Malesice: Porovnání verzí
Pamětihodnosti |
oprava překlepu ve slově ...říči... na ...říši.... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech 1297–1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 [[kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice [[Anna Šefránková z Poutnova|Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku 1917 získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké |
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu [[Kyjov (hrad)|Kyjov]] patrně v letech 1297–1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 [[kladrubský klášter]]. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 [[Antonín Harsdorf]], jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice [[Anna Šefránková z Poutnova|Anně Šefránkové z Poutnova]]. Ta nechává roku [[1503]] zhotovit pro zdejší [[Kostel svatého Jiří (Malesice)|kostel sv. Jiří]] hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, [[Shirndingerové]], [[Schönbornové]]. Roku 1917 získává Malesice rytíř [[Karel Škoda]]. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]] a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. |
||
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod. |
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města [[Plzeň|Plzně]] jako devátý městský obvod. |
||
Verze z 14. 6. 2015, 21:55
Šablona:Infobox - sídlo Malesice je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[2]
Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².[3]
Historie
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který obec držel. Později se obec stává součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov patrně v letech 1297–1321. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 kladrubský klášter. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechává roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel sv. Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, Shirndingerové, Schönbornové. Roku 1917 získává Malesice rytíř Karel Škoda. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k Velkoněmecké říši a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří
- Kaple Panny Marie
- Zámek
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého
- Fara
Dále se v katastrálním území Malesice nacházejí zbytky hradu Kyjov a přírodní památka Malesická skála.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Malesice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
