1964

2. tisíciletí

◄   19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄   ◄   1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968   ►   ►►

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Československo

• Na trh byl uveden automobil Škoda 1000 MB.
• Do provozu bylo v průběhu roku postupně předáno 6 výrobních energetických bloků nové tepelné elektrárny Tušimice I na Chomutovsku. Elektrárna je prostřednictvím pásových dopravníků zásobována hnědým uhlím z přilehlého dolu Nástup.
• 5. března – V platnost vešel nový Občanský zákoník (zákon 40/1964 Sb.), který má platit až do roku 2014.
• 26. března – V platnost vešlo usnesení vlády č. 180/1964 Sb., které řešilo likvidaci historického centra Mostu z důvodu těžby hnědého uhlí a jeho nahrazení novým městem jižně od původního.
• 31. března – V Národním shromáždění byl přijat zákon o Československém rozhlase a Československé televizi.
• 1. duben – Byla přijata nová úprava výplaty důchodů. Důchody přesahující 700 Kčs začaly být progresivně zdaňovány, důchody nižší byly zvýšeny. Cílem opatření mělo být srovnání příjmů ze sociálních dávek mezi důchodci.
• 30. května – Do provozu byla předána dokončená spojovací železniční trať Radotín – Krč – Vršovice v Praze, která tvořila 1. etapu přestavby pražského železničního uzlu. Dominantou tratě se stal 910 m dlouhý Branický most přes Vltavu pro pěší a železnici, nazývaný lidově most Inteligence (v 50. letech se na jeho výstavbě ve velké míře podíleli příslušníci inteligence). Zahájení provozu na nové trati se zúčastnil ministr dopravy Alois Indra.
• 14. června – Uskutečnily se volby do Národního shromáždění, do všech stupňů národních výborů a volby soudců z lidu.
• 3. července – Na dně Černého jezera u Železné Rudy na Šumavě nalezli potápěči Svazarmu několik beden s nacistickými písemnostmi. Ve skutečnosti se jednalo o akci Neptun zinscenovanou StB, která měla zkompromitovat mnohé význačné osobnosti NSR a Rakouska. Bedny s dokumenty byly do jezera vhozeny až v červnu t. r. Přestože většina z nalezených dokumentů skutečně pocházela z období nacistické okupace Československa, dramatický způsob jejich nálezu měl zvýšit zájem médií o uvedené materiály nejen v Československu, ale zejména v NSR, a zastrašit zkompromitované osoby.
• 27. srpna – Na oficiální návštěvu Československa přicestoval do Prahy generální tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov. Během návštěvy se zúčastnil také oslav 20. výročí Slovenského národního povstání v Banské Bystrici.
• 12. listopadu – Uskutečnila se volba prezidenta ČSSR. Jediným kandidátem byl Antonín Novotný, který byl také jednomyslně do této funkce zvolen (podle nové ústavy na 5 let).

Svět

• Rover P6 byl zvolen autem roku.
• V západním Německu byly poprvé do automobilů montovány Wankelovy motory s rotačním pístem.
• V USA se konaly první pokusy s iontovými raketovými motory nad zemskou atmosférou.
• V červnu 1964 byli Mandela a sedm dalších obviněných v tzv. Rivonijském procesu odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu.
• V létě roku 1964 americká armáda oficiálně vstoupila do války ve Vietnamu.
• 12. září byl Národní park Canyonlands prohlášen za národní park.
• 21. září Malta získala nezávislost na Velké Británii.
• 29. září byly uzavřeny hranice mezi Bulharskem a Řeckem.
• 15. října byl odvolán ministerský předseda SSSR Nikita Sergejevič Chruščov. Jeho nástupcem se stal Leonid Iljič Brežněv.
• 16. října Čína poprvé zkušebně odpálila jadernou zbraň.

Vědy a umění

• 25. června bylo zatmění Měsíce
• 6. července měl v Londýně premiéru film o Beatles Perný den
• 19. srpna byla vypuštěna první stacionární družice Syncom 3 určená ke komunikačním účelům.
• 12. října byla v Sovětském svazu vypuštěna na oběžnou dráhu první vícemístná kosmická loď Voschod 1 a úspěšně přistála po 24 hodinách a 17 minutách. Na palubě byli kosmonauti Vladimir Michajlovič Komarov, Konstantin Petrovič Feoktistov a Boris Borisovič Jegorov.
• 14. října společnost Philips začíná experimentovat s barevnou televizí.
• 28. listopadu byla v USA vypuštěna sonda Mariner 4 a začala úspěšně zkoumat planetu Mars.
• 20. prosince bylo nahráno album Johnnyho Cashe Orange Blossom Special
• Byla ohlášena příprava chemického prvku rutherfordia v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně (SSSR).

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov, Alexandr Prochorov
• Nobelova cena za chemii – Dorothy Crowfoot Hodgkin
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Konrad Bloch, Feodor Lynen
• Nobelova cena za literaturu – Jean-Paul Sartre (cenu odmítl)
• Nobelova cena míru – Martin Luther King

Narození

Česko

• 6. ledna – Michael Hofbauer, český herec († 10. ledna 2013)
• 19. ledna – Milan Peroutka, bubeník skupiny Olympic († 4. května 2013)
• 20. ledna – Luboš Kubík, fotbalista a trenér
• 8. února – Robert Nebřenský, herec, kytarista, textař
• 20. března – Petr Fiala, frontman skupiny Mňága a Žďorp
• 5. dubna – Petr Čtvrtníček, herec
• 22. dubna – Barbora Hrzánová, herečka
• 29. dubna – Radek Jaroš, horolezec
• 11. května – Václav Knoll, astronom († 10. února 2010)
• 20. května – Petr Kellner, podnikatel
• 4. června – Veronika Jeníková, herečka
• 10. června – Petr Malásek, klavírista
• 15. června – Pavel Ploc, skokan na lyžích
• 16. června – Věra Jakubková, politička
• 22. června – Miroslav Kadlec, fotbalista
• 30. června – Ivan Trojan, herec
• 15. srpna – Petr Gandalovič, politik
• 23. srpna – Matěj Forman, herec
• 23. srpna – Petr Forman, herec
• 29. srpna – Jana Bobošíková, politička
• 29. srpna – Petr Motloch, herec
• 6. září – Alois Grussmann, fotbalista a trenér
• 7. září – Sagvan Tofi, herec, zpěvák a model
• 26. října – Naděžda Dobešová, kuželkářka a zastupitelka
• 20. října – Petra Procházková, novinářka a humanitární pracovnice
• 4. listopadu – Ivo Harák, básník a literární kritik
• 19. listopadu – Petr Nečas, politik
• 9. prosince – Petr Bříza, hokejový brankář
• 22. prosince – Miroslav Etzler, herec
• 29. prosince – Lenka Lanczová, spisovatelka
• 29. prosince – Norbert Lichý, herec a hudebník

Svět

• 7. ledna – Nicolas Cage, americký herec
• 17. ledna – Michelle Obamová, americká právnička a první dáma Spojených států
• 27. ledna – Bridget Fonda, americká herečka
• 9. března – Juliette Binocheová, francouzská herečka
• 10. března – Edward, hrabě z Wessexu, člen britské královské rodiny
• 11. března – Raimo Helminen, finský lední hokejista
• 20. března – Natacha Atlas, belgická zpěvačka
• 3. dubna – Bjarne Riis, dánský profesionální cyklista
• 7. dubna – Russell Crowe, novozélandský herec, režisér a producent
• 20. dubna – Andy Serkis, anglický herec
• 15. května – Lars Løkke Rasmussen, dánský politik
• 21. května – Ivan Bella, slovenský kosmonaut
• 26. května – Lenny Kravitz, americký rockový hudebník
• 7. června – Jana Hubinská, slovenská herečka
• 15. června – Courteney Cox, americká filmová a televizní herečka
• 22. června – Dan Brown, americký spisovatel
• 11. července – Craig Charles, britský herec
• 21. července – Chris Cornell, americký zpěvák
• 26. července – Sandra Bullock, americká herečka
• 9. srpna – Brett Hull, kanadsko-americký hokejista
• 2. září – Keanu Reeves, americký herec
• 9. září – Courtney Love, americká herečka
• 15. září – Robert Fico, slovenský politik
• 30. září – Monica Bellucci, italská herečka
• 3. října – Clive Owen, anglický herec
• 9. října – Guilermo Del Toro, mexický režisér, scenárista a producent
• 28. října – Mouss Diouf, francouzský herec († 7. července 2012)
• 11. listopadu – Calista Flockhart, americká herečka
• 16. listopadu – Diana Krall, kanadská jazzová zpěvačka a pianistka
• 25. listopadu – Mark Lanegan, americký rockový hudebník a písničkář
• 8. prosince – Teri Hatcher, americká herečka

Úmrtí

Česko

• 11. ledna – Antonín Dědourek, český knihař a nakladatel (* 2. května 1882)
• 15. ledna – Eugen Wiškovský, český filolog a fotograf (* 20. září 1888)
• 16. ledna – Milan Fijala, československý politik slovenské národnosti (* 16. února 1877)
• 19. ledna – Josef Adámek, československý politik (* 25. března 1881)
• 20. ledna – Jan Rychlík, hudební skladatel (* 27. dubna 1916)
• 22. ledna – Miroslav Ambro, kameraman a režisér dabingu (* 17. února 1934)
• 28. ledna – Vladislav Brdlík, zemědělský odborník, ministr československé vlády (* 26. července 1879)
• 12. února – František Xaver Boštík, básník, spisovatel a fotograf (* 27. října 1883)
• 15. února – Adolf Šimperský, československý fotbalový reprezentant (* 5. srpna 1909)
• 15. března – Július Klimko, československý politik (* 12. dubna 1871)
• 21. března – Wolfgang Dorasil, sudetoněmecký hokejista (* 7. března 1903)
• 23. března – Míla Mellanová, česká herečka (* 23. srpna 1899)
• 4. dubna – Václav Hadač, český archivář (* 13. srpna 1891)
• 5. dubna – František Formánek, český sochař, konstruktér a vynálezce (* 1. dubna 1888)
• 14. dubna – Kurt Brass, československý politik německé národnosti (* 4. října 1880)
• 24. dubna – Josef Hais Týnecký, spisovatel (* 3. března 1885)
• 29. dubna – Anton Štefánek, československý politik slovenské národnosti (* 15. dubna 1877)
• 30. dubna – Jan Obenberger, profesor entomologie na Karlově univerzitě v Praze (* 15. května 1892)
• 1. května – Emil Vachek, spisovatel (* 2. února 1889)
• 3. května – Ludwig Eichholz, sudetoněmecký politik (* 16. února 1903)
• 5. května – Jindřich Baumruk, český fotbalista a hokejista (* 23. září 1881)
• 26. května – František Pala, hudební vědec (* 9. května 1887)
• 5. června – Jiří Havelka, československý právník a politik, protektorátní ministr dopravy (* 25. července 1892)
• 7. června – Vítězslav Veselý, chemik a vysokoškolský pedagog (* 29. prosince 1877)
• 9. června – Václav Kubásek, filmař, herec, scenárista a režisér (* 3. června 1897)
• 12. června – Otakar Husák, československý generál, legionář a ministr obrany (* 23. dubna 1885)
• 20. června – Bartoloměj Kutal, děkan olomoucké teologické fakulty (* 26. srpna 1883)
• 22. června – Jindřich Máslo, hudební pedagog a skladatel (* 11. dubna 1875)
• 26. června – Mirko Očadlík, hudební vědec (* 1. března 1904)
• 9. července – Richard Kubla, český operní pěvec (* 11. února 1890)
• 14. července – Jaroslav Eminger, československý generál (* 4. června 1886)
• 15. července – Bedřich Neumann, generál, legionář, velitel Obrany národa (* 3. dubna 1891)
