Pěstounství: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 101 bajtů ,  před 5 lety
vložení nové podkapitoly s názvem Vliv PPPD na socioemoční vývoj dítěte - nezbytné pro dokreslení rozdílů mezi dvěma typy pěstounské péče ve velmi podstatné oblasti
(vložení nové podkapitoly s názvem Vliv PPPD na socioemoční vývoj dítěte - nezbytné pro dokreslení rozdílů mezi dvěma typy pěstounské péče ve velmi podstatné oblasti)
Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu|url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf|vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí|místo = Praha|datum vydání = }}</ref> Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Zezulová|jméno = Dagmar|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče a adopce|vydání = 1|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 197|strany = 174|isbn = 978-80-262-0065-9}}</ref> V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá [[osvojení]] nebo dlouhodobé pěstounské péči.<ref>Ministerstvo práce a sociálních věcí: [http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf Pěstounská péče na přechodnou dobu]</ref>
 
==== Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte ====
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref> Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.<blockquote>Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.<ref>{{Citace monografie|příjmení = VÁGNEROVÁ|jméno = Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči|vydání = |vydavatel = Středisko náhradní rodinné péče|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 26|isbn = 978-80-87455-14-2}}</ref> V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.</blockquote><blockquote>Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.<ref>{{Citace monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 38|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref> V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.</blockquote><blockquote>Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.<ref>{{Citace monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref>
VĚCÍ ČR|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 76|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref></blockquote><blockquote>Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.</blockquote>
 
== Dávky pěstounské péče ==
26

editací

Navigační menu