Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Frydolin (diskuse | příspěvky)
→‎Současnost: doplnění informace
Řádek 95: Řádek 95:
Poté byla katedrála zrenovována, včetně nové [[ikonografie]] a maleb. Pravidelně [[18. červen|18. června]] je každým rokem sloužena vzpomínková bohoslužba na paměť obětí „heydrichiády". Roční vzpomínková akce vyvrcholila ve vyhlášení pravoslavné katedrály svatých Cyrila a Metoděje za ''[[Národní památník hrdinů heydrichiády – Místo usmíření]]''. To se uskutečnilo při příležitosti 60. výročí, původního vysvěcení kostela na první českou pravoslavnou katedrálu [[28. září]] [[1995]].
Poté byla katedrála zrenovována, včetně nové [[ikonografie]] a maleb. Pravidelně [[18. červen|18. června]] je každým rokem sloužena vzpomínková bohoslužba na paměť obětí „heydrichiády". Roční vzpomínková akce vyvrcholila ve vyhlášení pravoslavné katedrály svatých Cyrila a Metoděje za ''[[Národní památník hrdinů heydrichiády – Místo usmíření]]''. To se uskutečnilo při příležitosti 60. výročí, původního vysvěcení kostela na první českou pravoslavnou katedrálu [[28. září]] [[1995]].


V současnosti chrám funguje [[Katedrála|katedrální]] [[Eparchie pražská|pražské eparchie]] [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné církve]]. [[Bohoslužba|Bohoslužby]] se zde konají: večerní – každou sobotu od 17 hodin a nedělní v 9.30 hodin. Kromě toho se konají bohoslužby podle církevního kalendáře. Duchovním správcem chrámu je dr. [[Jaroslav Šuvarský]].
V současnosti chrám funguje [[Katedrála|katedrální]] [[Eparchie pražská|pražské eparchie]] [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné církve]]. [[Bohoslužba|Bohoslužby]] se zde konají: večerní – každou sobotu od 17 hodin a nedělní v 9.30 hodin. Kromě toho se konají bohoslužby podle církevního kalendáře. Duchovním správcem chrámu je dr. [[Jaroslav Šuvarský]], ten je evidován jako agent StB, ev. č. 2019, 201988, s krycím jménem ASPIRANT.


V květnu 2012 byl částečně nově vymalován interiér chrámu bílou barvou.
V květnu 2012 byl částečně nově vymalován interiér chrámu bílou barvou.

Verze z 27. 3. 2015, 22:01

Pravoslavný katedrální chrám
svatých Cyrila a Metoděje
Pohled na chrám Cyrila a Metoděje z Resslovy ulice
Pohled na chrám Cyrila a Metoděje z Resslovy ulice
Místo
Stát[[Soubor:Flag of Česko Česko.svg|22x15px|border|Česko Česko]] [[Česko Česko]]
krajHlavní město Praha
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevČeskoslovenská pravoslavná církev
ProvincieČeská církevní provincie
DiecézeEparchie pražská
Současný majitelPraha
ZasvěceníCyril a Metoděj
Datum posvěcení29. září 1935
Světitelsv. Gorazd II.
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Typ stavbykostel
Výstavba1730–1736
Další informace
AdresaResslova 9a, Praha 2
UliceResslova a Na Zderaze
Oficiální webhttp://pravoslavnacirkev.cz/pamatnik.htm
Kód památky44122/1-1221 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatých Cyrila a Metoděje (do roku 1783 kostel svatého Karla Boromejského) je pravoslavný katedrální kostel, hlavní chrám Metropolitní rady České pravoslavné eparchie.

Současná podoba chrámu pochází z 18. století, kdy vznikl jako barokní římskokatolický kostel sv. Karla Boromejského. Během druhé světové války byla katedrála dějištěm posledního odporu českých parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora, podplukovníka SS a generála protektorátní policie Reinharda Heydricha. Chrám se nachází na rohu pražských ulic ResslovaNa Zderaze na Novém Městě.

Stavba

Portál chrámu

Budova kostela je dílem barokních architektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Pavla Ignáce Bayera z let 1730 až 1736. Jde o významnou sálovou stavbu původně zasvěcenou sv. Karlu Boromejskému. Původně katolický chrám byl součástí sousedního ústavního domova pro kněze na penzi, který byl roku 1783 zrušen a proměněn v kasárna a skladiště. V roce 1866 se budova stala součástí ČVUT. Dne 29. září 1935 byl kostel slavnostně zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi a stal se sídlem pravoslavného biskupa Gorazda (občanským jménem Matěj Pavlík).

Kostel stojí na asi tři metry vyvýšené terase oproti okolním stavbám, jako důsledek terénních úprav okolí v 80. letech 19. století.

Dějiny kostela

Nejstarší dějiny

Podle ústní tradice bylo místo dnešního chrámu sv. Cyrila a Metoděje místem, kde stával menší kostel, který nechal vystavět kníže Bořivoj I., a zasvětit svému křtiteli, sv. Metodějovi. Tato souvislost je historicky založena na prastaré zmínce o místním jménu chrámu "Na Zderaze". Roku 1091 byl český pán Zderad zabit během obléhání Brna a pochován v tomto kostele, tehdy v blízkosti Prahy. Zderadovo jméno se později stalo součástí názvu ulice "Na Zderaze", která přímo sousedí s katedrálou.

Od roku 1115 stál v v blízkosti dnešní katedrály kostel svatého Petra a Pavla, v jehož blízkosti křižovníci s dvojitým křížem (rytířský řád strážců Božího hrobu vystavěli Zderazský klášter.

Novější dějiny

Interiér chrámu

Za husitských válek byl kostel vážně poškozen, zachovala se pouze část kůru.

Roku 1705 nechal pražský římskokatolický arcibiskup Breuner v místě kláštera zřídit domov pro emeritní kněží, vedle něhož byl později vystavěn také kostel. Dnešní pravoslavná katedrála svatých Cyrila a Metoděje byla původně vystavěna jako římskokatolický kostel sv. Karla Boromejského v letech 1730 až 1740. Stavba byla zahájena pod vedením Pavla Ignáce Bayera, avšak v roce 1733 vedení stavby převzali architekti Kristián Spannbruker a Kilián Ignác Dientzenhofer a projekt roku 1740 dokončili. Kostel byl zasvěcen italskému světci Karlu Boromejskému, milánskému arcibiskupovi v letech 1538–1584. Kostel byl součástí domova pro vysloužilé římskokatolické kněží a zahrnoval kryptu s výklenky pro kněžské hrobky.

Kostel i domov byl zrušen 12. ledna 1783 v rámci reforem císaře Josefa II. a budovy byly přeměněny roku 1785 na vojenské skladiště a kasárna. Od roku 1869 byl komplex užíván jako České technologické centrum. Roku 1885 byla terénní úroveň Resslovy ulice snížena, což způsobilo vyšší vzezření kostela.

Moderní dějiny – pravoslaví

Když stál biskup Gorazd v roce 1921 u zrodu České pravoslavné církev, začal společně s církevními představiteli hledat vhodný existující, avšak nevyužívaný kostel pro svou katedrálu. 29. července 1933 rada ministrů, jako odpověď na žádost České pravoslavné eparchie (diecéze) poskytla české církvi k dlouhodobému užívání někdejší římskokatolický kostel sv. Karla Boromejského na rohu ulic ResslovaNa Zderaze. Pronájem zahrnoval povinnost četných úprav, které Česká eparchie na kostele provedla, včetně nového vchodu a renovací interiéru.

Obřad vysvěcení prvního pravoslavného chrámu v Praze se konal 28. září 1935 na svátek českého světce sv. Václava. Původní datum 14. října 1934 bylo odloženo z pietních důvodů, neboť byl spáchán atentát na krále Alexandra I., který patřil mezi významné mecenáše české pravoslavné církve (podílel se materiálně například na výstavbě pražského chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech). Vysvěcení provedl biskup Gorazd za asistence srbského metropolity Dositeje, zakarpatského biskupa Damaskina a ruského biskupa Sergije. Katedrála byla zasvěcena svatým Cyrilu a Metodějovi, kteří původně přinesli slovanské křesťanství na Velkou Moravu, a od nichž církev v českých zemích vzešla. Ostatky obou svatých, mučedníka sv. Averka a srbského arcibiskupa sv. Arsenije, jsou pohřbené pod oltářem.

Památník parašutistům v kryptě kostela
Památník parašutistům a duchovním, kteří zde v roce 1942 zahynuli, je umístěn na vnější straně kostela z ulice Resslova, jsou na něm patrné zářezy od kulek z německých samopalů

Od svého vysvěcení byla pražskými deníky katedrála sv. Cyrila a Metoděje spojována s minulostí obou byzantských misionářů sv. Cyrila a Metoděje. Zmiňovali, že Metoděj byl přímo na tomto místě, když předsedal bohoslužbě, při níž byl pokřtěn první český kníže Bořivoj I. a jeho žena Ludmila, podle východního církevního ritu. Tisk dále psal, že Česká pravoslavná církev považuje knížete a jeho manželku za členy svých řad, stejně jako svatí Cyril a Metoděj patří k církvi. Prvním knězem pověřený funkcí faráře byl otec Petr Kauer, společně s Vladimírem Petřekem jako jeho asistentem. 11. srpna 1937 otec Petr zemřel a byl nahrazen otcem Václavem Čiklem 31. ledna 1938.

Moderní dějiny – druhá světová válka

Podrobnější informace naleznete v článku Boje v kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Za německé nacistické okupace se chrám sv. Cyrila a Metoděje významně zapsal do novodobých československých dějin, kdy byl dějištěm posledního odporu skupiny příslušníků českého zahraničního odboje, kteří se podíleli na organizaci atentátu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po dokončení operace Anthropoid 27. května 1942, ve spolupráci s domácím nekomunistickým odbojem poskytl Jan Sonnevend a jeho pravoslavný farář ThDr. Vladimír Petřek sedmi českým a slovenským parašutistům úkryt v kryptě pod chrámem. Byli to: škpt. Adolf Opálka, kpt. Jozef Gabčík, kpt. Jan Kubiš, kpt. Josef Valčík, por. Josef Bublík, por. Jan Hrubý, por. Jaroslav Švarc.