• 16. července – Jaromír Smutný, legionář, kancléř prezidenta Edvarda Beneše a diplomat (* 23. června 1892)
• 12. srpna – Rudolf Maria Mandé, dirigent a hudební skladatel (* 12. ledna 1904)
• 13. srpna – Jindřich Urbánek, lékař a politik (* 6. července 1884)
• 15. srpna – Jaroslav Kabeš, čs. ministr financí (* 18. května 1896)
• 19. srpna – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec (* 19. dubna 1900)
• 21. srpna
  • Rudolf Col, katolický teolog a biblista (* 29. října 1902)
  • Miloš Vávra, český lékař a amatérský herec (* 1. ledna 1894)
  • Bedřich Karen, český divadelní a filmový herec (* 15. října 1887)
• 22. srpna – Emil Lehmann, sudetoněmecký folklorista a etnograf (* 18. listopadu 1880)
• 27. srpna – Alois Adamus, český historik a archivář (* 28. ledna 1878)
• 28. srpna – Vlastislav Hofman, architekt, urbanista a malíř (* 6. února 1884)
• 29. srpna – Josef Šroubek, fotbalista a lední hokejista (* 2. prosince 1891)
• 16. září – Bohuslav Fiala, generál (* 29. ledna 1890)
• 17. září – Josef Jambor, malíř (* 29. října 1887)
• 20. září – František Novotný, klasický filolog a překladatel (* 29. srpna 1881)
• 8. října – Karel Vik, český malíř (* 4. listopadu 1883)
• 10. října – František Pícha, hudební skladatel a pedagog, sběratel lidových písní (* 3. října 1893)
• 20. října – Antonín Hojer, fotbalista (* 31. března 1894)
• 21. října – Jaromíra Hüttlová, spisovatelka a překladatelka (* 11. listopadu 1893)
• 26. října
  • Josef Marcel Sedlák, český spisovatel (* 7. května 1895)
  • Rudolf Hromada, autorem esperantských slovníků a překladatel (* 9. listopadu 1890)
• 3. listopadu – Jaroslav Mackerle, architekt, historik, etnograf (* 8. srpna 1913)
• 18. listopadu – Jan Dvořáček, československý fotbalový reprezentant (* 29. ledna 1902)
• 19. listopadu – Josef Bartovský, hudební skladatel (* 3. prosince 1884)
• 25. listopadu – Jan Šoupal, hudební skladatel, sbormistr a dirigent (* 21. října 1892)
• 28. listopadu
  • Rudolf Myzet, český herec, režisér a scenárista (* 11. června 1888)
  • Hanuš Zápal, český architekt (* 7. února 1885)
• 3. prosince – Bohumil Schweigstill, pedagog a autor loutkových her (* 27. března 1875)
• 9. prosince – Václav Marel, hudební skladatel (* 18. července 1904)
• 16. prosince – Hanuš Svoboda, hudební skladatel a pedagog (* 15. června 1876)
• 27. prosince – Michal Slávik, československý politik slovenské národnosti (* 27. září 1880)
• 29. prosince – Miroslav Krejčí, hudební skladatel a pedagog (* 4. listopadu 1891)
• ? – Miroslav Pospíšil, český fotbalista, československý reprezentant (* 27. září 1890)

