Karel Škorpil: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m přidána Kategorie:Češi v Bulharsku za použití HotCat
Řádek 65: Řádek 65:
[[Kategorie:Osobnosti z Vysokého Mýta]]
[[Kategorie:Osobnosti z Vysokého Mýta]]
[[Kategorie:Narození 15. července]]
[[Kategorie:Narození 15. července]]
[[Kategorie:Češi v Bulharsku]]

Verze z 23. 3. 2015, 14:28

Karel Škorpil
Karel Škorpil
Karel Škorpil
Narození15. července 1859
Vysoké Mýto
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. března 1944 (ve věku 84 let)
Varna
BulharskoBulharsko Bulharsko
Místo pohřbeníPliska
Alma materUniverzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
Povoláníantropolog, historik umění, archeolog, historik, diplomat a učitel
DětiVáclav Škorpil
PříbuzníHermenegild Škorpil a Vladislav Škorpil[1] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Hermenegild Škorpil
Busta Karla Škorpila v Archeologickém muzeu ve Varně

Ing. Karel Škorpil (15. července 1859, Vysoké Mýto[2]9. března 1944, Varna) byl český archeolog, který objevil první bulharské hlavní město Plisku. S bratrem Hermenegildem působili v Bulharsku, položili základy bulharské archeologia a založili archeologické muzeum ve Varně.[3]

Život a působení

Studoval na reálce v Pardubicích a na polytechnickém ústavě v Praze. Od roku 1882 působil jako profesor na různých gymnáziích v Bulharsku (Plovdiv, Veliko Tarnovo, Ruščuk, Varna) a při té příležitosti důkladně zkoumal bulharskou krajinu, zejména z archeologického hlediska. Jako první vyslovil hypotézu, že hlavním městem staré bulharské říše nebyl Preslav, nýbrž dnešní Pliska, blízko tehdejší vesnice Aboba. Tuto domněnku pak potvrdily vykopávky, kterých se také zúčastnil.[3]

Dílo

Společně s bratrem Hermenegildem vydali:

  • Archeologički i istorički izslědovanija v Trakija (1885)
  • Geografija i statistika na Bъlgarija
  • Pametnici iz Bъlgarsko: Trakija (1888)
    • Černomorsko krajbrěžije (1892)
    • Sěveroiztočna Bъlgarija
    • Mogili (1898)
  • Antische Inschriften aus Bulgarien (»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« Wien, XV. až XVII.)
  • O krašských zjevech v Bulharsku (»Rozpravy« české akademie IV.)
  • Sources et pertes des eaux (»Mémoires de la société de spéléologie«, Paris 1898)
  • Altbulgarische Inschriften (»»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« XIX.)
  • Památky thrácké (»České filologické museum« VI.)[3]

Na počest bratrů Škorpilových je pojmenována vesnice Škorpilovci na černomořském pobřeží Bulharska.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. a b c Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Škorpil, Karel. Sv. 12, str. 784

Související články

Externí odkazy