Kerč: Porovnání verzí

Kerč ; Керч, Керчь, Keriç
	Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
	; znak
Poloha
Souřadnice	45°21′ s. š., 36°26′ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Stát	Ruská Federácia Ruská Federácia
autonomní republika	Autonomní republika Krym
	Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	108 km²
Počet obyvatel	151 327
Hustota zalidnění	1400,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Oleg Vladimirovič Osadčij
Vznik	610 př. n. l.
Oficiální web	www.kerchrada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380-6561 a +7-36561
PSČ	98300–98399
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 12. 5. 2015, 14:36

Kerč (ukrajinsky Керч, rusky Керчь, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho nejvýchodnějším výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije přes 150 000 obyvatel.

Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovala starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč^[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Současnost

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Je také v plánu vybudování mostu přes Kerčský průliv. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 158 000 lidí, kteří zde žili roku 2001 (151 400 v roce 2006) tvořili 80 % Rusové, 16 % Ukrajinci, zbytek pak zejména Bělorusové či Krymští Tataři.

Reference

↑ I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerč na Wikimedia Commons

[1] I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.

[1]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
  | obrázek = Yeni-Kale_fortress,_Kerch.jpg
  | popisek = Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
- | vlajka = Flag_of_Kerch.svg
+ | vlajka =
  | znak = Kerch-COA.png|center Soubor:Kerch-flag.png
  | zeměpisná šířka = 45.35
  | zeměpisná délka = 36.4333333
  | kontinent = Evropa
- | stát = Ukrajina
+ | stát = Ruská Federácia
 | zkratka = RU
  | pojem vyššího celku = autonomní republika

Autonomní republika Krym / Republika Krym

Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský

Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká

Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine

Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja

Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.

Města s vyznamenáním Město-hrdina

Brestská pevnost (pevnost-hrdina) • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula