Kožní maz: Porovnání verzí
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny) |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Složení == |
== Složení == |
||
Kožní maz se vylučuje na povrch [[pokožka (živočichové)|pokožky]] a mísí se zde mimo jiné se sekretem [[potní žláza|potních žláz]]. U člověka na povrchu těla vytváří vrstvu o [[ |
Kožní maz se vylučuje na povrch [[pokožka (živočichové)|pokožky]] a mísí se zde mimo jiné se sekretem [[potní žláza|potních žláz]]. U člověka na povrchu těla vytváří vrstvu o [[Kyseliny|pH]] 4–6, což funguje jako ochrana těla před infekcí některými [[patogen]]ními [[mikrob]]y. Mimo to maz snižuje ztráty vody z kůže a udržuje vlhkost kůže.<ref name="shimizu">{{citace monografie| jméno=Hiroshi |příjmení = Shimizu| titul=Shimizu's Textbook of Dermatology|vydavatel= Hokkaido University Press| rok=2007}}</ref> U člověka se udává přibližně toto složení:<ref name="pappas">{{Citace periodika |
||
| issn = 1938-1972 |
| issn = 1938-1972 |
||
| ročník = 1 |
| ročník = 1 |
||
Verze z 10. 3. 2015, 23:59
Kožní maz (lat. sebum) je olejovitá tělní tekutina vylučovaná mazovými žlázami. Lidský kožní maz je specifický svým množstvím i vlastnostmi; také akné je pouze záležitost lidského těla. Na čtvereční centimetr se udává v některých místech lidského těla až 150–300 µg kožního mazu.[1] Nicméně platí, že určitý typ kožního mazu se vyskytuje u většiny savců.
Složení
Kožní maz se vylučuje na povrch pokožky a mísí se zde mimo jiné se sekretem potních žláz. U člověka na povrchu těla vytváří vrstvu o pH 4–6, což funguje jako ochrana těla před infekcí některými patogenními mikroby. Mimo to maz snižuje ztráty vody z kůže a udržuje vlhkost kůže.[2] U člověka se udává přibližně toto složení:[1]
- triglyceridy – 45%
- vosky – 25%
- skvalen – 12%
- volné mastné kyseliny – 10%
- cholesterol a estery sterolů – 4%
- diglyceridy – 2%
Produkce
Lidská mazová žláza je alveolus (váček) obklopený na obvodu plochými buňkami bohatými na ribozomy. Tyto buňky se množí a postupně se dostávají do střední části alveolu, kde se plní tukovými kapénkami a postupně odumírají. Z těchto odumřelých buněk vzniká kožní maz. Ten se dostává díky stahům hladkých svalů (arrector pili) do vlasového folikulu a odtud na povrch pokožky. Výživný kožní maz je jedním z důvodů pro vznik zánětů folikulu (folikulitid) a akné.[3]
Množství vylučovaného tuku je proměnlivé. Vysokých hladin dosahuje u novorozenců, zatímco u dětí je činnost mazových žláz nižší. V pubertě opět množství vylučovaného tuku stoupá. U žen dosahuje maxima v 20–40 letech, u mužů v 30–50 letech. Vylučování mazu kontroluje také hladina testosteronu (u mužů) a androgenů z nadledvin (u žen).[2]
Reference
- ↑ a b PAPPAS, Apostolos. Epidermal surface lipids. Dermatoendocrinol. 2009, roč. 1, čís. 2, s. 72-76. Dostupné online. ISSN 1938-1972.
- ↑ a b SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007.
- ↑ JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.