímu plánu se světem.<ref>{{cite web |url=http://www.scborromeo.org/ccc/p3s2c2a5.htm#2280 |title=Catechism of the Catholic Church – PART 3 SECTION 2 CHAPTER 2 ARTICLE 5 |publisher=Scborromeo.org |date=1941-06-01|accessdate=2009-05-06}}</ref>
 
Existuje však domněnka, že psychické onemocnění nebo velký strach z utrpení snižují zodpovědnost člověka, který se rozhodl sebevraždu spáchat.<ref>{{cite web |url=http://www.scborromeo.org/ccc/p3s2c2a5.htm#2282|title=Catechism of the Catholic Church – PART 3 SECTION 2 CHAPTER 2 ARTICLE 5 |publisher=Scborromeo.org|date=1941-06-01 |accessdate=2009-05-06}}</ref> Argumenty proti sebevraždě pak uvádějí mimo jiné následující skutečnosti: Páté [[Desatero přikázání|Šesté přikázání]] lze přesněji přeložit jako „Nezavraždíš“, což se nemusí nutně vztahovat na jedince uvažujícího o zabití sebe sama; Bůh dal lidem svobodnou vůli; ukončení vlastního života neporušuje Boží zákon o nic více než léčba nemoci; v Bibli je zaznamenána řada sebevražd Božích následovníků, aniž by tyto byly odsuzovány atd.<ref>{{cite web |url=http://www.religioustolerance.org/sui_bibl.htm |title=The Bible and Suicide|publisher=Religioustolerance.org |accessdate=2009-05-06}}</ref>
 
Judaismus se soustřeďuje na to, jak důležité je vážit si tohoto života, a sebevražda jako taková je tedy totéž co popírání Boží dobroty ve světě. Za extrémních okolností, kdy se zdálo, že si mohou vybrat pouze smrt nebo zrazení vlastního náboženství, však navzdory tomu páchali Židé individuální nebo [[Masová sebevražda|masové sebevraždy]] (viz [[Masada]], [[první pronásledování Židů ve Francii]] a [[hrad v Yorku]]); pochmurnou připomínkou toho je modlitba z židovské liturgie ve chvíli, „kdy se nůž dotýká hrdla“, nebo za ty, kdo umírají, aby „posvětili Boží jméno“ (viz [[mučednictví]]). Tyto skutky se setkaly ze strany židovských autorit se smíšenou reakcí - jedni je považovali za příklad hrdinského mučednictví, zatímco jiní tvrdili, že nebylo správné, když si Židé v očekávání mučednického titulu vzali život.<ref>{{cite web |url=http://www.religionfacts.com/euthanasia/judaism.htm |title=Euthanasia and Judaism: Jewish Views of Euthanasia and Suicide |accessdate=2008-09-16 |publisher=ReligionFacts.com}}</ref>
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu