'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice:
'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice:
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.<br />
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.<br />
Verze z 27. 6. 2015, 12:02
Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny. Platí zde rovnice:
Cena
<
Míra příbuznosti x výhoda
Přírodní výběr a altruismus
Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.
Příklady
Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvoroviMravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.
Odkazy
Zdroje
Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)
Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský výběr na Wikimedia Commons 