Pěstounství: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  před 5 lety
změna v pořadí oddílů (oddíl "Formy pěstounské péče" předřazen před "Práva a povinnosti pěstounů" - tím se dostaly definované pojmy ze středu textu na jeho začátek
(tzv. kosmetická úprava - odstranění tečky na konci prvního řádku ve výčtu práv pěstounů)
(změna v pořadí oddílů (oddíl "Formy pěstounské péče" předřazen před "Práva a povinnosti pěstounů" - tím se dostaly definované pojmy ze středu textu na jeho začátek)
 
Od roku [[2014]] je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]].
 
== Formy pěstounské péče ==
Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Sobotková|jméno = Irena|příjmení2 = Očenášková|jméno2 = Veronika|titul = Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti|vydání = 1|vydavatel = Palackého Univerzita|místo = Olomouc|rok = 2013|počet stran = 197|strany = 9|isbn = 978-80-244-3821-4}}</ref>
 
=== Pěstounská péče dlouhodobá (PP) ===
Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.<ref name=":0" />
 
=== Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD) ===
Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu|url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf|vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí|místo = Praha|datum vydání = }}</ref> Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Zezulová|jméno = Dagmar|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče a adopce|vydání = 1|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 197|strany = 174|isbn = 978-80-262-0065-9}}</ref> V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá [[osvojení]] nebo dlouhodobé pěstounské péči.<ref>Ministerstvo práce a sociálních věcí: [http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf Pěstounská péče na přechodnou dobu]</ref>
 
==== Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte ====
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref> Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na [[psychika|psychiku]] dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.<blockquote>Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.<ref>{{Citace monografie|příjmení = VÁGNEROVÁ|jméno = Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči|vydání = |vydavatel = Středisko náhradní rodinné péče|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 26|isbn = 978-80-87455-14-2}}</ref> V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.</blockquote><blockquote>Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, [[Úzkost|úzkostných stavů]], [[Duševní porucha|duševních onemocnění]] a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 38|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref> V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.</blockquote><blockquote>Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 76|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref></blockquote><blockquote>Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem [[Psychické trauma|traumatizujících]] a [[Stigma|stigmatizujících]] prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.</blockquote>
 
== Práva a povinnosti pěstounů ==
* Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z [[Rodičovská odpovědnost|rodičovské odpovědnosti]].<ref>§ 960 odst. 1 o. z.</ref>
* Rodičům zůstává [[Výživné|vyživovací povinnost]] rodičů vůči dítěti.<ref>§ 961 o. z.</ref>
 
== Formy pěstounské péče ==
Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Sobotková|jméno = Irena|příjmení2 = Očenášková|jméno2 = Veronika|titul = Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti|vydání = 1|vydavatel = Palackého Univerzita|místo = Olomouc|rok = 2013|počet stran = 197|strany = 9|isbn = 978-80-244-3821-4}}</ref>
 
=== Pěstounská péče dlouhodobá (PP) ===
Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.<ref name=":0" />
 
=== Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD) ===
Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu|url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf|vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí|místo = Praha|datum vydání = }}</ref> Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Zezulová|jméno = Dagmar|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče a adopce|vydání = 1|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 197|strany = 174|isbn = 978-80-262-0065-9}}</ref> V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá [[osvojení]] nebo dlouhodobé pěstounské péči.<ref>Ministerstvo práce a sociálních věcí: [http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf Pěstounská péče na přechodnou dobu]</ref>
 
==== Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte ====
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref> Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na [[psychika|psychiku]] dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.<blockquote>Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.<ref>{{Citace monografie|příjmení = VÁGNEROVÁ|jméno = Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči|vydání = |vydavatel = Středisko náhradní rodinné péče|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 26|isbn = 978-80-87455-14-2}}</ref> V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.</blockquote><blockquote>Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, [[Úzkost|úzkostných stavů]], [[Duševní porucha|duševních onemocnění]] a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 38|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref> V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.</blockquote><blockquote>Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 76|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref></blockquote><blockquote>Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem [[Psychické trauma|traumatizujících]] a [[Stigma|stigmatizujících]] prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.</blockquote>
 
== Dávky pěstounské péče ==
26

editací

Navigační menu