Svět

• 4. ledna – Wilhelm Heckrott, německý malíř a grafik (* 15. ledna 1890)
• 6. ledna – Werner Kempf, generál tankových jednotek Wehrmachtu (* 9. března 1886)
• 7. ledna – Reg Parnell, britský pilot Formule 1 (* 2. července 1911)
• 8. ledna – Julius Raab, rakouský kancléř (* 29. listopadu 1891)
• 15. ledna – Jack Teagarden, americký jazzový pozounista a zpěvák (* 20. srpna 1905)
• 16. ledna – Aharon Cizling, izraelský ministr zemědělství (* 26. února 1901)
• 21. ledna – Suzanne Renaud, francouzská básnířka a překladatelka (* 30. září 1889)
• 3. února – Clarence Irving Lewis, americký filozof a logik (* 12. dubna 1883)
• 4. února – Alfred Wiener, německý bojovník proti antisemitismu a rasismu (* 16. března 1885)
• 5. února – Harold McMunn, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 6. října 1902)
• 6. února – Emilio Aguinaldo, prezident první filipínské republiky (* 22. března 1869)
• 7. února – Flaminio Bertoni, italský automobilový konstruktér, malíř, sochař a architekt (* 10. ledna 1903)
• 8. února – Ernst Kretschmer, německý psychiatr (* 8. října 1888)
• 12. února – Gerald Gardner, anglický úředník, antropolog, spisovatel a okultista (* 13. června 1884)
• 15. února – Réginald Marie Garrigou-Lagrange, francouzský teolog (* 21. února 1877)
• 13. února – Patrick Ryan, americký olympijský vítěz v hodu kladivem (* 4. ledna 1881)
• 17. února – Heinrich Tietze, rakouský matematik (* 31. srpna 1880)
• 18. února
  • Ján Borodáč, slovenský herec, dramatik, divadelní režisér a pedagog (* 18. června 1892)
  • Joseph-Armand Bombardier, kanadský vynálezce (* 16. dubna 1907)
• 25. února
  • Alexander Archipenko, ukrajinsko americký sochař a grafik (* 30. května 1887)
  • Maurice Farman, francouzský automobilový závodník, letec a konstruktér (* 21. března 1877)
• 6. března – Pavel I. Řecký, řecký král (* 14. prosince 1901)
• 8. března – Franz Alexander, maďarsko-americký psychoanalytik (* 22. ledna 1891)
• 9. března – Paul von Lettow-Vorbeck, německý generál (* 20. března 1870)
• 10. března – Oliver Sandys, britská spisovatelka, scenáristka a herečka (* 7. října 1886)
• 18. března
  • Sigfrid Edström, předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 21. listopadu 1870)
  • Norbert Wiener, americký matematik, zakladatel kybernetiky (* 26. listopadu 1894)
• 23. března – Peter Lorre, americký herec a režisér (* 26. června 1904)
• 5. dubna – Douglas MacArthur, generál armády Spojených států amerických (* 26. ledna 1880)
• 7. dubna – Konštantín Čulen, slovenský politik, novinář a historik (* 26. února 1904)
• 10. dubna – Eino Antero Luukkanen, finský stíhací pilot (* 4. června 1909)
• 14. dubna – Rachel Carsonová, americká zooložka (* 27. května 1907)
• 16. dubna – Mordechaj Šatner, izraelský politik (* 1904)
• 19. dubna – Štefan Barnáš, slovenský biskup a filozof (* 19. ledna 1900)
• 20. dubna
  • Georg Johansson-Brandius, švédský hokejista (* 10. května 1898)
  • August Sander, německý fotograf (* 17. listopadu 1876)
• 23. dubna – Karl Polanyi, maďarsko-kanadský historik, filozof a ekonom (* 25. října 1886)
• 24. dubna – Gerhard Domagk, německý lékař, Nobelova cena 1939 (* 30. října 1895)
• 28. dubna – Alexandre Koyré, historik a filosof ruského původu (* 29. srpna 1882)
• 2. května – Nancy Astor, první žena-členka britské Dolní sněmovny (* 19. května 1879)
• 8. května – Masuzó Šikata, japonský chemik (* 10. srpna 1895)
• 9. května – Erik Malmberg, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 15. března 1897)
• 15. května – Vladko Maček, chorvatský politik (* 20. června 1879)
• 17. května – Otto Ville Kuusinen, finský a sovětský politik a básník (* 4. října 1881)
• 22. května – Michał Karaszewicz-Tokarzewski, polský generál (* 5. ledna 1893)
• 27. května – Džaváharlál Néhrú, indický premiér (* 14. listopadu 1889)
• 30. května – Leó Szilárd, americký fyzik maďarského původu (* 11. února 1898)
• 3. června – Frans Eemil Sillanpää, finský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 16. září 1888)
• 11. června – Werner Heuser, německý expresionistický malíř (* 11. listopadu 1880)
• 25. června
