Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 3. 2015, 01:17

Metro ve Varšavě, Varšavské metro tvoří v současnosti dvě linky metra pod hlavním městem Polska Varšavou. Je také jediným systémem metra v zemi.

Historie

První projekty

Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.

Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.

Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až ro roku 1957.

Vytížení sítě metra mezi lety 1995 a 2008

Postupná a pomalá realizace

Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později.

Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky 1 s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.

Existují i plány na vybudování dalších dvou linek (červené a zelené); stavba centrálního úseku červené linky (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010^[1] a k jejímu otevření mělo dojít na konci roku 2014. 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.^[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.

Chronologie otevírání jednotlivých úseků

Úsek	Datum otevření
Kabaty - Politechnika	7. dubna 1995
Politechnika - Centrum	26. května 1998
Centrum - Ratusz	11. května 2001
Ratusz - Dworzec Gdański	20. prosince 2003
Dworzec Gdański - Plac Wilsona	8. dubna 2005
Plac Wilsona - Marymont	29. prosince 2006
Marymont - Słodowiec	23. dubna 2008
Słodowiec – Młociny	25. října 2008
Rondo Daszyńskiego - Dworzec Wileński	8. března 2015

Stanice

Vlaky

V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). V únoru 2011 byla podepsána smlouva na dodávku 35 souprav Siemens Inspiro^[3], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013^[4]. Jsou deponovány v depy Kabaty, u jižní konečné.

Fotogalerie

Stanice Racławicka
Stanice Świętokrzyska
Stanice Wierzbno
Stanice Ratusz Arsenał
Stanice Plac Wilsona

Reference

Externí odkazy

Galerie Varšavské metro na Wikimedia Commons

[1] http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html [online].

[2] http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html [online].

[3] http://metro.waw.pl/aktualnosci/items/tytul.html [online].

[4] http://wiadomosci.onet.pl/warszawa/nowe-pociagi-metra-moga-juz-wozic-pasazerow-wyjada-za-kilka-dni/z0ftr [online].

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce [[1982]] a stavět se začalo [[15. duben|15. dubna]] [[1983]]. Metro bylo koncipováno jako klasická, [[metro sovětského typu|podzemní dráha sovětského typu]] (uzavřena byla smlouva o spolupráci se [[Sovětský svaz|SSSR]] při výstavbě). Vzhledem k tomu, že [[Polsko]] se nacházelo v této době v ne příliš šťastné [[ekonomika|ekonomické]] situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích [[Plac Konstytuciji (stanice metra ve Varšavě)|Plac Konstytuciji]] a [[Muranów (stanice metra ve Varšavě)|Muranów]]. První úsek modré linky 1 s jedenácti [[stanice]]mi byl uveden do provozu [[7. duben|7. dubna]] [[1995]], celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna [[25. říjen|25. října]] [[2008]].
-Existují i plány na vybudování dalších dvou linek (červené a zelené); stavba centrálního úseku červené linky (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html}}</ref> a k jejímu otevření mělo dojít na konci roku [[2014]]. 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html}}</ref> Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.
+Existují i plány na vybudování dalších dvou linek (červené a zelené); stavba centrálního úseku červené linky (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html}}</ref> a k jejímu otevření mělo dojít na konci roku [[2014]]. 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html}}</ref> První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním [[8. březen|8. března]] [[2015]]. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.
 == Chronologie otevírání jednotlivých úseků ==