Transept: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Transept.png|thumb|right|400px|Hnědě je vyznačeno umístění transeptu v půdorysu chrámu.]]
[[Image:Transept.png|thumb|right|400px|Hnědě je vyznačeno umístění transeptu v půdorysu chrámu.]]
'''Transept''' je příčná [[chrámová loď]], která slouží k oddělení [[presbytář]]e od hlavní [[chrámová loď|chrámové lodi]]. Poprvé byla použita v raně křesťanské [[bazilika|bazilice]] za účelem rozšíření prostoru pro stoupající počet představených církve, kterým již nestačilo [[presbyterium]]. Bazilika s traseptem a [[apsida|apsidou]] získala půdorys ve tvaru písmene T. Později, v předrománské architektuře, byl mezi trasept a apsidu vložen další čtvercový prostor, který tvořil [[chór]] ([[kněžiště]]). Stavba tak získala [[půdorys]] ve tvaru latinského kříže † (viz obrázek). Místo, kde se hlavní a příčná loď protínají se nazývá jednoduše ''křížení''. Příčná loď mívá obvykle stejnou výšku a šířku jako hlavní loď. I transept může být vybaven [[boční loď|bočními loděmi]]. Délka transeptu přesahuje šířku chrámové lodi. Vyústění hlavní lodi do transeptu bývá zdůrazněno triumfálním obloukem. Na průčelích transeptu (jižním a severním, pokud je kostel [[orientovaný kostel|orientován]]) bývají zpravidla umístěny vchody s rozměrnými [[portál (architektura)|portály]]. Ty zpravidla sloužily [[kapitula|kapitule]] či příslušníkům [[konventu]], zatímco západní vchod do lodi byl určen laickým účastníkům bohoslužeb.
'''Transept''' je příčná [[chrámová loď]], která slouží k oddělení [[presbytář]]e od hlavní [[chrámová loď|chrámové lodi]]. Poprvé byla použita v raně křesťanské [[bazilika|bazilice]] za účelem rozšíření prostoru pro stoupající počet představených církve, kterým již nestačilo [[presbyterium]]. Bazilika s traseptem a [[apsida|apsidou]] získala půdorys ve tvaru písmene T. Později, v předrománské architektuře, byl mezi trasept a apsidu vložen další čtvercový prostor, který tvořil [[chór]] ([[kněžiště]]). Stavba tak získala [[půdorys]] ve tvaru latinského kříže † (viz obrázek). Místo, kde se hlavní a příčná loď protínají se nazývá jednoduše ''křížení''. Příčná loď mívá obvykle stejnou výšku a šířku jako hlavní loď. I transept může být vybaven [[boční loď|bočními loděmi]]. Délka transeptu přesahuje šířku chrámové lodi. Vyústění hlavní lodi do transeptu bývá zdůrazněno triumfálním obloukem. Na průčelích transeptu (jižním a severním, pokud je kostel [[orientovaný kostel|orientován]]) bývají zpravidla umístěny vchody s rozměrnými [[portál (architektura)|portály]]. Ty zpravidla sloužily [[kapitula|kapitule]] či příslušníkům [[konventu]], zatímco západní vchod do lodi byl určen laickým účastníkům bohoslužeb.

Transept je doložen již ve 4.století u [[Bazilika sv. Petra|baziliky sv. Petra]] ve Vatikáně.



{{Architektonický pahýl}}
{{Architektonický pahýl}}

Verze z 21. 2. 2007, 14:38

Hnědě je vyznačeno umístění transeptu v půdorysu chrámu.

Transept je příčná chrámová loď, která slouží k oddělení presbytáře od hlavní chrámové lodi. Poprvé byla použita v raně křesťanské bazilice za účelem rozšíření prostoru pro stoupající počet představených církve, kterým již nestačilo presbyterium. Bazilika s traseptem a apsidou získala půdorys ve tvaru písmene T. Později, v předrománské architektuře, byl mezi trasept a apsidu vložen další čtvercový prostor, který tvořil chór (kněžiště). Stavba tak získala půdorys ve tvaru latinského kříže † (viz obrázek). Místo, kde se hlavní a příčná loď protínají se nazývá jednoduše křížení. Příčná loď mívá obvykle stejnou výšku a šířku jako hlavní loď. I transept může být vybaven bočními loděmi. Délka transeptu přesahuje šířku chrámové lodi. Vyústění hlavní lodi do transeptu bývá zdůrazněno triumfálním obloukem. Na průčelích transeptu (jižním a severním, pokud je kostel orientován) bývají zpravidla umístěny vchody s rozměrnými portály. Ty zpravidla sloužily kapitule či příslušníkům konventu, zatímco západní vchod do lodi byl určen laickým účastníkům bohoslužeb.

Transept je doložen již ve 4.století u baziliky sv. Petra ve Vatikáně.


Šablona:Architektonický pahýl