Měšek II. Lambert: Porovnání verzí
m Commonscat |
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
'''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. květen|10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko ''Gnuśny'' („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli. |
'''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. květen|10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko ''Gnuśny'' („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli. |
||
K jeho sourozencům patřili starší bratr [[Bezprym]], mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou [[Richenza Lotrinská|Richenzou Lotrinskou]] měl syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra]], dcery Gertrudu, manželku [[Izjaslav I. Kyjevský|Izjaslava I. Kyjevského]] a [[Ryksa Polská| |
K jeho sourozencům patřili starší bratr [[Bezprym]], mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou [[Richenza Lotrinská|Richenzou Lotrinskou]] měl syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra]], dcery Gertrudu, manželku [[Izjaslav I. Kyjevský|Izjaslava I. Kyjevského]] a [[Ryksa Polská|Ryksu]], manželku [[Béla I. Uherský|Bély I. Uherského]]. |
||
==Vláda== |
== Vláda == |
||
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk [[Měšek I.|Měška I.]] Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimír]] (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout. |
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk [[Měšek I.|Měška I.]] Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimír]] (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout. |
||
==Odkazy == |
== Odkazy == |
||
{{Commonscat|Mieszko II of Poland}} |
{{Commonscat|Mieszko II of Poland}} |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 10. května]] |
[[Kategorie:Úmrtí 10. května]] |
||
{{Link FA|pl}} |
Verze z 28. 2. 2015, 19:58
Šablona:Infobox panovník Měšek II. Lambert (990 – 10. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 1025–1031 polský král, v letech 1032–1034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.
K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richenzou Lotrinskou měl syna Kazimíra, dcery Gertrudu, manželku Izjaslava I. Kyjevského a Ryksu, manželku Bély I. Uherského.
Vláda
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.
Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merseburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi.
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšek II. Lambert na Wikimedia Commons
Literatura
- Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
- LABUDA, Gerard. Mieszko II. Król Polski. Poznań: Wydawnictwo Poznańske, 2008. 236 s. ISBN 978-83-7177-502-4. (polsky)