Jindřich III. Hlohovský: Porovnání verzí
m →Odkazy: oprava překlepu |
m →Odkazy: úpravy v šabloně |
||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
{{Panovník|co=[[Chojnów|Hajnovský]] kníže|kdy=[[1290]]–[[1297]]|pred=součást Lehnického knížectví |
{{Panovník|co=[[Chojnów|Hajnovský]] kníže|kdy=[[1290]]–[[1297]]|pred=součást Lehnického knížectví |
||
|po=[[Boleslav I. Surový]]|soubor=POL_Chojnów_COA.svg}} |
|po=[[Boleslav I. Surový]]|soubor=POL_Chojnów_COA.svg}} |
||
{{Panovník|co= |
{{Panovník|co=Javorsko-Svídnický kníže|kdy=[[1290]]–[[1297]]<br />s [[Boleslav I. Surový|Boleslavem I. Surovým]]|pred=[[Boleslav I. Surový]]|po=[[Boleslav I. Surový]]|soubor=POL_księstwo_jaworskie_COA.svg}} |
||
|po=[[Bernard Svídnický]]<br />[[Jindřich I. Javorský]]|soubor=POL_księstwo_jaworskie_COA.svg}} |
|||
{{Panovník|co=[[Seznam olešnických panovníků|Olešnický kníže]]|kdy=[[1293]]–[[1309]]|pred=– |
{{Panovník|co=[[Seznam olešnických panovníků|Olešnický kníže]]|kdy=[[1293]]–[[1309]]|pred=– |
||
|po=[[Jindřich IV. Věrný]]|soubor=Wappen_von_Oels_(Niederschlesien).svg}} |
|po=[[Jindřich IV. Věrný]]|soubor=Wappen_von_Oels_(Niederschlesien).svg}} |
||
Verze z 4. 8. 2015, 11:53
| otec | Konrád I. Hlohovský |
|---|---|
| matka | Salomena Odonicovna |
| bratr | Konrád II. Hrbatý |
| bratr | Přemek Stínavský |
| manželka | Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| syn | Jindřich IV. Věrný |
| syn | Konrád I. Olešnický |
| syn | Boleslav Olešnický |
| dcera | Anežka Hlohovská |
| dcera | Salomena |
| syn | Jan Stínavský |
| dcera | Kateřina |
| syn | Přemek Hlohovský |
| dcera | Hedvika |
Jindřich III. Hlohovský či Hlohovsko-Zaháňský (1251 nebo 1260 – 9. prosince 1309) byl hlohovský, zaháňský a velkopolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.
Život
Po smrti svého otce, hlohovského knížete Konráda I. 1273, se stal knížetem hlohovským. Původně byl ustanoven dědicem Vratislavského knížectví, ale toho se nakonec zmocnil syn Boleslava II. Rogatky Jindřich V.[1] Roku 1278 bojoval na Moravském poli po boku Přemysla Otakara II.[2]
Po smrti Přemysla II. Velkopolského roku 1296 se pustil do boje o Velkopolsko s Vladislavem Lokýtkem. Dne 10. března téhož roku sice uzavřeli smlouvu o vzájemném rozdělení sporného území, avšak následující rok Lokýtek smlouvu porušil a válka znovu vypukla. Jindřich se ucházel také o podporu českého krále Václava II. a roku 1297 se zúčastnil jeho korunovace v Praze. Nakonec musel Jindřich v roce 1299 ze svých požadavků ustoupit.[3]
Byl významným donátorem cisterciáckého kláštera v Lubuši, financoval náhrobky svých příbuzných v konventním kostele a je považován za tvůrce myšlenky místní piastovské nekropole. Sám zde byl také pohřben.[4]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 53.
- ↑ Ottův slovník 13, str. 533.
- ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Brno: Matice moravská, 2009. 304 s. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 141-143.
- ↑ Přemysl Bar: Monarchie slezských Jindřichů (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika
Literatura
- JUREK, Tomasz. Dziedzic królestwa polskiego książę Głogowski Henryk (1274–1309). Kraków: Avalon, 2010. 338 s. ISBN 978-83-604-4887-8. (polsky)
- Ottův slovník naučný, heslo Jindřich I. (III.) Sv. 13, str. 533
| Předchůdce: Konrád I. Hlohovský |
|
Hlohovský kníže 1273/4–1309 s bratry Přemkem a Konrádem II. (do r. 1278) |
|
Nástupce: Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Nevložen titul! 1290–1297 s Boleslavem I. Surovým |