Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Nářečí: doplnění české interpunkce
→‎Abeceda: Přidání zjevné informace
Řádek 31: Řádek 31:


== Abeceda ==
== Abeceda ==
Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je [[Feliks Steuer]], slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve [[Slezská Wikipedie|Slezské Wikipedii]].
Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je [[Feliks Steuer]], slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní, vycházející převážně z polské abecedy, se používá ve [[Slezská Wikipedie|Slezské Wikipedii]].
[[Slezská abeceda Steuera]] má 30 [[písmeno|písmen]]:
[[Slezská abeceda Steuera]] má 30 [[písmeno|písmen]]:



Verze z 18. 5. 2015, 16:57

Šablona:Infobox jazyk Slezština je návrh spisovného západoslovanského jazyka,[1][2][3][4] přibuzného polštině, češtině, slovenštině nebo lužické srbštině, tedy slovanského a indoevropského. Dle polského sčítání lidu v roce 2011 se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[5]

Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.

Nářečí

Ukázka slezského nářečí v Katovicích s germanismy (Blumy – Blumen, Geszynki – Geschenke)

Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v polském Horním Slezsku, na celém Těšínsku, Ostravsku a v části Opavska, viz slezská nářečí).

Abeceda

Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní, vycházející převážně z polské abecedy, se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:

A B C Ć D E F G H I J K L Ł M N Ń O P R S Ś T U Ů W Y Z Ź Ż
a b c ć d e f g h i j k l ł m n ń o p r s ś t u ů w y z ź ż

Používá 11 spřežek:

Au Ch Cz Dz Ou Rz Sz Uo
au ch cz dz ou rz sz uo

Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]

Otče náš

Slezsky Slezsky (těšínské nářečí) Polsky Česky Slovensky
Uojcze nasz, keryś je we ńebje,
bydź pośwjyncůne mjano Twoje.
Przińdź krůlestwo Twoje,
bydź wola Twoja,
jako we ńebje, tak tyż na źymji.
Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśo.
A uodpuść nům nasze winy,
jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům.
A ńy wůdź nos na pokuszyńy,
nale zbow nos uode złygo.
Hamynt.
Ojće naś, kjery ježeś v niebje,
bóndź pośvjyncone mjano Tvoji.
Przyńdź królevstvo Tvoje,
bóndź vola Tvoja,
jak v niebje, tak też na źymji.
Chłyb naš każdodźienny daj nóm dźiśo.
A odpuść nóm naše viny,
jak my odpušćómy našym vinńikum.
A něvodź nas na pokušeni,
ale zbov nas od złygo.
Amen.
Ojcze nasz, który jesteś w niebie,
święć się imię Twoje,
przyjdź królestwo Twoje,
bądź wola Twoja
jako w niebie tak i na ziemi.
Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj.
I odpuść nam nasze winy,
jak i my odpuszczamy naszym winowajcom.
I nie wódź nas na pokuszenie,
ale nas zbaw ode Złego.
Amen.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno Tvé
Přijď království Tvé.
Buď vůle Tvá,
jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme naším viníkům
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.
Otče náš, ktorý si na nebesiach,
posväť sa meno Tvoje.
Príď kráľovstvo Tvoje.
Buď vôľa Tvoja,
ako v nebi, tak i na zemi.
Chlieb náš každodenný daj nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
ako i my odpúšťame svojim vinníkom
a neuveď nás do pokušenia,
ale zbav nás zlého.
Amen.

Odkazy

Reference

  1. Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
  2. Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
  3. Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
  4. Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151
  5. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené NSPLM2011 není určen žádný text
  6. Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010

Související články

Externí odkazy