Pěstounství: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 227 bajtů ,  před 5 lety
smazání věty, která nebyla opatřena odkazem na zdroj
(formální úpravy odkazů na zdroje)
(smazání věty, která nebyla opatřena odkazem na zdroj)
 
==== Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte ====
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref> Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na [[psychika|psychiku]] dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.<blockquote>Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.<ref>{{Citace monografie|příjmení = VÁGNEROVÁ|jméno = Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči|vydání = |vydavatel = Středisko náhradní rodinné péče|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 26|isbn = 978-80-87455-14-2}}</ref> V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.</blockquote><blockquote>Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, [[Úzkost|úzkostných stavů]], [[Duševní porucha|duševních onemocnění]] a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 38|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref> V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.</blockquote><blockquote>Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 76|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref></blockquote><blockquote>Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem [[Psychické trauma|traumatizujících]] a [[Stigma|stigmatizujících]] prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.</blockquote>
 
== Práva a povinnosti pěstounů ==
26

editací

Navigační menu