Příbuzenský výběr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
*[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]]Mravenčí [[dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu. <br /> |
*[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]]Mravenčí [[dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu. <br /> |
||
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů. |
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů. |
||
* [[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.<br /> |
*[[Soubor:Surikata zoo Liberec.JPG|thumb|Surikata na stralži]][[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.<br /> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
===== Zdroje ===== |
===== Zdroje ===== |
Verze z 27. 6. 2015, 12:28
Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny. Platí zde rovnice:
Cena | < | Míra příbuznosti x výhoda |
---|
Přírodní výběr a altruismus
Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.
Příklady
- Mravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
- Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
- Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.
Odkazy
Zdroje
Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský výběr na Wikimedia Commons