Skutková podstata: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekat - součitdo
m typo
Řádek 17: Řádek 17:
Výraz „skutková podstata“ se běžně užívá i u [[nekalá soutěž|nekalé soutěže]], kde představuje jednotlivý případ nekalosoutěžního jednání.
Výraz „skutková podstata“ se běžně užívá i u [[nekalá soutěž|nekalé soutěže]], kde představuje jednotlivý případ nekalosoutěžního jednání.


[[Kategorie:Trestní čin]]
[[Kategorie:Trestný čin]]

Verze z 27. 2. 2007, 18:10

Skutková podstata je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: trestného činu). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou právní normou. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u vraždy je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného skutkového děje, tedy detailního průběhu dané události.

Základním tříděním skutkových podstat v trestním právu je třídění na skutkové podstaty základní, kvalifikované (přísněji trestné kvůli vyšší nebezpečnosti jednání) a privilegované (výjimečně mírněji trestné kvůli nižší nebezpečnosti). U dvou posledně jmenovaných přistoupily ke znakům základní skutkové podstaty některé právně relevantní znaky další.

Pomocí znaků skutkových podstat (zvláště znaků zvláštních - viz níže) se od sebe odlišují jednotlivé trestné činy. Naplnění skutkové podstaty znamená (pokud je takový čin i společensky nebezpečný) spáchání příslušného trestného činu (jedním skutkem lze spáchat i více trestných činů). Skutkové podstaty trestných činů mají tyto znaky:

  • znaky obecné
  • znaky zvláštní
    • objektivní stránka (jednání - konání či opominutí)
    • objekt (právní statek, který je jednáním porušen či ohrožen)
    • subjektivní stránka (zavinění - úmysl či nedbalost)
    • subjekt (pachatel)

Jednání pachatele musí být také vždy protiprávní. Pro naplnění skutkové podstaty a tím pro spáchání trestného činu musí být naplněny vždy všechny uvedené znaky.

Výraz „skutková podstata“ se běžně užívá i u nekalé soutěže, kde představuje jednotlivý případ nekalosoutěžního jednání.