  • Augusta Marie Luisa Bavorská, bavorská princezna a rakouská arcivévodkyně (* 28. dubna 1875)
  • Gerrit Rietveld, holandský architekt a [designér (* 24. června 1888)
• 29. června – Eric Dolphy, americký jazzový saxofonista, flétnista a basklarinetista (* 20. června 1928)
• 1. července – Pierre Monteux, francouzský dirigent (* 4. dubna 1875)
• 7. července – Lillian Copelandová, americká olympijská vítězka v hodu diskem (* 25. listopadu 1904)
• 11. července – Maurice Thorez, vůdce francouzské komunistické strany (* 28. dubna 1900)
• 16. července – Alfred Junge, německo-britský filmový produkční (* 29. ledna 1886)
• 24. července – Albert Edwin Roberts, australský fotograf (* 26. února 1878)
• 31. července – Jim Reeves, americký zpěvák (* 20. srpna 1923)
• 3. srpna – Flannery O'Connorová, americká spisovatelka (* 25. března 1925)
• 7. srpna – Aleksander Zawadzki, prezident Polska (* 16. prosince 1899)
• 11. srpna – Leopold Mannes, americký hudebník, vynálezce barevného reverzního filmu (* 26. prosince 1899)
• 12. srpna – Ian Fleming, anglický spisovatel (* 28. května 1908)
• 21. srpna – Palmiro Togliatti, předseda komunistické strany Itálie (* 26. března 1893)
• 22. srpna – Cecil von Renthe-Fink, německý diplomat (* 27. ledna 1885)
• 12. září – Sergiusz Piasecki, polský spisovatel (* 1. dubna 1901)
• 14. září
  • Lord Raglan, britský šlechtic, voják, včelař, farmář a nezávislý učenec (* 10. června 1885)
  • Vasilij Grossman, ruský spisovatel (* 12. prosince 1905)
• 17. září – Clive Bell, britský kritik umění (* 16. září 1881)
• 29. září – Frederic Tootell, americký olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 1924 (* 9. září 1903)
• 10. října – Eddie Cantor, americký komik, tanečník a zpěvák (* 31. ledna 1893)
• 15. října – Cole Porter, americký hudební skladatel a textař (* 9. června 1891)
• 20. října – Herbert Hoover, prezident USA (* 10. srpna 1874)
• 27. října
  • Fred Herko, americký herec, tanečník, choreograf, hudebník (* 23. února 1936)
  • Rudolph Maté, polský filmový režisér a kameraman (* 21. ledna 1898)
• 6. listopadu
  • Hugo Koblet, švýcarský cyklista(* 21. března 1925)
  • Hans von Euler-Chelpin, švédský biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 15. února 1873)
• 24. listopadu – László Moholy-Nagy, maďarský malíř a fotograf (* 20. července 1895)
• 28. listopadu – Ville Pörhölä, finský olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 24. prosince 1897)
• listopad – H. Beam Piper, americký spisovatel science fiction (* 23. března 1904)
• 1. prosince – J. B. S. Haldane, britský genetik a evoluční biolog (* 5. listopadu 1892)
• 6. listopadu – Hugo Koblet, švýcarský profesionální cyklista (* 21. března 1925)
• 9. prosince – Edith Sitwell, anglická básnířka (* 7. září 1887)
• 11. prosince
  • Sam Cooke, americký písničkář, král soulu (* 22. ledna 1931)
  • Alma Mahlerová, rakouská autorka memoárové literatury (* 31. srpna 1879)
• 17. prosince – Victor Franz Hess, rakouský fyzik, Nobelova cena za fyziku (* 24. června 1883)
• 19. prosince – Hugon Hanke, ministerský předseda polské exilové vlády (* 26. března 1904)
• 21. prosince – Carl van Vechten, americký spisovatel a fotograf (* 17. června 1880)
• 24. prosince – Kukša Oděský, světec Ukrajinské pravoslavné církve (* 25. ledna 1875)
• prosinec – Arkadij Alexandrovič Sobolev, stálý zástupce SSSR při OSN (* 1903)
• ? – Nikolaj Sviščev-Paola, sovětský fotograf (* 1874)
• ? – Dragan Aleksić, jugoslávský spisovatel (* 1901)

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku

1964
Střední stav obyvatel	9 730 019
Narození	155 666
Zemřelí	101 984
Přirozený přírůstek	52 436
Přírůstek stěhováním	4 814
Celkový přírůstek	57 250

Hlava státu

Evropa:

• Československo – prezident Antonín Novotný
• Vatikán – papež Pavel VI.
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Anastáz Ivanovič Mikojan
  • (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Charles de Gaulle

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína – předseda ČLR Liu Šao-čchi
• USA – prezident Lyndon B. Johnson

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1964 na Wikimedia Commons