Nicolas Malebranche: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 5 bajtů ,  před 6 lety
opr.
(dopl.)
(opr.)
| škola = [[racionalismus]] (kartezianismus) / [[okazionalismus]]
| zájmy = [[teorie poznání]], [[metafyzika]], [[morální filosofie]], [[teologie]], [[psychologie]], [[matematika]]
| ideje = [[panenteismus]], poznatelnostteorie materiálníinteligibilní skutečnostirozlehlosti, odmítnutí racionalistické [[koncepce]] [[kauzalita|kauzality]], [[syntéza]] [[Svatý Augustin|Augustinovy]] a [[René Descartes|Descartovy]] filosofie
| alma mater = Collège de la Marche; Collège de Sorbonne ([[Pařížská univerzita]])
| díla = ''De la recherche de la vérité''
Malebranchova teorie poznání má také [[Epistemologie|epistemologický]] cíl: slouží ke zdůvodnění obecně platného poznání, jež podle racionalistického přesvědčení předpokládá obecnost nezávislou na myšlení. Proto Malebranche zdůrazňoval samostatnost myšleného obsahu vůči myšlenkovému aktu. Myšlenkový obsah interpretoval jako věčnou a nutnou ideu, jež má základ v Boží podstatě a je nezávislá na nazírajícím subjektu, který produkuje myšlenkový akt. Tímto způsobem dokazuje nutnou a neměnnou pravdivost matematických pravd.
 
== InteligibliníInteligibilní rozlehlost ==
Malebranche tvrdil, že ''bytí'' je před samotnými věcmi. Toto ''bytí'' je v Bohu a vychází z něj. Stejně tak předpokládal, že další takovou podstatou Boha je rozlehlost. I idea rozlehlosti (stejně tak jako idea ''bytí'') je v duchu bezprostředně přítomná. Omezením ideje rozlehlosti vznikají konkrétní materiální či geometrické útvary.
 

Navigační menu