Murray Rothbard: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu za použití AWB
→‎Externí odkazy: + adata + portály
Řádek 125: Řádek 125:
* [http://www.rothbard.be Murray Rothbard Institute], Belgium
* [http://www.rothbard.be Murray Rothbard Institute], Belgium
* Murray N. Rotbard, [http://www.mises.org/story/910 Left and Right: The Prospects for Liberty], "LEFT AND RIGHT: A Journal of Libertarian Thought," Spring 1965.
* Murray N. Rotbard, [http://www.mises.org/story/910 Left and Right: The Prospects for Liberty], "LEFT AND RIGHT: A Journal of Libertarian Thought," Spring 1965.

{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Spojené státy americké}}


{{DEFAULTSORT:Rothbard, Murray}}
{{DEFAULTSORT:Rothbard, Murray}}

Verze z 23. 4. 2015, 20:27

Murray Newton Rothbard
Datum narození2. březen 1926
Místo narozeníUSA New York
Datum úmrtí7. leden 1995 (ve věku 68)
Místo úmrtíUSA New York
NárodnostAmerická
Ekonomická školaRakouská škola
InstituceNew York University
University of Nevada
VzděláníColumbia University
New York University
VlivyEugen Böhm von Bawerk
Friedrich August von Hayek
Carl Menger
Ludwig von Mises
Joseph Schumpeter
OvlivnilRobert Nozick
Thomas DiLorenzo
Robert Higgs
PříspěvkyAnarchokapitalismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Murray Newton Rothbard (2. března 19267. ledna 1995) byl americký ekonom Rakouské školy, který pomohl definovat moderní libertarianismus a založil proud tržního anarchismu, který nazýval anarchokapitalismus.[1][2] Rothbard kladl důraz na spontánní řád a prosazování individuálního anarchismu a odsuzoval centrální plánování.[3]

Život a dílo

Rothbard se narodil Davidu a Rae Rothbardovým, kteří ho vychovávali v židovské rodině v Bronxu. "Vyrůstal jsem v komunistické kultuře," vzpomínal později.[4] Studoval Columbia University, kde získal titul bakalář v matematice a ekonomii v roce 1945 a titul magistr v roce 1946. Titul doktor filosofie za ekonomii obdržel v roce 1956 pod vedením Arthura Burnse, pozdějšího předsedy Fedu.[5][6]

Počátkem 50. let studoval u Ludwiga von Misese na jeho seminářích na New York University a byl velmi ovlivněn Misesovou knihou Lidské jednání (Human Action). V 50. a 60. letech pracoval pro klasicky liberální William Volker Fund na knižním projektu, který byl završen v knize Zásady ekonomie (Man, Economy, and State), publikováno v roce 1962. V letech 19631985 vyučoval na Polytechnic Institute of New York University v Brooklynu, New York. Od roku 1986 do své smrti byl emeritním profesorem na University of Nevada, Las Vegas. Rothbard založil Center for Libertarian Studies v roce 1976 a Journal of Libertarian Studies v roce 1977. Byl spojen se vznikem Ludwig von Mises Institut v roce 1982 a později se stal jeho akademickým vicepresidentem. V roce 1987 zahájil vydávání "Review of Austrian Economics," nyní nazývaný Quarterly Journal of Austrian Economics.[5]

V roce 1953 se oženil s JoAnn Schumacher v New York City, kterou nazýval “nepostradatelným rámcem” pro jeho život a dílo.[5] Zemřel v roce 1995 na Manhattanu na srdeční infarkt. Nekrolog v New York Times nazval Rothbarda "ekonomem a sociálním filosofem, který ostře hájil individuální svobodu proti vládním intervencím."[7] William F. Buckley napsal ostrý nekrolog v National Review kritizující Rothbardovu radikální politiku.[8]

Rakouská škola

Podrobnější informace naleznete v článku Rakouská škola.

