Šumavské podhůří: Porovnání verzí
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m - rozc. |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
* [[Libín (Šumavské podhůří)|Libín]] (1096 m) |
* [[Libín (Šumavské podhůří)|Libín]] (1096 m) |
||
* [[Kleť]] (1083 m) |
* [[Kleť]] (1083 m) |
||
* [[Kamenáč]] (989 m) |
* [[Kamenáč (Šumavské podhůří)|Kamenáč]] (989 m) |
||
* [[Běleč (Šumavské podhůří)|Běleč]] (922 m) |
* [[Běleč (Šumavské podhůří)|Běleč]] (922 m) |
||
* [[Želivský vrch]] (770 m) |
* [[Želivský vrch]] (770 m) |
||
Řádek 57: | Řádek 57: | ||
{{Tisícovky Šumavského podhůří}} |
{{Tisícovky Šumavského podhůří}} |
||
== Reference == |
|||
⚫ | |||
== Související články == |
== Související články == |
||
Řádek 62: | Řádek 65: | ||
* [[Geomorfologické členění Šumavské hornatiny]] |
* [[Geomorfologické členění Šumavské hornatiny]] |
||
== |
== Externí odkazy == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Šumavské podhůří| ]] |
[[Kategorie:Šumavské podhůří| ]] |
Verze z 21. 4. 2015, 16:28
Šumavské podhůří | |
---|---|
Krajina u Loučové mezi Sušicí a Hartmanicemi (podcelek Svatoborská vrchovina) | |
Nejvyšší bod | 1 096 m n. m. (Libín) |
Rozloha | 2407 km² |
Střední výška | 634,4 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Šumavská hornatina |
Sousední jednotky | Šumava, Švihovská vrchovina, Blatenská pahorkatina, Českobudějovická pánev, Novohradské podhůří |
Podřazené jednotky | Strážovská vrchovina, Svatoborská vrchovina, Vimperská vrchovina, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Bavorovská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Šumavské podhůří na mapě Česka | |
Horniny | rula, svor, granulit |
Povodí | Vltava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-2 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Geologická stavba
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šumavské podhůří na Wikimedia Commons