Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Oprava ISBN
m →‎Historie: −z2ená tečka
Řádek 75: Řádek 75:
| strany = 78
| strany = 78
| isbn = 80-7033-702-8
| isbn = 80-7033-702-8
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a&nbsp;připojili jej k&nbsp;úšteckému panství.
}}</ref> Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a&nbsp;připojili jej k&nbsp;úšteckému panství.
Až v&nbsp;roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a&nbsp;upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a&nbsp;ta začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. V&nbsp;letech [[1887]]–[[1890]] zde nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, na kterou vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
Až v&nbsp;roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a&nbsp;upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a&nbsp;ta začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. V&nbsp;letech [[1887]]–[[1890]] zde nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, na kterou vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie

Verze z 2. 4. 2015, 21:53

Šablona:Infobox budova

Helfenburk u Úštěka (též Hrádek) je zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 m n. m. s převýšením 70 metrů nad dnem údolí.

Historie

Hrad pravděpodobně vystavěli Páni z Klinštejna, pocházející z Ronovců, v první polovině 14. století. Zakladatelem byl snad Jan z Klinštejna, který se po Helfenburku začal psát,[2] ale v roce 1375 hrad odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[3] Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad Hřídelík. Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [3] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zemřel zde roku 1431).

Plošina hradního jádra

V létě roku 1427 se hradu nakrátko zmocnil pan Půta z Častolovic a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z  Dubé, ale zastavili ho Janu Smiřickému. Vdova po něm prodala hrad Jindřichu z Rožmberka za 4 000 kop pražských grošů a ten ho vzápětí postoupil Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který byl významným představitelem odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal Petr Kaplíř ze Sulevic, který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v Českých Budějovicích, dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.[2] Jako poslední je uváděn na hradě pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[3] Po vymření jeho rodu roku 1538 na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.[4] Roku 1622 pak vyhořel poté, co ho vyplenili císařští vojáci pod vedením maršála Buquoye.[5] Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.

Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a ta začala být atraktivní pro turisty. V letech 1887–1890 zde nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, na kterou vede 143 schodů.[6] V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu.[3]

Stavební podoba

Původní hrad na skalní plošině byl převážně dřevěný. Teprve po rozšíření za Jana Očka z Vlašimi byl nahoře postaven kamenný palác, kaple a řada menších provozních budov. Byla vyhlubena nová 63 m hluboká studna vybavená šlapacím kolem. Jan z Jenštejna nechal rozšířit palác a především vystavět nový hradební okruh, jehož hradba se dosud zachovala včetně cimbuří. V čele hradu byla v dominantní poloze postavena obytná věž. Vstupní brány byly chráněny kolébkovým padacím mostem.[7]

Přístup

Z Úštěku vede ke zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.

Nejbližší železniční zastávka se nachází v 3 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Oblast je vyznačená např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 – České středohoří východ.[3][8]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-28]. Identifikátor záznamu 154930 : Hrad Helfenburk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrádek (Helfenburk) – hrad, s. 151–155. 
  3. ↑ a b c d e TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Toulavá“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113. 
  5. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia a.s., 1998. ISBN 80-7033-702-8. Kapitola Hrádek - Helfenburk, s. 78. 
  6. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40. 
  7. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Helfenburk u Úštěka, s. 157–158. 
  8. ↑ Peša – České hrady, str. 117

Literatura

  • GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav; PODROUŽEK, Kamil. Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů. Borek: Hrádek, 2011. 524 s. ISBN 978-80-904730-0-3. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Hrádek hrad, s. 96–104. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helfenburk_u_Úštěka&oldid=12425760“