Šumavské podhůří: Porovnání verzí
m - rozc. |
m pomlčka |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
| isbn = |
| isbn = |
||
| strany = |
| strany = |
||
}}</ref> Na západě a na jihu sousedí s [[Šumava|Šumavou]], na severu se [[Švihovská vrchovina|Švihovskou vrchovinou]] a [[Blatenská pahorkatina|Blatenskou pahorkatinou]], na východě s [[Českobudějovická pánev|Českobudějovicku pánví]] a [[Novohradské podhůří|Novohradským podhůřím]]. Má charakter členité vrchoviny [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ového původu s výraznou modelací selektivní [[eroze]] a [[denudace]]. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru |
}}</ref> Na západě a na jihu sousedí s [[Šumava|Šumavou]], na severu se [[Švihovská vrchovina|Švihovskou vrchovinou]] a [[Blatenská pahorkatina|Blatenskou pahorkatinou]], na východě s [[Českobudějovická pánev|Českobudějovicku pánví]] a [[Novohradské podhůří|Novohradským podhůřím]]. Má charakter členité vrchoviny [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ového původu s výraznou modelací selektivní [[eroze]] a [[denudace]]. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad–jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří [[Otava]], [[Volyňka]], [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] a [[Vltava]] a vytvářejí hluboká až [[kaňon]]ovitá údolí. |
||
== Geologická stavba == |
== Geologická stavba == |
Verze z 20. 7. 2015, 08:22
Šumavské podhůří | |
---|---|
Krajina u Loučové mezi Sušicí a Hartmanicemi (podcelek Svatoborská vrchovina) | |
Nejvyšší bod | 1 096 m n. m. (Libín) |
Rozloha | 2407 km² |
Střední výška | 634,4 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Šumavská hornatina |
Sousední jednotky | Šumava, Švihovská vrchovina, Blatenská pahorkatina, Českobudějovická pánev, Novohradské podhůří |
Podřazené jednotky | Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Vimperská vrchovina, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Bavorovská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Šumavské podhůří na mapě Česka | |
Horniny | rula, svor, granulit |
Povodí | Vltava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-2 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad–jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Geologická stavba
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šumavské podhůří na Wikimedia Commons