Severní slovinština: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 280 bajtů ,  před 6 lety
Místní názvy.
(Tilman Berger cituje také pojem "baltská slovinština".)
(Místní názvy.)
{{Infobox jazyk
|Jazyk=SlovinčtinaSeverní slovinština ''(Słowińskôslovjīnsħi mòwajązěk)''
|Rozšíření=[[Pomořansko]]
|Mluvčích=vymřelý jazyk
|Regulátor=
|ISO6391=
|ISO6392B=sla (ostatní slovanéSlované)
|ISO6392T=
|ISO6393=csb (kašubština)
|SIL=CSB
|wiki=není
}}
{{Možná hledáte|tento=vymřelém západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|slovinštinu]], existující jihoslovanský jazyk}}
 
'''Slovinčtina'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Novák|jméno = Ľubomír|titul = Lidový jazyk Velké Moravy a možnosti jeho rekonstrukce|url = http://www.academia.edu/1230176/Lidov%C3%BD_jazyk_Velk%C3%A9_Moravy_a_mo%C5%BEnosti_jeho_rekonstrukce|vydavatel = Academia.edu|místo = |datum vydání = }}</ref> neboli '''severní (pomořanská, pomořská, baltská) slovinština'''<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Naše řeč|titul = Etymologický slovník slovanských jazyků|příjmení = Šmilauer|jméno = Vladimír|odkaz na autora = Vladimír Šmilauer|poznámka = Reviews and reports|datum vydání = |ročník = 57|rok vydání = 1974|číslo = 3|url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5775}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Kuldanová|jméno = Pavlína|titul = Český jazyk v minulosti|url = http://projekty.osu.cz/svp/opory/pdf-25-Kuldanova-SO.pdf|vydavatel = Ostravská univerzita v Ostravě|místo = Ostrava|datum vydání = září 2013|strany = 13|formát = PDF}}</ref> ''(slovjīnsħi jązěk, slovjīnsħê gådąńê, słowińsczi jãzëk)''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lorentz|jméno=Friedrich|titul=Slovinzische Grammatik|rok vydání=1903|místo vydání=St. Petersburg|lang=de}}</ref> je mrtvý jazyk z &nbsp;větve [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[Pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[Kašubština|kašubštiny]], [[Pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[Polština|polštiny]]. Vymřela s přesuny obyvatelstva po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]].
 
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]] (tehdy šlo o [[Prusko|pruské]] území). Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksandr Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byla tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.

Navigační menu