Hulán: Porovnání verzí
m →Související články: vyřešení Commonscat |
m typografické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Ulanen 13.jpg|thumb|Huláni v |
[[File:Ulanen 13.jpg|thumb|Huláni v rakouské armádě roku 1866]] |
||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
'''Hulán''' byl příslušník polské [[kavalérie]]. V |
'''Hulán''' byl příslušník polské [[kavalérie]]. V době po [[Trojí dělení Polska|trojím dělení Polska]] působili huláni i v [[habsburská monarchie|habsburské]] armádě. |
||
Tradice hulánů spadá do |
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny [[13. století|13. století]], kdy do [[Polsko|Polska]] vpadli [[Tataři]]. Hulán vlastně znamenal „junák“. Ve [[Zlatá horda|Zlaté hordě]] se nazývali hulány členové [[chán]]ské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o [[kopiník]]y na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni [[kopí]]m, [[šavle|šavlí]] a dvěma [[pistole]]mi. |
||
Na |
Na konci osmnáctého století, kdy bylo [[Dělení Polska|Polsko rozděleno]] mezi [[Rakousko]], [[Prusko]] a [[Rusko]], se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku [[1784]]. V tomto roce byl z nich zřízen [[Haličský hulánský sbor]]. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce [[1856]] čtyři hulánské pluky, na konci [[19. století|19. století]] jich mělo jedenáct, z toho jeden český. |
||
Huláni působili v |
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech [[1918]]–[[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky. |
||
== Odkazy v |
== Odkazy v kultuře == |
||
Na |
Na hulány se zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. ''„Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala…“'' |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 19. 3. 2015, 01:53
Hulán byl příslušník polské kavalérie. V době po trojím dělení Polska působili huláni i v habsburské armádě.
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do Polska vpadli Tataři. Hulán vlastně znamenal „junák“. Ve Zlaté hordě se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o kopiníky na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni kopím, šavlí a dvěma pistolemi.
Na konci osmnáctého století, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko, se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku 1784. V tomto roce byl z nich zřízen Haličský hulánský sbor. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce 1856 čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
Huláni působili v armádách ještě v první světové válce, ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech 1918–1921. Polští huláni existovali ještě na počátku druhé světové války, ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku 1943 tři hulánské pluky.
Odkazy v kultuře
Na hulány se zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. „Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala…“
Související články
Obrázky, zvuky či videa k tématu hulán na Wikimedia Commons