Rakouská škola se snaží odhalit axiomy lidského jednání (nazývané "praxeologie" ). Podporuje volný trh a kritizuje řízené ekonomiky, protože ty ničí informační funkci cen a nevyhnutelně vedou k totalitě. Vlivní představitelé byli Eugen von Böhm-Bawerk, Friedrich Hayek a Ludwig von Mises. Rothbard argumentoval, že celá ekonomická teorie Rakouské školy vychází z logické implikace skutečnosti, že lidé se zapojují do záměrných jednání.[9]

Rothbard byl rovněž velmi vzdělaný v historii a politické filosofii. Rothbardovy knihy, jako Zásady ekonomie (Man, Economy, and State), Ekonomie státních zásahů (Power and Market), Etika svobody (The Ethics of Liberty), a For a New Liberty, jsou považovány[kým?] za libertariánské představy přirozeného práva.[zdroj?] Studoval ekonomické školy předcházející Adama Smithe, jako scholastiky a fyziokraty a diskutoval je ve svém nedokončeném, mnohasvazkovém díle An Austrian Perspective on the History of Economic Thought.

Rothbard rozděluje různé druhy státních intervencí do tří kategorií: autistické intervence, což je zásah do soukromé nesměnné aktivity; podvojné intervence, což je vynucená směna mezi jednotlivcem a státem; a trojstranné intervence, což je státem nařízená směna mezi jednotlivci. Podle Sanford Ikeda, Rothbardova typologie "eliminuje mezery a nekozistence, které se objevují v Misesových původních formulacích."[10]

Rothbard byl ostrý kritik vlivného ekonoma Johna Maynarda Keynese a keynesiánského ekonomického myšlení. Jeho esej Keynes, the Man,[11] je útok na Keynesovy ekonomické ideje i na jeho osobu. Rothbard byl také velmi kritický, mezi jinými, k utilitaristickému filosofu Jeremy Benthamovi v jeho eseji, "Jeremy Bentham: The Utilitarian as Big Brother" publikováno v jeho díle Classical Economics. Rothbard vytvořil "Rothbardův zákon": "lidé mají tendenci se specializovat na to v čem jsou nejhorší". Henry George, například, je skvělý ve všem kromě půdy, tak tudíž 90% času píše o půdě. Friedman je skvělý kromě peněz, tak se zaměřuje na peníze.[12]

Murray Rothbard věnoval kapitolu Ekonomie státních zásahů tradiční roli ekonoma ve veřejném životě. Rothbard poznamenal, že funkce ekonoma na volném trhu se velmi liší od funkcí na omezeném trhu. "Co může ekonom dělat na zcela svobodném trhu?", ptá se Rothbard. "Může vysvětlit fungování tržní ekonomiky (zásadní úkol, zvláště když nevzdělaný člověk odjakživa má sklon považovat tržní ekonomii za naprostý chaos), ale více už může udělat jen málo."[13][14]

Anarchokapitalismus

Murray Rothbard
Podrobnější informace naleznete v článku Anarchokapitalismus.

'Kapitalismus je vrcholné vyjádření anarchismu a anarchismus je vrcholné vyjádření kapitalismu.' Murray Rothbard[15]

Rothbard "kombinuje laissez-faire svého učitele Ludwiga von Misese s absolutistickým pohledem lidských práv a odmítáním státu, které získal ze studia individualistických amerických anarchistů 19.století jako Lysander Spooner a Benjamin Tucker."[16] O Spoonerovi a Tuckerovi, Rothbard psal: "Lysander Spooner a Benjamin T. Tucker byli nepřekonatelní jako političtí filozofové a nic více je dnes potřeba jako obroda a zpřístupnění jejich z velké části zapomenutého odkazu, který zanechali politické filozofii… Zde najdeme vědecké vysvětlení fungování volného trhu (a následků vládních intervencí), které individualističtí anarchisté mohou jednoduše včlenit do svého politického a sociálního Weltanschauung."[17]

V jeho anarchokapitalistickém modelu ochranné agentury soutěží na volném trhu a jsou dobrovolně podporovány spotřebiteli, kteří si vybírají jejich ochranu a právní služby. Anarchokapitalismus by znamenal konec státního monopolu síly.[18]

Rothbard byl proti tomu, co považoval za přílišnou specializaci vědy a snažil se sjednotit vědní obory, jako je ekonomie, historie, etika a politologie a vytvořit "vědu svobody." Rothbard popsal morální základy pro svůj anarchokapitalistický postoj ve dvou knihách: For a New Liberty, publikováno 1972 a The Ethics of Liberty, publikováno 1982. V díle Power and Market (1970), Rothbard popsal, jak by ekonomika bez státních zásahů mohla fungovat.[19]

V knize The Ethics of Liberty, Rothbard prosazoval právo úplného sebevlastnictví, jako jediný princip slučitelný s morálními zásadami aplikovatelnými na každého člověka a "univerzální etikou" a toto je přirozené právo, co je přirozeně nejlepší pro člověka.[20] Věřil, že v důsledku toho tak jednotlivci vlastní plody své práce. Na základě toho má každý člověk právo vyměnit svůj majetek s ostatními. Věřil že, když jedinec spojí svou práci s půdou bez vlastníka, pak je řádným majitelem a z tohoto pohledu je to soukromý majetek, který lze vyměnit nebo darovat. Argumentoval, že taková půda by neměla tendenci zůstat nevyužita, pokud by dávalo ekonomický smysl ji využít.[21]

Knihy

Černá vlajka - anarchistický symbol
Anarchismus
  • Směry:

Odkazy

Reference

  1. Miller, David. Blackwell Encyclopaedia of Political Thought. [s.l.]: Blackwell Publishing, 1991. ISBN 0-631-17944-5. 
  2. Wendy McElroy. Murray N. Rothbard: Mr. Libertarian [online]. Lew Rockwell. July 6, 2000.. Dostupné online. 
  3. Noce, Jaime E. & Miskelly, Matthew (2002). Anarchism. Political Theories for Students (p. 7). The Gale Group, Inc.
  4. Life in the Old Right by Murray N. Rothbard, LewRockwell.com, first published in Chronicles, August 1994.
  5. a b c David Gordon, Murray N. Rothbard (1926-1995) biography, Ludwig Von Mises Institute.
  6. Gary North, Ron Paul on Greenspan’s Fed, Lew Rockwell.com, February 28, 2004.
  7. David Stout, Obituary: Murray N. Rothbard, Economist And Free-Market Exponent, 68, New York Times, January 11, 1995.
  8. William F. Buckley, Murray Rothbard, RIP - professor and Libertarian Party founder, National Review, February 6, 1995.
  9. Grimm, Curtis M.; Hunn, Lee; Smith, Ken G. Strategy as Action: Competitive Dynamics and Competitive Advantage. New York Oxford University Press (US). 2006. p. 43
  10. Ikeda, Sanford, Dyamics of the Mixed Economy: Toward a Theory of Interventionism, Routledge UK, 1997, 245.
  11. Murray N. Rothbard, Keynes the Man, originally published in Dissent on Keynes: A Critical Appraisal of Keynesian Economics, Edited by Mark Skousen. New York: Praeger, 1992, 171–198; Online edition at The Ludwig von Mises Institute.
  12. Interview with Murray N. Rothbard, Ludwig von Mises Institute, Summer 1990.
  13. Peter G. Klein, Why Intellectuals Still Support Socialism, Ludwig von Mises Institute, November 15, 2006
  14. Man, Economy, and State, Chapter 7-Conclusion: Economics and Public Policy, Ludwig Von Mises Institute.
  15. "Exclusive Interview With Murray Rothbard" The New Banner: A Fortnightly Libertarian Journal (February 25, 1972)
  16. Blackwell Encyclopaedia of Political Thought, 1987, ISBN 0-631-17944-5, p. 290
  17. "The Spooner-Tucker Doctrine: An Economist's View"
  18. Roberta Modugno Crocetta, Murray Rothbard’s anarcho-capitalism in the contemporary debate. A critical defense, Ludwig Von Mises Institute.
  19. Hans-Hermann Hoppe, Anarcho-Capitalism: An Annotated Bibliography, LewRockwell.com.
  20. Rothbard, Murray Newton. The Ethics of Liberty. NYU Press. 2003. pp. 45 - 45
  21. Kyriazi, Harold. Reckoning With Rothbard (2004). American Journal of Economics and Sociology 63 (2), 451

Literatura

Související články

Externí odkazy