Hedvika z Anjou: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 6 bajtů ,  před 6 lety
→‎Legendy a svatořečení: Opraven nesprávný tvar přivlastňovacího jména.
m (Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira))
(→‎Legendy a svatořečení: Opraven nesprávný tvar přivlastňovacího jména.)
Hedvika byla nejmladší dcerou uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou a [[Alžběta Bosenská|Alžběty/Elišky Bosenské]]. Byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů [[Piastovci|Piastovců]], a to jak po otcovské, tak i po mateřské linii. Její babička z otcovy strany [[Alžběta Polská]] byla dcerou krále [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], který v roce [[1320]] znovu sjednotil [[Polsko]].
 
Hedvika byla vychována na královském dvoře v [[Budín (Budapešť)|Budě]] a [[Visegrád]]u v Uhersku. V roce [[1378]] byla zaslíbena potomku [[Habsburkové|habsburského rodu]] [[Vilém Habsburský|Vilémovi Rakouskému]] a strávila rok na císařském dvoře ve [[Vídeň|Vídni]]. V roce [[1364]] u příležitosti slavnostních Dnů Krakova se HedviččinHedvičin otec Ludvík I. Veliký dohodl se svým dřívějším tchánem římským císařem a českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]], že se Karlův syn a budoucí císař [[Zikmund Lucemburský]] zasnoubí s Ludvíkovou nejstarší dcerou [[Marie Uherská|Marií]]. Původní Ludvíkův plán spočíval v tom, že království polské přenechá Marii, neboť i Zikmund měl dědičná práva k Polsku, zatímco Hedvičin rakouský manžel Vilém bude vhodnější pro Uhry s ohledem na geografickou blízkost.
 
Hedvika byla velmi vzdělaná. Hovořila latinsky, bosensky, chorvatsky, maďarsky, polsky a německy, zajímala se o umění, hudbu i vědu. Proslulá byla i její zbožnost a úcta k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] a samozřejmě k Hedvičině patronce [[Hedvika Slezská|svaté Hedvice Slezské]].
== Legendy a svatořečení ==
[[Soubor: Grobowiec krolowej Jadwigi.jpg|thumb|Náhrobek sv. Hedviky v katedrále Wawel]]
Od okamžiku smrti byla HedvigaHedvika považována za svatou a vyprávějí se četné legendy o zázracích, které mají tuto svatost potvrdit. Jednou z nejznámějších je např. legenda o HedviččiněHedvičině kříži. Hedvika se často modlila před velkým černým křížem, který dodnes visí v severní lodi katedrály Wawel. Traduje se, že [[Kristus]] visící na tomto kříži k ní často promlouval. <ref>http://sodalicja.org/ikonografia/s_03.jpg</ref>
 
Jinou legendou je legenda o HedviččiněHedvičině stopě. Hedvika údajně navštívila kameníka, který ji prosil o pomoc a věnovala mu drahokam ze svého střevíce. Když odešla zpozoroval překvapený kameník hluboký otisk její boty na sádrové podlaze, ačkoli šlo o sádru již dávno zatvrdlou. I tento otisk je v Krakově dodnes uchováván.
 
Hrob svaté Hedviky byl několikrát otevřen. V roce [[1887]] podle v hrobě nalezené kostry vytvořil [[Jan Matejko]] portrét královny uvedený v záhlaví tohoto článku. Naposledy byl otevřen v roce [[1949]], aby mohly být ostatky královny přeneseny do nového sarkofágu, který z bílého mramoru vytvořil polský sochař a řezbář [[Antoni Madeyski]].
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu