Hermann Müller-Karpe: Porovnání verzí
reformulace problematického odstavce - viz diskuse značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hermann Müller-Karpe''' ([[1. únor|1. února]] [[1925]] [[Hanau]] - [[20. září]] [[2013]] in [[Marburg]]) byl německý archeolog. |
'''Hermann Müller-Karpe''' ([[1. únor|1. února]] [[1925]] [[Hanau]] - [[20. září]] [[2013]] in [[Marburg]]) byl německý archeolog. |
||
==Život== |
== Život == |
||
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht|Wehrmachtu]] a posléze se dostal do zajetí. |
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht|Wehrmachtu]] a posléze se dostal do zajetí. |
||
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na ''[[ Philipps-Universität Marburg|univerzitě]]'' v [[Marburg]]u a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[Hessensko|Hessensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po muzejích severně i jižně od [[Alpy|Alp]]. Na doporučení [[Joachim Werner|Joachima Wernera]] (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku [[1958]] jako docent na katedře před- a protohistorie [[Ludwig-Maximilians-Universität München|mnichovské univerzity]]. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku [[1959]] ve [[Würzburg]]u a roku [[1963]] se stal řádným profesorem v [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. V letech [[1980]] |
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na ''[[ Philipps-Universität Marburg|univerzitě]]'' v [[Marburg]]u a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[Hessensko|Hessensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po muzejích severně i jižně od [[Alpy|Alp]]. Na doporučení [[Joachim Werner|Joachima Wernera]] (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku [[1958]] jako docent na katedře před- a protohistorie [[Ludwig-Maximilians-Universität München|mnichovské univerzity]]. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku [[1959]] ve [[Würzburg]]u a roku [[1963]] se stal řádným profesorem v [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. V letech [[1980]]–[[1986|86]] vedl nově založenou ''Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) [[Deutsches Archäologisches Institut|Německého archeologického institutu]]'' (tehdy) v [[Bonnu]]. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v [[Peru]] a podnikl výzkumné výpravy do [[Střední Amerika|Střední-]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], do [[Rusko|Ruska a na [[Sibiř]] a do afrických a asijských zemí. |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Albrecht Jockenhövel (Hrsg.): ''Festschrift für Hermann Müller-Karpe zum 70. Geburtstag''. Bonn 1995. (německy) |
* Albrecht Jockenhövel (Hrsg.): ''Festschrift für Hermann Müller-Karpe zum 70. Geburtstag''. Bonn 1995. (německy) |
||
* Albrecht Jockenhövel: ''Hermann Müller-Karpe ( |
* Albrecht Jockenhövel: ''Hermann Müller-Karpe (1925–2013)'' [Nachruf]. In: Blickpunkt Archäologie 2/2014, s. 82f. (německy) |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:Narození 1925]] |
[[Kategorie:Narození 1925]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 2013]] |
[[Kategorie:Úmrtí 2013]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 3. 3. 2015, 19:08
Hermann Müller-Karpe (1. února 1925 Hanau - 20. září 2013 in Marburg) byl německý archeolog.
Život
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung) v Klagenfurtu, než byl v roce 1944 povolán k Wehrmachtu a posléze se dostal do zajetí.
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na univerzitě v Marburgu a promoval roku 1948 na katedře před- a protohistorie vedené tehdy Gero von Merhartem. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní Hessenského zemského muzea v Kasselu, od roku 1950 potom jako konzervátor Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung) v Mnichově. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v Hessensku i v Bavorsku a podnikal služební cesty po muzejích severně i jižně od Alp. Na doporučení Joachima Wernera (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku 1958 jako docent na katedře před- a protohistorie mnichovské univerzity. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku 1959 ve Würzburgu a roku 1963 se stal řádným profesorem v Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1980–86 vedl nově založenou Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) Německého archeologického institutu (tehdy) v Bonnu. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v Peru a podnikl výzkumné výpravy do Střední- a Jižní Ameriky, do [[Rusko|Ruska a na Sibiř a do afrických a asijských zemí.
Mimo jiné byl členem Německého archeologického institutu, Britské akademie, Slovinské akademie věd a umění, vědecké společnosti na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, Římsko-germánské komise, stálé komise Mezinárodí unie pre- a protohistorických věd, a dalších.
V roce 1996 obdržel Hermann Müller-Karpe čestný doktorát na Univerzitě Komenského v Bratislavě[1].
Na téma své habilitační práce navázal důležitými pracemi k pozdní době bronzové v Itálii, mezi jinými prací o časném osídlení území města Říma. V roce 1965 inicioval vydávání rozsáhlé edice Prähistorische Bronzefunde (PBF), která do dnešních dob (nyní pod vedením Albrechta Jockenhövela a Ute Luise Dietz) vychází na univerzitách ve Frankfurtu na Mohanem a Münsteru.
Známá jsou Müller-Karpova rozsáhlá materiálová studia jako Handbuch der Vorgeschichte, kde uplatnil kulturně-historický pohled zakotvený v komparaci chronologicky současných artefaktů a jejich zastoupení, odmítl nicméně data získaná radiokarbonovou metodou, díky čemuž byly jeho závěry překonané již v době svého vzniku.
Z jeho pěti dětí se nejstarší syn Michael Müller-Karpe stal také archeologem a působí v Římsko-germánském ústředním muzeu v Mainzu, nejmladší syn Andreas je profesorem prehistorie a protohistorie na univerzitě v Marburgu.
Dílo
- Die Urnenfelderkultur im Hanauer Land. Marburg 1948
- Grünwalder Gräber. In: Prähistorische Zeitschrift 34/35, 1949/50, S. 313–325.
- Münchener Urnenfelder. Kallmünz/Opf. 1957
- Beiträge zur Chronologie der Urnenfelderzeit nördlich und südlich der Alpen. Römisch-Germanische Forschungen 22, Berlin 1959
- Die Vollgriffschwerter der Urnenfelderzeit aus Bayern. Münchner Beitr. Vor- u. Frühgesch. 6 München 1961
- Zur Stadtwerdung Roms. Mitt. DAI Rom Ergh. 8, Heidelberg 1962
- Einführung in die Vorgeschichte. München 1975
- Das Urnenfeld von Kelheim. Kallmünz/Opf. 1952
- Handbuch der Vorgeschichte. München 1966–1980
- Geschichte der Steinzeit. Verlag C. H. Beck, München 1974, ISBN 3-406-05356-4.
- Grundzüge früher Menschheitsgeschichte. 5 Bde. Theiss, Stuttgart und Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1998
- Geschichte der Gottesverehrung von der Altsteinzeit bis zur Gegenwart. Frankfurt 2005
- Der Ölberg im Siebengebirge als christliches Symbol. Königswinter 2006
- Religionsarchäologie. Archäologische Beiträge zur Religionsgeschichte. Frankfurt 2008
- Zur Aktualität christlicher Weltanschauung. Aufgrund einer geistesgeschichtlichen Sicht des Urmenschen. Otto Lembeck, Frankfurt 2008
- Erwachen in der Steinzeit. Wie wir Menschen wurden. Augsburg 20101959
Literatura
- Albrecht Jockenhövel (Hrsg.): Festschrift für Hermann Müller-Karpe zum 70. Geburtstag. Bonn 1995. (německy)
- Albrecht Jockenhövel: Hermann Müller-Karpe (1925–2013) [Nachruf]. In: Blickpunkt Archäologie 2/2014, s. 82f. (německy)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Müller-Karpe na německé Wikipedii.
- ↑ Archív UK: ČESTNÍ DOKTORI UK: Prof. Dr. Hermann Müller-Karpe Universita Komenského, 2010