Původně zde měla skupina pobýt jen nakrátko, ale jeden z parašutistů úkryt prozradil ještě předtím, než mohli uniknout. Dne 18. června byla katedrála obklíčena 800 členy gestapa. Rozkaz zněl dostat parašutisty živé. Tři z nich zemřeli při obraně hlavní lodi katedrály. Poté, co byla gestapem chrámová krypta objevena, následovalo její dobývání. Tam zbylí čtyři Češi bojovali až do posledních čtyř kulek, které si nechali pro sebe.

Biskup Gorazd se jako pokus o ukončení nacistického teroru, který následoval po atentátu, rozhodl pro sebeobětování, jak známe z životopisů svatých mučedníků. Napsal několik dopisů předsedovi vlády, ministrovi školství, a do kanceláře říšského protektora, kdy vzal veškerou odpovědnost na sebe a byl připraven podstoupit jakýkoli trest, třeba i smrt. Dne 25. června byl uvězněn. Represálie na civilním obyvatelstvu však pokračovaly a byla zničena obec Lidice (10. června 1942). Všichni muži byli zastřeleni, ženy byly poslány do koncentračních táborů a děti deportovány do říše na převýchovu. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí.

Soud se členy České pravoslavné církve se konal 3. září 1942, v němž byli biskup Gorazd, farář Čikl, a předseda rady starších Sonnevend odsouzeni k trestu smrti zastřelením následujícího dne. Dr. Petřek byl popraven 5. září. Za napomáhání parašutistům bylo 263 Čechů uvězněno, transportováno do KT Mauthausen a 24. října zastřeleno, včetně devíti členů katedrální kongregace: Marie Čiklová, manželka děkana, Marie Gruzinnova, sekretářka biskupa Gorazda, Marie Sonnevendová, manželka předsedy rady, Ludmila Rysová, členka sboru, Václav Ornest, kostelník, jeho manželka Františka Ornestová a dcera, Miluše Ornestová, členka sboru a sdružení mládeže, Karel Louda, člen sboru a Marie Loudova, také členka sboru a sdružení mládeže. Celkem pravoslavná církev ztratila 13 osob.

Říšský protektor pro Čechy a Moravu vydal výnos 27. září 1942, jímž se okamžitou platností uzavíraly všechny české pravoslavné kostely a zabavuje jejich majetek. Pravoslavní kněží byli odvlečeni na nucené práce v Německu, čímž byla tehdejší česká pravoslavná církev prakticky zničena.

Moderní dějiny – po válce

S koncem války v roce 1945 byla zdevastovaná katedrála navrácena zbylým věřícím pravoslavné církve. První bohoslužba se konala 13. května 1945 na nádvoří před budovou chrámu, na němž započaly rekonstrukční práce. 17. června 1945, při třetím výročí "heydrichiády", se v přeplněné katedrále konala první komemorativní bohoslužba za oběti teroru. Katedrála byla znovu vysvěcena 5. července 1947, neboť útokem gestapa v roce 1942 byla znesvěcena. Roku 1946 byl byt umučeného kostelníka Václava Ornesta přeměněn v kapli jako památník biskupa Gorazda a byl vysvěcen 12. listopadu 1947. Dne 28. října 1947 byla odhalena bronzová pamětní deska, ozdobená plastikami portrétů parašutistů, kteří zahynuli v katedrále a biskupa Gorazda, umístěná na vnější zdi katedrály. Biskup Gorazd byl 4. září 1987 svatořečen.

Současnost

Poté byla katedrála zrenovována, včetně nové ikonografie a maleb. Pravidelně 18. června je každým rokem sloužena vzpomínková bohoslužba na paměť obětí „heydrichiády". Roční vzpomínková akce vyvrcholila ve vyhlášení pravoslavné katedrály svatých Cyrila a Metoděje za Národní památník hrdinů heydrichiády – Místo usmíření. To se uskutečnilo při příležitosti 60. výročí, původního vysvěcení kostela na první českou pravoslavnou katedrálu 28. září 1995.

V současnosti chrám funguje katedrální pražské eparchie pravoslavné církve. Bohoslužby se zde konají: večerní – každou sobotu od 17 hodin a nedělní v 9.30 hodin. Kromě toho se konají bohoslužby podle církevního kalendáře. Duchovním správcem chrámu je dr. Jaroslav Šuvarský, ten je evidován jako agent StB, ev. č. 2019, 201988, s krycím jménem ASPIRANT.

V květnu 2012 byl částečně nově vymalován interiér chrámu bílou barvou.

Místo smíření

Chrám byl také prohlášen jako místo česko-německého smíření.

Galerie

Literatura

  • Jaroslav Šuvarský a Eva Šuvarská, Národní památník obětí heydrichiády – Místo usmíření, Pravoslavná Katedrála svatých Cyrila a Metoděje, Praha, 2002

Externí odkazy