Václav Antonín z Kounic-Rietbergu: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
+ šablona: upravit
(Doplnění údaje o pohřbu ve Slavkově.)
(+ šablona: upravit)
{{upravit}}
[[Soubor:Jean-Etienne Liotard 12.jpg|thumb|Václav Antonín Kounic-Rietberg s řetězem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] ([[Jean-Étienne Liotard]], 1762)]]
'''Václav Antonín z Kounic a Rietbergu''' ([[Němčina|německy]] '''Wenzel Anton von Kaunitz-Rietberg''') ([[2. únor|2. února]] [[1711]], [[Vídeň]] – [[27. červen|27. června]] [[1794]], [[Mariahilf]] u  Vídně) pocházel ze staré moravské [[šlechta|šlechtické]] rodiny '''[[Kounicové|Kouniců]]''' (prvně rytíři, později pánové a od roku 1683 hrabata). Byl prvotřídním [[Svatá říše římská|císařským]] diplomatem a vyslancem. Od roku 1753 také působil ve funkci dvorského a státního kancléře. Roku 1764 mu byl za zásluhy udělen říšský knížecí titul (''Reichsfürst'') a roku 1776 i český knížecí titul.
 
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|matka|[[Maria Ernestine Francisca von Rietberg]]}}
}}
 
 
== Život ==
=== Mládí, studia a cesty ===
 
Václav Antonín z Kounic-Rietbergu byl synem [[Morava|moravského]] [[zemský hejtman|zemského hejtmana]] [[Maxmilián Oldřich z Kounic|Maxmiliána Oldřicha z Kounic]]. Jeho otec získal sňatkem i [[Vestfálsko|vestfálské]] hrabství [[Ostfriesland-Rietberg]]. Stejně jako otec a děd se i Václav Antonín vydal na diplomatickou dráhu. Vystudoval práva a historii v [[Lipsko|Lipsku]] (únor 1731 - červenec 1732). Posléze se vydal na kavalírskou cestu. Zavedla jej do obojího [[Nizozemí]], [[Itálie]] (nejdéle pobýval v [[Řím|Římě]] - leden-červen 1733), [[Francie]] (stěžejní je jeho pobyt v [[Paříž]]i od srpna do prosince 1733) a [[Lotrinsko|Lotrinska]]. Z cesty se vrátil v únoru 1734 na počátku války o polské dědictví.
 
=== Státnická dráha ===
 
Od roku [[1735]] byl Václav Antonín z Kounic-Rietbergu v císařských státních službách. Od roku 1737 byl říšským dvorním radou, od roku [[1744]] [[ministr]]em ve vládě [[Habsburské Nizozemí|Habsburského Nizozemí]] a od roku [[1748]] se účastnil vyjednávání [[Cášský mír (1748)|míru v Cáchách]]. V letech [[1750]] až [[1753]] byl činný jako císařský velvyslanec v Paříži.
 
Úhrnem sloužil Kounic pod vládou pěti různých habsburských [[panovník]]ů, počínaje [[císař]]em [[Karel VI.|Karlem VI.]] a konče Františkem II.
 
== Osobní život a rodina ==
Jeho vnučka Marie Eleonore se provdala za pozdějšího nástupce v jeho úřadě, knížete [[Klement Václav Metternich|Klementa Václava Metternicha]].
 
BylPo smrti byl mumifikován a pohřben v rodové hrobce Kouniců ve Slavkově u Brna.
 
== Literatura ==

Navigační menu