Zemský výbor: Porovnání verzí
m stylistika |
|||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] |
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] |
||
[[Kategorie:Politika první republiky]] |
[[Kategorie:Politika první republiky]] |
||
[[Kategorie:Výbory]] |
Verze z 24. 7. 2015, 04:28
Zemský výbor byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán zemského sněmu, který sloužil také jako nejvyšší instance územní samosprávy v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku). Zemské výbory navázaly na stavovské zemské výbory, které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k neoabsolutismu s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání anenských patentů. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
Literatura
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 306–307; 381.