Poštorná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Fourky (diskuse | příspěvky)
m souv.
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Náhrada dle ŽOPP Z 16. 5. 2015
Řádek 39: Řádek 39:
* 1873 – 1262 obyvatel
* 1873 – 1262 obyvatel
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československá republika|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
* 1924 – povýšení na [[městys]]
* 1924 – povýšení na [[městys]]
* 1938-1945 – součást [[Nacistické Německo|Německé říše]]
* 1938-1945 – součást [[Nacistické Německo|Německé říše]]

Verze z 19. 5. 2015, 19:34

Šablona:Infobox - sídloPoštorná (německy Unter Themenau[1]) je místní část Břeclavi, původně samostatná obec, do roku 1920 součást Dolního Rakouska.

Přehled historie

  • 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
  • 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
  • po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna)
  • 1873 – 1262 obyvatel
  • od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
  • 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
  • 1924 – povýšení na městys
  • 1938-1945 – součást Německé říše
  • 1961 – 3472 obyvatel
  • 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Břeclavi.
Členění Břeclavi

V centru Poštorné se nachází památkově chráněný soubor budov z konce 19. století (kostel, fara, škola a dvě další), které byly postaveny s použitím dnes už nevyráběných cihel a glazované krytiny z místní knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody). Dominuje jim farní kostel Navštívení Panny Marie, postavený v letech 18951898 podle projektu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera (1856–1929).
Dochovaly se pozůstatky lidové architektury. V místě se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.

V bezprostředním okolí Poštorné se rozkládá Lednicko-valtický areál.

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 1000. 

Literatura

  • Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
  • Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

Související články

Externí odkazy