Monzun: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.102.50.7 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 6: Řádek 6:
V létě přináší vlhký vzduch z [[oceán]]u nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v [[Afrika|Africe]], [[Asie|Asii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na [[Indický subkontinent|Indickém subkontinentu]]. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).
V létě přináší vlhký vzduch z [[oceán]]u nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v [[Afrika|Africe]], [[Asie|Asii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na [[Indický subkontinent|Indickém subkontinentu]]. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).


==Vznik monzunu==
==Vznik monzunu není znam==
V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než [[Indický oceán]]. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast [[Cyklóna|tlakové níže]], která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou. V zimním období je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.
V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než [[Indický oceán]]. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast [[Cyklóna|tlakové níže]], která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou. V zimním období je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.



Verze z 14. 4. 2015, 19:04

Monzunová oblačnost nad městem Lucknow v severní Indii
Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu

Monzun je označení pro pravidelný vzdušný proud, který v některých částech světa mění směr se změnou ročního období.

Charakteristika

V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).

Vznik monzunu není znam

V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou. V zimním období je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.

Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principiálně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží).

Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny směřuje k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech (Hokkaidó).

Vliv člověka

Od 80. let minulého století měly monzuny tendenci selhat při svém pravidelném posunu z oblasti rovníkové Afriky do Sahelu. V letech 2001–2004, kdy se začala krystalizovat podoba teorie globálního stmívání (pokles intenzity dopadajícího slunečního záření v důsledku znečištěné atmosféry), bylo pravděpodobně nalezeno vysvětlení, že právě globální stmívání je s velkou pravděpodobností příčinou selhání afrických monzunových dešťů - sluneční energie, snížená o část, která přes znečištěnou atmosféru nedopadne na povrch Země, nestačí k dostatečnému ohřevu souše i vodních ploch, aby mohl vzniknout drift srážkových mraků.

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo monzun ve Wikislovníku